Spojené státy se podle kritického pohledu části odborné veřejnosti vydávají směrem, kterým se žádná vyspělá ekonomika dosud systematicky nevydala. USA oslabují klimatickou regulaci a podporu čisté energie Automobilky čelí desítkám miliard dolarů odpisů Pracovní místa v čistých technologiích mizí, zdravotní rizika rostou Dlouhodobě hrozí ztráta konkurenceschopnosti a vyšší ekonomické náklady Administrativa prezidenta Donald Trump završila sérii kroků v oblasti energetiky a klimatu zrušením tzv. endangerment finding – klíčového pravidla, které umožňovalo Environmental Protection Agency regulovat emise uhlíku kvůli jejich prokazatelným dopadům na lidské zdraví. Tento krok je prezentován jako vítězství pro ekonomiku, energetickou bezpečnost a pracovní místa ve fosilním sektoru. Kritici však upozorňují, že skutečné dopady budou opačné: horší zdravotní stav obyvatel a dlouhodobé oslabení ekonomiky. Administrativa zároveň oslabuje podporu čistých technologií, elektromobility a energetické efektivity. Kombinace rušení daňových úlev, zpětného odebírání již schválených grantů a zmírnění emisních a spotřebních standardů vytváří prostředí, které podkopává investice do moderních průmyslových odvětví. Nejviditelnější dopady se přitom projevují právě v sektorech, které měly být nositelem budoucí konkurenceschopnosti USA. Dopad na automobilový průmysl a investice Jedním z nejkonkrétnějších důsledků současné politiky jsou výrazné odpisy v americkém automobilovém průmyslu. Takzvaná „velká trojka“ – General Motors, Ford a Stellantis – čelí podle dostupných informací odpisům v souhrnné výši přibližně 50 miliard dolarů. Důvodem je změna regulačního a investičního rámce, který tyto firmy přestává motivovat k přechodu na elektromobilitu a související technologie. Tato částka přitom představuje jen část celkových nákladů. Dopravní sektor je největším jednotlivým zdrojem emisí skleníkových plynů v USA a nestabilní přístup státu k regulaci i podpoře investic zvyšuje nejistotu napříč celým dodavatelským řetězcem. Výsledkem je odkládání nebo rušení projektů, které měly posílit domácí výrobu baterií, elektromobilů a kritických surovin. Odhady hovoří o tom, že desítky miliard dolarů plánovaných investic do elektromobilů, baterií a navazující infrastruktury byly zrušeny nebo pozastaveny. To má přímý dopad nejen na průmyslovou výrobu, ale i na zaměstnanost v regionech, které začaly z přechodu na čistší energetiku profitovat. Pracovní místa, zdraví a návrat k uhlí Zvlášť citelný je dopad v průmyslových a energeticky závislých státech. Oblasti, které začaly těžit z investic do výroby spojené s čistou energií, nyní čelí obratu. Projekty, jež měly přinést dlouhodobá pracovní místa, se zastavují, zatímco zaměstnanci jsou propouštěni. Typickým příkladem je uzavření rozsáhlého bateriového závodu v Kentucky, kde přišlo o práci 1 600 lidí, a to navzdory stovkám milionů dolarů veřejných pobídek, které měly firmu do regionu přilákat. Současně se objevuje tlak na návrat části pracovní síly k těžbě uhlí. Tento posun ale s sebou nese závažná zdravotní rizika. Těžba v dozrávajících ložiscích vyžaduje výkonnější techniku, která zvyšuje množství jemného křemičitého prachu. Právě ten je hlavní příčinou černého plicního onemocnění, jímž trpí významná část zkušených horníků. Administrativa zároveň pozastavila vymáhání přísnějších zdravotních standardů zaměřených na ochranu horníků před těmito riziky. K tomu došlo v rámci reorganizace federálních úřadů, při níž přišly o práci tisíce zaměstnanců v oblasti ochrany zdraví a práce. Kritici upozorňují, že tento přístup zvyšuje zdravotní rizika pro pracovníky, kteří jsou prezentováni jako politicky chráněná skupina. Spojené státy se podle kritického pohledu části odborné veřejnosti vydávají směrem, kterým Krátkodobé úspory na regulaci mohou působit lákavě, ale dlouhodobé náklady podle kritiků výrazně převáží. Oslabení čistých technologií znamená stagnaci v odvětvích s vysokým růstovým potenciálem. I v optimistickém scénáři může americký automobilový průmysl dosáhnout nanejvýš stagnace, zatímco jiné země si upevní náskok. Zejména Čína si již vybudovala dominantní postavení v oblasti solární energetiky a dalších čistých technologií. Zatímco čínské firmy zaplavují rozvíjející se trhy levnými solárními panely, USA podle této kritiky ztrácejí schopnost konkurovat v klíčových průmyslech budoucnosti. Právní spory, které se kolem rušení environmentálních pravidel rozbíhají, navíc zvyšují regulatorní nejistotu a odrazují zahraniční kapitál. Dalším faktorem je rostoucí pojistné riziko spojené s klimatickými změnami. Pojišťovny již v některých regionech zvyšují pojistné o desítky procent a snaží se přenést náklady klimatických katastrof na firmy, banky i vlády. Země s horší kvalitou ovzduší, vody a vyšší expozicí vůči extrémnímu počasí může čelit vyšším nákladům na financování a vyšší rizikové přirážce. V krajním případě se objevuje i úvaha, zda odmítání odpovědnosti za globální oteplování nemůže v budoucnu vést k obchodním protiopatřením ze strany jiných států. Pokud USA využívají sankce a cla jako nástroj zahraniční politiky, není podle kritiků vyloučeno, že se obdobné mechanismy jednou obrátí proti nim v reakci na klimatické škody, jejichž ekonomické i lidské náklady jsou již dnes enormní. Celkový obraz, který se z těchto kroků skládá, je obrazem země, jež se dobrovolně vzdaluje moderním, vysoce produktivním odvětvím a posiluje závislost na fosilních palivech. Cena za tuto strategii se podle kritiků neprojeví jen v tabulkách HDP, ale především ve zdraví obyvatel a v oslabení dlouhodobé konkurenceschopnosti Spojených států.