Obklíčení ukrajinští zemědělci se obávají válečného „pekla“ sklizně
Zatímco mezi zčernalými troskami jednoho z nejlepších ukrajinských zemědělských terminálů doutnají desetimetrové hromady slunečnicové mouky, zemědělci v tomto frontovém regionu se snaží přežít sklizeň pod ruskou palbou.
Ruské ostřelování přístavního zařízení Nika-Tera v jižním městě Mykolajiv 4. června považují jen za nejdramatičtější příklad širšího útoku na pilíř ukrajinské ekonomiky – i světové.
„Zemědělství je jedním z mála podnikatelských odvětví, které funguje… Samozřejmě, že ho chtějí zničit. Chtějí ukončit tento tok příjmů do země,“ řekl farmář Volodymyr Onyschuk u hromady nábojnic ruských granátů na svém 2000hektarovém hospodářství s pšenicí a slunečnicí nedaleko Mykolajova.
Podle něj budou plodiny náchylné k požárům způsobeným ostřelováním, což by mohlo být pro zemědělce „peklo“, až v příštích týdnech začne období sklizně.
Na otázku, jak mykolajivští zemědělci plánují snížit vystavení ruským akcím, odpověděl: „Prostě přežijeme do příští sklizně.“
Zdroj: Unsplash
Od ruské invaze na Ukrajinu, která je čtvrtým největším vývozcem obilí na světě, 24. února Kyjev opakovaně obviňuje Rusko z útoků na infrastrukturu a zemědělství s cílem vyvolat globální potravinovou krizi a vyvíjet tlak na Západ.
Moskva, která svou válku označuje za speciální vojenskou operaci, viní západní sankce a námořní miny položené Ukrajinou z poklesu vývozu potravin a růstu světových cen.
Pět střel zasáhlo shluk skladů a pásových dopravníků obilí v závodě Nika-Tera, čímž jeden z největších ukrajinských zemědělských terminálů znemožnil nakládku a vykládku lodí, uvedli místní představitelé.
Výbuchy vyvolaly intenzivní požár ve skladech slunečnicového šrotu. Ty v neděli během krátké tiskové prohlídky stále doutnaly. Samostatné obilné plošiny v areálu zůstaly nedotčeny.
Zdroj: Unsplash
„Snaží se podkopat potravinovou bezpečnost na celém světě,“ řekl Georgij Rešetlov, první zástupce náčelníka mykolajivské vojenské regionální správy.
Zemědělská zařízení v regionu podle něj utrpěla ztráty v odhadované hodnotě 34 miliard hřiven (1,16 miliardy dolarů). Mezi zasažené objekty patří velký výrobce rajčatové dužiny a velké množství zemědělských podniků.
Ostřelování živí strach v celém odvětví, které je již tak omezeno ruskou blokádou Černého moře, hlavní cesty pro rozsáhlý ukrajinský zemědělský vývoz. Zemědělci uvedli, že provozovatelé kombajnů se obávají přivážet svou techniku do regionu, protože se obávají ostřelování a možných min a munice na polích.
Někteří obchodníci s obilím se dokonce zdráhají nakupovat zásoby od zemědělců, protože se obávají, že ponesou odpovědnost, pokud budou jejich skladovací zařízení následně napadena.
„Nikdo nemůže zaručit bezpečnost této úrody v době války,“ řekl Rešetlov.
Zdroj: Unsplash
Zásoby hnojiv se snižují a bez odběratelů pro vývoz obilí by podle zemědělců jen těžko sháněli prostředky na nákup dalších zásob, i kdyby byly k dispozici.
„Pohonné hmoty zdražily. Ceny hnojiv jsou šílené. Nevím, jak budeme v příštím roce pracovat,“ řekl Valentyn Matvijenko, který hospodaří na farmě u Baštanky, asi 60 kilometrů severovýchodně od města Mykolajiv, kde je část pozemků v dosahu ruského dělostřelectva. Někteří obchodníci podle něj nabízejí ceny pšenice, které jsou na třetině předválečných maxim.
„Naše finanční zdroje se postupně zmenšují. Do této sklizně jsme dali všechno,“ řekl.
BLOKÁDA NA MOŘI
Málokdo v regionu doufá, že diplomatické úsilí odblokovalo Černé moře. Říkají, že ani několik konvojů lodí by nestačilo na objem, který je třeba vyvézt, a posílat stejné množství obilí po silnici není ekonomické.
Zdroj: Unsplash
Další skladování obilí v Mykolajivu a jeho okolí bylo vyloučeno kvůli riziku ostřelování, řekl agentuře Reuters starosta Oleksandr Senkevyč. Místo toho se soustředí na výstavbu zařízení blíže k rumunským hranicím, kde je možná říční doprava.
Regionální správa uvedla, že se spíše než o soukromé sklady zajímá o obecní a komunální sklady. Národní vláda se mezitím snaží zjednodušit vývozní postupy a nabízí zemědělcům bezúročné půjčky.
Někteří jsou vůči státním zásahům skeptičtí: „Nejlepší pomoc vlády je nedělat nic… podnikatelé si najdou způsob, jak obilí vyvézt,“ řekl starosta Senkevych.
Osmatřicetiletý traktorista Vasyl Bojko po postřiku pole mladých slunečnic hnojivem řekl, že nevěří, že se najde řešení, pokud Ukrajina nezatlačí ruské síly a Západ neotevře obchodní koridory v Černém moři.
„Nepotřebujeme slova, potřebujeme zbraně,“ řekl.
Ruské ostřelování přístavního zařízení Nika-Tera v jižním městě Mykolajiv 4. června považují jen za nejdramatičtější příklad širšího útoku na pilíř ukrajinské ekonomiky – i světové.„Zemědělství je jedním z mála podnikatelských odvětví, které funguje… Samozřejmě, že ho chtějí zničit. Chtějí ukončit tento tok příjmů do země,“ řekl farmář Volodymyr Onyschuk u hromady nábojnic ruských granátů na svém 2000hektarovém hospodářství s pšenicí a slunečnicí nedaleko Mykolajova.Podle něj budou plodiny náchylné k požárům způsobeným ostřelováním, což by mohlo být pro zemědělce „peklo“, až v příštích týdnech začne období sklizně.Na otázku, jak mykolajivští zemědělci plánují snížit vystavení ruským akcím, odpověděl: „Prostě přežijeme do příští sklizně.“Zdroj: UnsplashOd ruské invaze na Ukrajinu, která je čtvrtým největším vývozcem obilí na světě, 24. února Kyjev opakovaně obviňuje Rusko z útoků na infrastrukturu a zemědělství s cílem vyvolat globální potravinovou krizi a vyvíjet tlak na Západ.Moskva, která svou válku označuje za speciální vojenskou operaci, viní západní sankce a námořní miny položené Ukrajinou z poklesu vývozu potravin a růstu světových cen.Chcete využít této příležitosti?Pět střel zasáhlo shluk skladů a pásových dopravníků obilí v závodě Nika-Tera, čímž jeden z největších ukrajinských zemědělských terminálů znemožnil nakládku a vykládku lodí, uvedli místní představitelé.Výbuchy vyvolaly intenzivní požár ve skladech slunečnicového šrotu. Ty v neděli během krátké tiskové prohlídky stále doutnaly. Samostatné obilné plošiny v areálu zůstaly nedotčeny.Zdroj: Unsplash„Snaží se podkopat potravinovou bezpečnost na celém světě,“ řekl Georgij Rešetlov, první zástupce náčelníka mykolajivské vojenské regionální správy.Zemědělská zařízení v regionu podle něj utrpěla ztráty v odhadované hodnotě 34 miliard hřiven . Mezi zasažené objekty patří velký výrobce rajčatové dužiny a velké množství zemědělských podniků.Ostřelování živí strach v celém odvětví, které je již tak omezeno ruskou blokádou Černého moře, hlavní cesty pro rozsáhlý ukrajinský zemědělský vývoz. Zemědělci uvedli, že provozovatelé kombajnů se obávají přivážet svou techniku do regionu, protože se obávají ostřelování a možných min a munice na polích.Někteří obchodníci s obilím se dokonce zdráhají nakupovat zásoby od zemědělců, protože se obávají, že ponesou odpovědnost, pokud budou jejich skladovací zařízení následně napadena.„Nikdo nemůže zaručit bezpečnost této úrody v době války,“ řekl Rešetlov.Zdroj: UnsplashZásoby hnojiv se snižují a bez odběratelů pro vývoz obilí by podle zemědělců jen těžko sháněli prostředky na nákup dalších zásob, i kdyby byly k dispozici.„Pohonné hmoty zdražily. Ceny hnojiv jsou šílené. Nevím, jak budeme v příštím roce pracovat,“ řekl Valentyn Matvijenko, který hospodaří na farmě u Baštanky, asi 60 kilometrů severovýchodně od města Mykolajiv, kde je část pozemků v dosahu ruského dělostřelectva. Někteří obchodníci podle něj nabízejí ceny pšenice, které jsou na třetině předválečných maxim.„Naše finanční zdroje se postupně zmenšují. Do této sklizně jsme dali všechno,“ řekl.Málokdo v regionu doufá, že diplomatické úsilí odblokovalo Černé moře. Říkají, že ani několik konvojů lodí by nestačilo na objem, který je třeba vyvézt, a posílat stejné množství obilí po silnici není ekonomické.Zdroj: UnsplashDalší skladování obilí v Mykolajivu a jeho okolí bylo vyloučeno kvůli riziku ostřelování, řekl agentuře Reuters starosta Oleksandr Senkevyč. Místo toho se soustředí na výstavbu zařízení blíže k rumunským hranicím, kde je možná říční doprava.Regionální správa uvedla, že se spíše než o soukromé sklady zajímá o obecní a komunální sklady. Národní vláda se mezitím snaží zjednodušit vývozní postupy a nabízí zemědělcům bezúročné půjčky.Někteří jsou vůči státním zásahům skeptičtí: „Nejlepší pomoc vlády je nedělat nic… podnikatelé si najdou způsob, jak obilí vyvézt,“ řekl starosta Senkevych.Osmatřicetiletý traktorista Vasyl Bojko po postřiku pole mladých slunečnic hnojivem řekl, že nevěří, že se najde řešení, pokud Ukrajina nezatlačí ruské síly a Západ neotevře obchodní koridory v Černém moři.„Nepotřebujeme slova, potřebujeme zbraně,“ řekl.