Kurz eura klesá již několik měsíců a nyní je na stejné úrovni jako americký dolar. Před rokem stálo jedno euro 1,20 USD a na začátku roku 2022 již kleslo na 1,13 USD. Od té doby oslabování pokračovalo a v úterý vyvrcholilo krátkou paritou s americkým dolarem, než ve středu kleslo pod 1 dolar.
Odborníci identifikují dva hlavní důvody, proč euro ztratilo hodnotu, přičemž jedním z nich je prudce rostoucí inflace v eurozóně (EA), uvedl Sushanta Mallick, profesor mezinárodních financí na Queen Mary University of London, pro Al Jazeera.
„Inflace v EA dosáhla v červnu v průměru 8,6 %, přičemž 14 malých ekonomik eurozóny zaznamenalo nadprůměrnou inflaci, která v Estonsku dosahovala až 22 %. Pouze pět ekonomik eurozóny je pod tímto průměrem EA,“ uvedl.
„Tento rostoucí trend je důsledkem vyšších cen energií v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu,“ dodal.
Americká ekonomika byla totiž válkou na Ukrajině zasažena mnohem méně než Evropa, která dosud zůstávala „do jisté míry imunní vůči volatilitě na trzích s ropou a zemním plynem vzhledem ke svým ropným rezervám a využívání alternativních zdrojů energie, což vysvětluje, proč americký dolar vůči euru posiluje“, uvedl Mallick.
Podle Lucia Sarna, profesora financí na Cambridgeské univerzitě, navíc na rozdíl od Evropy úrokové sazby v USA již několik měsíců rostou, což zvyšuje atraktivitu investic v dolarové oblasti.
„Zvyšující se úrokové sazby v USA přitahují další investice do dolarových aktiv, a to navíc k silné poptávce po dolaru, která je způsobena jeho statusem bezpečného přístavu v době války,“ řekl pro Al Džazíru.
Už jen oznámení americké Federální rezervní banky (FED) z konce ledna, že zahájí sérii důsledného a výrazného zvyšování úrokových sazeb, způsobilo posílení amerického dolaru. Euro mezitím ztratilo dalších 10 % své hodnoty.
Přestože Evropská centrální banka (ECB) pravděpodobně tento měsíc zvýší své úrokové sazby o 0,25 %, FED v červnu zvýšil svou základní úrokovou sazbu o 0,75 %, což znamenalo nejvýraznější zvýšení za posledních téměř 30 let.
„Spojené státy zvyšují úrokové sazby mnohem agresivněji, než může nyní nebo v blízké budoucnosti učinit ECB,“ řekl Sarno.
Dilema ECB
Zdroj: Unsplash
Navíc, i když zvýšení jejích úrokových sazeb může být „prvním krokem“ k oživení eura, ECB podle něj čelí finanční hádance.
„ECB se ocitla v nejhorším dilematu, jakému může centrální banka čelit: na jedné straně prudce roste inflace a vyžaduje zvýšení úrokových sazeb, na druhé straně je růst eurozóny anemický a nízké úrokové sazby by mu prospěly,“ řekl Sarno.
„V konečném důsledku pokles eura problém inflace ještě zhoršuje, protože kvůli slabému euru dováží další inflaci; přibližně polovina dováženého zboží v eurozóně je fakturována v dolarech, takže průsak slabého eura do vysoké inflace je nevyhnutelný, protože k zaplacení tohoto dováženého zboží je zapotřebí více eur,“ dodal.
Spotřebitelé tedy mohou očekávat ještě vyšší ceny. Především hrozí růst nákladů na energie a suroviny, neboť k tomu, aby se situace normalizovala, „je zapotřebí růstu, který zabrání tomu, aby rostoucí životní náklady snižovaly kupní sílu jednotlivých domácností. Jediným východiskem je fiskální politika,“ uvedl Mallick.
Jediným, potenciálním kladem slabého eura je možný nárůst poptávky v důsledku směnného kurzu, který by tak mohl vést k tomu, že by se obávané zpomalení ekonomiky v některých evropských zemích alespoň zpomalilo, dodal.
„Oslabené euro může prospět vývozu eurozóny, zejména Německu a Francii. Německo se již dříve těšilo vysokému přebytku běžného účtu; slabší euro by mělo zlepšit jeho konkurenceschopnost.“
Odborníci uvádějí dva hlavní důvody, proč euro ztratilo hodnotu, a možné dopady na Evropskou unii.
Kurz eura klesá již několik měsíců a nyní je na stejné úrovni jako americký dolar. Před rokem stálo jedno euro 1,20 USD a na začátku roku 2022 již kleslo na 1,13 USD. Od té doby oslabování pokračovalo a v úterý vyvrcholilo krátkou paritou s americkým dolarem, než ve středu kleslo pod 1 dolar.
Odborníci identifikují dva hlavní důvody, proč euro ztratilo hodnotu, přičemž jedním z nich je prudce rostoucí inflace v eurozóně (EA), uvedl Sushanta Mallick, profesor mezinárodních financí na Queen Mary University of London, pro Al Jazeera.
"Inflace v EA dosáhla v červnu v průměru 8,6 %, přičemž 14 malých ekonomik eurozóny zaznamenalo nadprůměrnou inflaci, která v Estonsku dosahovala až 22 %. Pouze pět ekonomik eurozóny je pod tímto průměrem EA," uvedl.
"Tento rostoucí trend je důsledkem vyšších cen energií v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu," dodal.
Americká ekonomika byla totiž válkou na Ukrajině zasažena mnohem méně než Evropa, která dosud zůstávala "do jisté míry imunní vůči volatilitě na trzích s ropou a zemním plynem vzhledem ke svým ropným rezervám a využívání alternativních zdrojů energie, což vysvětluje, proč americký dolar vůči euru posiluje", uvedl Mallick.
"Status bezpečného přístavu"
Zdroj: Unsplash
Podle Lucia Sarna, profesora financí na Cambridgeské univerzitě, navíc na rozdíl od Evropy úrokové sazby v USA již několik měsíců rostou, což zvyšuje atraktivitu investic v dolarové oblasti.
"Zvyšující se úrokové sazby v USA přitahují další investice do dolarových aktiv, a to navíc k silné poptávce po dolaru, která je způsobena jeho statusem bezpečného přístavu v době války," řekl pro Al Džazíru.
Už jen oznámení americké Federální rezervní banky (FED) z konce ledna, že zahájí sérii důsledného a výrazného zvyšování úrokových sazeb, způsobilo posílení amerického dolaru. Euro mezitím ztratilo dalších 10 % své hodnoty.
Přestože Evropská centrální banka (ECB) pravděpodobně tento měsíc zvýší své úrokové sazby o 0,25 %, FED v červnu zvýšil svou základní úrokovou sazbu o 0,75 %, což znamenalo nejvýraznější zvýšení za posledních téměř 30 let.
"Spojené státy zvyšují úrokové sazby mnohem agresivněji, než může nyní nebo v blízké budoucnosti učinit ECB," řekl Sarno.
Dilema ECB
Zdroj: Unsplash
Navíc, i když zvýšení jejích úrokových sazeb může být "prvním krokem" k oživení eura, ECB podle něj čelí finanční hádance.
"ECB se ocitla v nejhorším dilematu, jakému může centrální banka čelit: na jedné straně prudce roste inflace a vyžaduje zvýšení úrokových sazeb, na druhé straně je růst eurozóny anemický a nízké úrokové sazby by mu prospěly," řekl Sarno.
"V konečném důsledku pokles eura problém inflace ještě zhoršuje, protože kvůli slabému euru dováží další inflaci; přibližně polovina dováženého zboží v eurozóně je fakturována v dolarech, takže průsak slabého eura do vysoké inflace je nevyhnutelný, protože k zaplacení tohoto dováženého zboží je zapotřebí více eur," dodal.
Spotřebitelé tedy mohou očekávat ještě vyšší ceny. Především hrozí růst nákladů na energie a suroviny, neboť k tomu, aby se situace normalizovala, "je zapotřebí růstu, který zabrání tomu, aby rostoucí životní náklady snižovaly kupní sílu jednotlivých domácností. Jediným východiskem je fiskální politika," uvedl Mallick.
Jediným, potenciálním kladem slabého eura je možný nárůst poptávky v důsledku směnného kurzu, který by tak mohl vést k tomu, že by se obávané zpomalení ekonomiky v některých evropských zemích alespoň zpomalilo, dodal.
"Oslabené euro může prospět vývozu eurozóny, zejména Německu a Francii. Německo se již dříve těšilo vysokému přebytku běžného účtu; slabší euro by mělo zlepšit jeho konkurenceschopnost."
