Noc předtím spadla politická bomba: ministr hospodářství Martin Guzman náhle rezignoval. A Argentinci, kteří byli dlouho zvyklí na finanční chaos, věděli, že současná krize bude ještě mnohem horší. Takže než by peso po znovuotevření trhů mohlo prudce klesnout a než by obchodníci mohli zvýšit ceny, chtěli co nejdříve nakoupit to nejnutnější.
Stal se z toho závod s inflací v zemi, která už tak měla jednu z nejvyšších sazeb vůbec – v květnu činila 60 % ročně. Argentinský paralelní směnný kurz, nesvázaný s přísnou vládní kontrolou měny, se tento týden propadl o 17 %, což přimělo majitele obchodů v Buenos Aires vyvěsit cedule oznamující 20% přirážku ke všem uvedeným cenám.
Podle vysokofrekvenčních údajů analyzovaných buenosaireskou poradenskou společností Ecolatina vyskočily ceny matrací a jízdních kol za pouhý týden o 18 %, zatímco televizory nyní stojí o 13 % více a cenovky mobilních telefonů nabobtnaly o 8 %.
„Nikdo nemá žádnou strategii, prostě žijeme okamžikem,“ řekl ve čtvrtek odpoledne Maximiliano Martinez, manažer malého obchodu se spotřebiči na obchodní třídě v Buenos Aires. Stejně jako ostatní zvýšil Martinez ceny všech položek ve svém obchodě – kávovarů, toustovačů, mixérů, sluchátek – o 20 %. Jeho dodavatelé podle něj okamžitě zvýšili ceny o 35 %. Řekl, že si chce pořídit digitální cenovky, protože je stále obtížnější držet krok s neustále rostoucími cenami. „Nestíhám měnit všechny cenovky.“
Dokonce i v globální ekonomice, kterou náhle zmítá inflace, je to extrémní. A vyvolává to dojem, že zdejší věčná inflační spirála vstupuje do nové, krkolomné fáze, která ještě více zatíží bojujícího prezidenta Alberta Fernándeze a ještě více potrápí obyvatele, kteří už léta ztrácejí kupní sílu.
Guzmán sice není oblíbencem Wall Streetu, ale byl považován za garanta chatrného a klíčového finančního paktu vlády s Mezinárodním měnovým fondem. Rezervy země v tvrdé měně se zmenšují; její zahraniční dluhopisy, které byly právě v roce 2020 restrukturalizovány po třetím defaultu v tomto století, se obchodují za pouhých 20 centů za dolar; a rozdíl mezi paralelním směnným kurzem – 295 pesos za dolar – a oficiálním směnným kurzem – 127 za dolar – se vyhoupl na úroveň, jakou jsme neviděli od poslední devalvační paniky v roce 2020.
Aby toho nebylo málo, Fernandezová vede válku se svou mocnou viceprezidentkou Cristinou Fernandezovou de Kirchner. Guzmán se ocitl uprostřed. Jeho nástupkyně, málo známá ekonomka Silvina Batakisová, je považována za osobu více spřízněnou s Kirchnerovou, která je sama bývalou prezidentkou a vůdkyní radikálnějšího a populistického křídla vládnoucí koalice.
Co dělat a nedělat
Prezident argentinského řetězce supermarketů La Anonima na červnové obchodní konferenci žertoval, že kvůli vysoké inflaci „denně zdražuje“. Toho dne se na něj Kirchnerová a jí věrní zákonodárci vrhli a vyvolali noční můru v oblasti vztahů s veřejností.
Nejde jen o velká jména. I malé podniky se obávají reakce zákazníků na zvyšování cen. Jeden z manažerů pekárny v Buenos Aires loni zvyšoval ceny jednou za dva měsíce. Nyní chce zdražovat téměř každý týden. Ředitel, který si nepřál být jmenován z obavy, že by přišel o zákazníky, říká, že v letošním roce zatím jeho vstupy vzrostly: ceny másla o 80 %, mléka téměř o 100 % a pšenice o 120 %.
Manažer uvedl, že zákazníci v neděli a v pondělí spěchali, aby nakoupili pytle dovážené zrnkové kávy a zásobili se dříve, než ceny prudce vzrostou nebo se objeví nedostatek. Zásoby si dělají i samotní majitelé podniků. Victor Natasi, majitel vinotéky Autre Monde v Buenos Aires, zdvojnásobuje svou strategii vůči dodavatelům.
„V první řadě je třeba nakupovat špičková vína, která časem získají na hodnotě a mají dobrou trvanlivost, než se cena zvýší,“ říká Natasi. Pokud si neuděláte zásoby rychle, „může dojít k náhlému zdražení o 20 až 30 % ze dne na den“.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
