Tradiční české vesnické hospody kvůli rostoucím nákladům zavírají výčepy

„V mnoha vesnicích a možná i v té naší hospoda zanikne,“ řekla starostka Seču Helena Chytrá, která hledá nového provozovatele pro hospodu U Krýslů, kde při nedávné návštěvě popíjel pivo jen jeden zákazník, zatímco barman si prohlížel telefon.

„Před pěti nebo deseti lety byla o víkendech hospoda plná. V pátek nebo v sobotu večer nebylo kde sedět,“ řekla.

Přestože Češi ročně vypijí 129 litrů piva na hlavu, což je světový rekord, stále častěji se obracejí k pití doma – tento trend přetrvává i po ústupu pandemie a dřívějším zákazu kouření, který poškodil hospodský byznys.

Podle Plzeňského Prazdroje zavřelo v posledních třech letech v českých městech do 5 000 obyvatel přibližně 12 % hospod, což je téměř dvakrát více než ve větších městech. Podle analytiků trhu se rychle rostoucí náklady mohou stát osudnými pro mnoho dalších.

„Ekonomika jedné hospody v jedné obci často nedává smysl,“ řekl Luboš Kastner, majitel restaurace a člen Českého gastronomického institutu. Dodal, že venkovské provozovny budou mít se zhoršující se ekonomickou situací větší dopad.

Tradiční česká hospoda – zejména na vesnicích – po mnoho generací nabízela ústřední místo pro společenské vyžití lidí mimo domov.

Chcete využít této příležitosti?

HROZÍ „KONEC“

Mnozí majitelé malých hospod se nyní zdráhají přenést zvýšení cen na své zákazníky, protože se obávají, že přijdou o klesající počet zákazníků – a to i přesto, že česká inflace dosáhla v květnu téměř třicetiletého maxima 16 % v souvislosti s prudkým růstem účtů za elektřinu a dalších nákladů.

„Na podzim… začne (pro mnoho malých hospod) dusno,“ řekl Hanuš Vála, majitel steakhousu Na Palubě v Milevsku.

Někteří majitelé se s žádostí o úlevu obrátili na Plzeňský Prazdroj a jeho program „Vesnička“, který nabízí poradenství a finanční pomoc majitelům, kteří se potýkají s problémy a obávají se obnovení výluk kvůli koronaviru a zhoršení ekonomické situace po létě.

Eva Vejvančická, majitelka hospody U Kantů v Myslovicích, uvedla, že ji koupila v roce 2019, aby zabránila jejímu uzavření, a od té doby získala od Plzeňského Prazdroje finanční prostředky na modernizaci terasy, čímž zachránila jediné místo pro pořádání akcí ve vesnici se 131 obyvateli.

„Hospoda je důležitá pro setkávání lidí. Vždyť tu není ani obchod. Hospoda tu byla vždycky…“

Plzeňský Prazdroj zahájil svůj program v roce 2017 s 80 hospodami a nyní jich pomáhá téměř 900 – asi 10 % českých vesnických hospod. Pomoc zahrnuje přímé finanční granty i poradenství, například při vylepšování jídelníčku a vzhledu hospod.

Program se zaměřuje na podniky v obcích do 5000 obyvatel, kde jsou hospody často jedním z mála míst, kde se místní mohou scházet, uvedla mluvčí Plzeňského Prazdroje Petra Kubová.

Stejně jako další hospody po celé zemi, i hospoda U Krýslů v obci Seč s 318 obyvateli trpí poklesem příjmů, protože zákazníci omezují výdaje za volný čas - což je poslední rána pro podniky, které se snaží vzpamatovat z pandemických výluk. "V mnoha vesnicích a možná i v té naší hospoda zanikne," řekla starostka Seču Helena Chytrá, která hledá nového provozovatele pro hospodu U Krýslů, kde při nedávné návštěvě popíjel pivo jen jeden zákazník, zatímco barman si prohlížel telefon. "Před pěti nebo deseti lety byla o víkendech hospoda plná. V pátek nebo v sobotu večer nebylo kde sedět," řekla. Přestože Češi ročně vypijí 129 litrů piva na hlavu, což je světový rekord, stále častěji se obracejí k pití doma - tento trend přetrvává i po ústupu pandemie a dřívějším zákazu kouření, který poškodil hospodský byznys. Podle Plzeňského Prazdroje zavřelo v posledních třech letech v českých městech do 5 000 obyvatel přibližně 12 % hospod, což je téměř dvakrát více než ve větších městech. Podle analytiků trhu se rychle rostoucí náklady mohou stát osudnými pro mnoho dalších. Zdroj: Pilsner-urquell.cz "Ekonomika jedné hospody v jedné obci často nedává smysl," řekl Luboš Kastner, majitel restaurace a člen Českého gastronomického institutu. Dodal, že venkovské provozovny budou mít se zhoršující se ekonomickou situací větší dopad. Tradiční česká hospoda - zejména na vesnicích - po mnoho generací nabízela ústřední místo pro společenské vyžití lidí mimo domov. HROZÍ "KONEC" Mnozí majitelé malých hospod se nyní zdráhají přenést zvýšení cen na své zákazníky, protože se obávají, že přijdou o klesající počet zákazníků - a to i přesto, že česká inflace dosáhla v květnu téměř třicetiletého maxima 16 % v souvislosti s prudkým růstem účtů za elektřinu a dalších nákladů. "Na podzim… začne (pro mnoho malých hospod) dusno," řekl Hanuš Vála, majitel steakhousu Na Palubě v Milevsku. Zdroj: Unsplash Někteří majitelé se s žádostí o úlevu obrátili na Plzeňský Prazdroj a jeho program "Vesnička", který nabízí poradenství a finanční pomoc majitelům, kteří se potýkají s problémy a obávají se obnovení výluk kvůli koronaviru a zhoršení ekonomické situace po létě. Eva Vejvančická, majitelka hospody U Kantů v Myslovicích, uvedla, že ji koupila v roce 2019, aby zabránila jejímu uzavření, a od té doby získala od Plzeňského Prazdroje finanční prostředky na modernizaci terasy, čímž zachránila jediné místo pro pořádání akcí ve vesnici se 131 obyvateli. "Hospoda je důležitá pro setkávání lidí. Vždyť tu není ani obchod. Hospoda tu byla vždycky…“ Plzeňský Prazdroj zahájil svůj program v roce 2017 s 80 hospodami a nyní jich pomáhá téměř 900 - asi 10 % českých vesnických hospod. Pomoc zahrnuje přímé finanční granty i poradenství, například při vylepšování jídelníčku a vzhledu hospod. Program se zaměřuje na podniky v obcích do 5000 obyvatel, kde jsou hospody často jedním z mála míst, kde se místní mohou scházet, uvedla mluvčí Plzeňského Prazdroje Petra Kubová.