Zoufalá touha po diaspoře: Libanon prosí o finanční injekci pro cestovní ruch

Libanon se stále potýká s rozsáhlými výpadky elektřiny a nedostatkem vody a jeho několikaletá hospodářská krize pokračuje. Vláda však spoléhá na letní turistickou sezónu, která jí přinese tolik potřebnou finanční injekci, a to díky tisícům Libanonců pracujících v zahraničí, kteří se mají vrátit na dovolenou. Letos v létě Libanon zoufale potřebuje svou diasporu více než kdy jindy. "S veškerou láskou žádám naše rodiny a přátele, aby přijeli do Libanonu," řekl na začátku měsíce na mezinárodním letišti v zemi prozatímní ministr cestovního ruchu Walid Nassar. "Budou utrácet peníze kdekoli, ale Libanon je dnes potřebuje více." Ministerstvo cestovního ruchu za finanční podpory řady společností rozmístilo billboardy s vyobrazením libanonských pláží, řek, starobylých měst a historických památek. Optimistický Nassar předpokládá, že letos v létě přijede do Libanonu milion turistů, kteří do ekonomiky nalijí až 3,5 miliardy dolarů. Ale ve Ferdinandu, gastropubu na kdysi rušné bejrútské ulici Hamra, je nálada mnohem klidnější. "Lidé se baví jen o svém milostném životě nebo o situaci v Libanonu," řekl majitel Riad Aboulteif televizi Al-Džazíra. Stejně jako hotely, kavárny a restaurace po celé zemi, i tato hospoda zaznamenává v létě a o Vánocích nárůst klientely. "Ano, určitě máme minimálně dvacetiprocentní nárůst," vysvětluje Aboulteif. "Ale tyto dodatečné příjmy netrvají příliš dlouho." Rozsáhlé výpadky elektřiny v posledním roce, více než tisíciprocentní nárůst cen potravin a libanonská libra, která za tři roky ztratila vůči dolaru více než 90 procent své hodnoty, jsou jen některé z mnoha faktorů, které Aboulteifovi prodražují provoz podniku. Nedávno byl nucen přestěhovat hospodu o několik bloků vedle hotelu, kde může využívat dodávek elektřiny, aby mohla nerušeně svítit. "Dříve jsme platili hodně za dva soukromé odběry generátorů, takže jsme se nakonec museli přestěhovat," řekl Aboulteif. "Nemůžete svým zákazníkům podávat zkažené zboží." Libanonská životní příležitost Ještě předtím, než se libanonská ekonomika začala zhruba před třemi lety propadat, spoléhaly úřady na to, že ekonomiku posílí diaspora posílající peněžní převody ze zahraničí. Zemědělství, zpracovatelský průmysl a další produktivní hospodářská odvětví trpěly již dlouho před fiskální krizí. Nyní žijí více než tři čtvrtiny obyvatel v chudobě. Loni v létě si mnoho Libanonců žijících v zahraničí přivezlo na léto domů kufry s životně důležitými léky a bateriemi pro své rodiny, přátele a charitativní organizace v naději, že tak pomohou zmírnit dopady hospodářské krize. Letos v létě budou peníze, které diaspora přiveze domů, pomáhat lidem přežít. Mohamed Ray-Zack, palestinský klinický výzkumník žijící ve Spojených státech, již dlouho posílá peníze svým rodičům a příbuzným do Libanonu. "Je to pomoc při úhradě nájemného, generátoru a účtů za komunální služby a prudce rostoucích cen potravin," řekl Ray-Zack po telefonu televizi Al-Džazíra. "Co si pamatuji, tak to v Libanonu bylo dost špatné, a teď to nevypadá, že by nastal obrat k lepšímu." Peněžní převody se v Libanonu staly klíčovým odvětvím; tvoří více než 54 procent libanonského HDP, což je jeden z nejvyšších podílů na světě. "To je katastrofální a charakteristické pro zhroucené státy," řekl Al-Džazíře Sami Zoughaib, libanonský ekonomický analytik z think-tanku The Policy Initiative v Bejrútu. "To říká vše, co potřebujete vědět o současném stavu věcí." Po květnových volbách libanonský prezident Michel Aún znovu jmenoval premiéra Nadžíba Mikátího na nové funkční období. Mikátí doufá, že se mu podaří uzavřít dohodu s Mezinárodním měnovým fondem, aby restrukturalizoval ekonomiku a učinil ji opět životaschopnou. Úřady se prozatím snaží provést fiskální reformy a restrukturalizovat banky, které mají problémy. Digitální budoucnost? Vzhledem k tomu, že velká část libanonského obyvatelstva přestává důvěřovat bankám a spoléhá se na peněžní převody, někteří vidí dlouhodobou příležitost k digitalizaci a regeneraci libanonského finančního sektoru. "Vrátili jsme se do doby, kdy ještě neexistovaly kreditní karty - jsme hotovostní a dolarovou ekonomikou, jako [jsme byli] před 30 nebo 40 lety," řekl pro Al Džazíru Karl Naim, zakladatel aplikace Purpl, která pomáhá spravovat a posílat remitence. "Je to smutné." Naim říká, že se snaží remitence usnadnit a zlevnit tím, že příjemcům dává více možností, jak si své dolary vybrat. Říká však, že cílem není ani tak normalizovat remitence, jako spíše nakonec nabídnout širší škálu levnějších, digitálních možností a připravit půdu pro novou kapitolu libanonského finančního sektoru. Libanonská byrokracie však stále stojí v cestě. Naim doufá, že Purpl bude moci brzy spustit digitální peněženku, ale on a jeho kolegové už téměř rok čekají na to, až jim libanonská centrální banka vydá licenci. "Jsme noví hráči na trhu a nejsme s nikým [politickými skupinami] spojeni," vysvětlil. "Možná i to je důvod, proč nám trvá trochu déle, než ji dostaneme." Zatímco čeká, libanonské potíže v dohledné době nezmizí. A jak se ekonomika země stále zadrhává, slabé sociální služby se rozpadají. "Remitence mají efekt, ale vláda také do značné míry přehání [tento efekt], aby nakopla plechovku," řekl Zoughaib a vysvětlil, že spoléhání se na remitence je krátkodobý model a není totéž jako přilákání investic do ekonomiky. "Cílem remitencí je zajistit, aby ti, kteří je dostávají, nehladověli."