Špatnou zprávou je, že zemědělská půda ztracená ve válce a nízké místní ceny ohrožují příští úrodu pšenice.
Ukrajina je jedním z největších pěstitelů pšenice, takže množství, které vyprodukuje, bude klíčové pro určení, zda celosvětové zásoby zůstanou v příštím roce omezené, a také důležitým faktorem ovlivňujícím světové ceny potravin.
Výsadba úrody v roce 2023 začíná zhruba v tomto období a je ještě brzy, ale ukrajinský Agrární klub uvedl, že kvůli invazi byla ztracena asi třetina loňské plochy pšenice. Varoval, že pokud bude odbyt i nadále pomalý, mohou zemědělci výsadbu dále omezit.
„Domácí ceny se pomalu zlepšují, ale ne rychle,“ uvedla Kateryna Rybačenková, místopředsedkyně klubu. „Logistika je stále velmi obtížná a přístavy potřebují vyčistit zásobníky z předchozí sklizně.“
Většinu ukrajinské pšenice tvoří ozimé odrůdy, které se sejí od nynějška a pak leží v klidu během nejchladnějších měsíců, než na jaře obnoví růst. Zemědělci u západní hranice, která je nejdále od frontové linie, fungují normálněji, ale směrem na východ je situace složitější.
Rybačenková například uvedl, že plocha pšenice v agrárním podniku Agro-Region, kde je členkou představenstva, se může zmenšit asi o 10 až 15 %.
Předběžný výhled je další připomínkou problémů, kterým ukrajinský zemědělský sektor čelí, a to i po nedávné dohodě o obnovení vývozu z některých klíčových přístavů. To pomáhá prodeji obilí, které se obvykle posílá do zemí v Africe, Evropě a Asii.
Přesto je ukrajinský vývoz obilí – důležitá součást příjmů zemědělců – na polovině loňského tempa. Obchodníci potřebují odstranit nashromážděné zásoby ze sklizně v roce 2021 a zároveň prodat letošní úrodu, což udržuje místní ceny na nízké úrovni.
To nutí některé pěstitele přejít na lukrativnější plodiny, jako jsou olejniny. Oleksandr Peretiatko uvedl, že farma ve Volyňské oblasti, kterou pomáhá řídit, sníží oproti loňsku osev ozimé pšenice o 10 až 15 % a zároveň zvýší plochy řepky a slunečnice.
Výsadba je ohrožena také v oblastech obsazených ruskými vojsky. Pěstování pšenice na Ukrajině se obvykle soustřeďuje na jihu a východě země, kde se soustřeďují boje.
Hlavní pěstitel HarvEast plánuje pro sklizeň v příštím roce osít 1 500 hektarů ozimého žita, pšenice a ječmene na půdě, kterou nyní kontroluje, což je méně než třetina z obvyklých 5 000 hektarů pro tuto oblast, uvedl generální ředitel Dmitrij Skorňakov.
Společnost – součást holdingu SCM ukrajinského magnáta Rinata Achmetova – přišla kvůli ruské okupaci asi o dvě třetiny své půdy, uvedl Skorňakov.
Zemědělská společnost Agricom Group také přišla asi o třetinu půdy, kterou obvykle osévá, uvedl generální ředitel Petro Melnyk. Příští měsíc začne s výsadbou ozimých plodin a očekává se, že pšenice a žito budou zasety asi na 15 % dostupné plochy, což je méně než obvykle, kdy se jich vysévalo 25 až 35 %.
Nově otevřený koridor pro vývoz obilí sice pomáhá prodeji, ale tempo zatím není dostatečně rychlé, aby výrazně podpořilo ceny pšenice, které zůstávají pod pěstitelskými náklady, uvedl Melnyk.
Od 1. srpna, kdy byl vyvezen první náklad obilí, bylo v rámci dohody, která byla podepsána koncem července a která platí prvních 120 dní, vyvezeno více než 700 000 tun plodin. Ukrajina může běžně přes své přístavy vyvézt více než 5 milionů tun obilí měsíčně.
Obchodníci také stále přepravují obilí po železnici a silnici, ale tyto cesty trvají déle a jsou dražší.
„Je velmi důležité, aby tento obilný koridor zůstal aktivně otevřený a chráněný,“ řekl Rybačenko. „Je to klíčová věc pro ukrajinské zemědělství a globální bezpečnost potravin.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
