5 nejdůležitějších věcí, které by investoři měli v nadcházejícím týdnu sledovat

Investoři se po týdnu, kdy centrální banky a vlády vystupňovaly svůj boj proti inflaci, připravují na novou volatilitu v nadcházejícím týdnu. Vystoupí několik představitelů Federálního rezervního systému, kteří čerstvě po třetím zvýšení úrokových sazeb o 75 bazických bodů v řadě nepolevují. Vrcholem amerického ekonomického kalendáře budou páteční údaje o osobních příjmech a výdajích, které zahrnují oblíbený ukazatel inflace Fedu. V eurozóně páteční údaje o inflaci pravděpodobně zvýší tlak na Evropskou centrální banku. Ještě předtím má v pondělí před zákonodárci v Bruselu vypovídat prezidentka ECB Christine Lagardeová a ostře sledované budou také výsledky nedělních italských voleb. V centru pozornosti bude i nadále japonský jen poté, co Bank of Japan intervenovala na devizových trzích. Mezitím páteční údaje o čínských PMI poskytnou náhled na zdraví světové ekonomiky číslo dvě. Zde je to, co potřebujete vědět na začátek týdne. Fed a údaje z USA V průběhu týdne by měli promluvit prezident Fedu v St. Louis James Bullard, prezidentka Fedu v Clevelandu Loretta Mesterová, šéf chicagského Fedu Charles Evans, prezident Fedu v Atlantě Raphael Bostic a místopředsedkyně Fedu Lael Brainardová, přičemž investoři budou ve střehu a budou hledat náznaky, zda se v listopadu chystá čtvrté zvýšení sazeb o 75 bazických bodů v řadě. Ekonomický kalendář zahrnuje zprávy o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby, spotřebitelské důvěře spolu s údaji o prodejích nových a očekávaných domů. Vrcholem ekonomického kalendáře budou v pátek srpnové údaje o osobních příjmech a výdajích, které zahrnují cenový index výdajů na osobní spotřebu, což je Fedem preferovaný ukazatel inflace. Ekonomové očekávají, že anualizovaný růst indexu cen PCE se zmírní v důsledku nedávného poklesu nákladů na pohonné hmoty, ale jádrový ukazatel cen PCE, který nezahrnuje potraviny a energie, by se měl zvýšit. Výprodej akcií Hlavní indexy na Wall Street utrpěly minulý týden velké ztráty: Nasdaq klesl o 5,03 %, což je jeho druhý týden v řadě, kdy klesl o více než 5 %, zatímco S&P 500 skončil s poklesem o 4,77 % a Dow ztratil 4 %. Dow se jen těsně vyhnul tomu, aby se připojil k indexům S&P 500 a Nasdaq a ocitl se na medvědím trhu. Tlak na akcie zvýšil výkyv na trzích dluhopisů, protože investoři přizpůsobovali svá portfolia světu přetrvávající inflace a rostoucích úrokových sazeb. Investoři byli zaskočeni poté, co Fed minulý týden uvedl, že očekává, že vysoké sazby v USA vydrží až do roku 2023. Ačkoli nedávné údaje naznačily, že americká ekonomika zůstává relativně silná, investoři se obávají, že zpřísnění sazeb ze strany Fedu překlopí ekonomiku do recese. "Všichni musíme přehodnocovat, jak daleko Fed přesně zajde, a to je pro ekonomiku znepokojující," řekl v pátek agentuře Reuters Ed Moya, hlavní analytik trhu ve společnosti OANDA. "Stává se základním scénářem, že tato ekonomika bude mít tvrdé přistání, a to je pro americké akcie nepříznivé prostředí." Kromě zpřísnění finančních podmínek po celém světě náladu na trzích těžce zasáhla řada dalších problémů včetně konfliktu na Ukrajině, energetické krize v Evropě a vzplanutí čínské krize COVID-19. V posledních dnech se na trzích objevily další problémy. Index spotřebitelských cen v eurozóně Eurozóna v pátek zveřejní údaje o zářijové inflaci spotřebitelských cen a ekonomové očekávají, že celková míra inflace zrychlí na nové rekordní maximum 9,6 %, což udržuje tlak na ECB, která se potýká s tím, o kolik zvýšit úrokové sazby tváří v tvář hrozící recesi. Ještě předtím má prezidentka ECB Christine Lagardeová v pondělí vypovídat před Výborem pro hospodářské a měnové záležitosti v Bruselu, kde bude pravděpodobně čelit otázkám, jak centrální banka plánuje vést boj s inflací, protože blok čelí vyhlídce na recesi. Investoři budou také sledovat výsledky nedělních italských voleb, z nichž by měla vzejít nejpravicovější vláda v zemi od druhé světové války. Vedoucí představitelé Evropské unie, kteří chtějí zachovat jednotu po ruské invazi na Ukrajinu, se obávají, že Itálie bude nepředvídatelnějším partnerem, zatímco finanční trhy se budou obávat schopnosti nové vlády zvládnout dluhové zatížení, které dosahuje přibližně 150 % HDP. Intervence japonského jenu Japonské úřady měly ve čtvrtek konečně dost slabého jenu, když poprvé od roku 1998 intervenovaly na devizových trzích. Japonská měna po tomto kroku zaznamenala vůči dolaru první týdenní zisk 0,3 % za více než měsíc. V letošním roce však dolar vůči jenu vzrostl o více než 20 %, protože Bank of Japan se drží svého závazku k ultra nízkým úrokovým sazbám, zatímco Fed bude zřejmě pokračovat v agresivním zvyšování sazeb, dokud nebude inflace pod kontrolou. Důvody pro silný dolar tedy zůstávají. Japonsko se spolu se sousedními zeměmi Čínou a Koreou, které rovněž tlačí na dolar, může ocitnout v boji se základy, trhem a Fedem. Guvernér BoJ Haruhiko Kuroda bude mít v pondělí projev, kde by měl poskytnout další náhled na rozhodnutí Japonska intervenovat. Čínské indexy PMI V pátek budou v Číně zveřejněny údaje o PMI, které budou bedlivě sledovány, aby naznačily, zda v září pokračovalo rodící se hospodářské oživení. Nedávné ekonomické údaje naznačovaly v srpnu odolnost, když křehké oživení podpořil rychlejší než očekávaný růst tovární výroby a maloobchodních tržeb, ale prohlubující se propad v oblasti nemovitostí výhled ztížil. Vzhledem k tomu, že existuje jen málo známek toho, že Čína brzy výrazně zmírní svou politiku zero-COVID, někteří analytici očekávají, že druhá největší ekonomika světa letos poroste pouze o 3 %, což by byl nejpomalejší růst od roku 1976, nepočítáme-li 2,2% expanzi během počátečního zásahu COVID v roce 2020. Čína od konce května oznámila širokou škálu opatření na podporu ekonomiky, ale rychlý pokles čínského jüanu vůči americkému dolaru zkomplikoval důvody pro volnější měnovou podporu.