Popisuje přístup k práci, při kterém děláte jen to nejnutnější, abyste splnili své povinnosti. Nepřekračujete rámec toho, co je potřeba. Děláte přesně to, co máte v popisu práce. Nic víc.
Tento pojem se původně rozšířil na TikToku díky videu, které sdílel Zaid Khan, mladý inženýr, který řekl: „Nedávno jste se mohli dozvědět o termínu, kterému se říká tichý odchod, kdy sice přímo neodcházíte z práce, ale odcházíte s myšlenkou jít nad rámec. Stále plníte své povinnosti, ale už se neupisujete mentalitě kultury shonu, podle níž musí být práce vaším životem. Skutečnost je taková, že není, a vaše hodnota jako člověka není definována vaší prací.“
Tichý odchod se stal termínem, který popisuje konečné „odpojení se“ od práce. Je v rozporu s tisíci iniciativami na podporu angažovanosti zaměstnanců, které dnes existují ve všech amerických firmách (brzy nebo později dorazí do českých firem). Není divu, že je velkým problémem.
Domníváme se, že na rozruch kolem tichého odchodu z práce lze nahlížet dvěma způsoby.
Tiché odchody existovaly vždy a jsou normální
Zdroj: Unsplash
Jedním ze způsobů, jak se na tichý odchod z práce dívat, je, že prostě zdůrazňuje to, co existuje odjakživa – že někteří lidé chodí do práce jen kvůli výplatě a jejich „hlavní životní zájmy“ leží jinde. Toto téma bylo použito v mnoha výzkumech již před mnoha lety.
Bylo analyzováno 50 let dat o motivaci na pracovišti a nakonec se dospělo k závěru, že většina lidí nepovažuje svou práci za svůj hlavní životní zájem. Mohou sice stále podávat výkony na přijatelné úrovni, aby nedostali výpověď, ale před prací dávají přednost jiným věcem, jako je volný čas, rodina, přátelé a společenské aktivity. Svou práci vnímají jako prostředek k tomu, aby mohli dělat i jiné věci mimo práci. Existovala jedna výjimka – pro vedoucí pracovníky poskytovala práce větší pocit identifikace a ústředního životního zaměření.
První způsob, jak se dívat na tichý odchod, je tedy následující: Je to normální. Khanovo video na TikToku jednoduše vyjádřilo to, co vždy platilo. Rozruch vznikl proto, že tento koncept zpochybňuje základní předpoklad, že firmy mohou úspěšně ovlivňovat ústřední životní zájmy lidí tak, aby se více soustředili na práci. Možná, že všechny prostředky, které jsme po mnoho let vynakládali na to, abychom se o to pokusili, byly ve skutečnosti zbytečné.
Tichý odchod je důsledkem nedostatku smyslu a účelu
Zdroj: Unsplash
Dalším způsobem, jak se dívat na tiché odchody, je, že jsou důsledkem nedostatku cíle a smyslu práce. Kdybyste z celého srdce věřili ve vizi své firmy, nedali byste do toho všechno? Kdybyste se cítili hluboce spojeni s cílem své společnosti, nechtěli byste jít nad rámec své pracovní náplně, abyste jej uskutečnili?
Z tohoto pohledu jde jen o to, abyste jasně definovali svůj účel a přesvědčivou vizi a pak pomohli každému pochopit jeho roli při jejím naplňování. Je to více posilující optika, zejména pro interní podnikové funkce zaměřené na zapojení zaměstnanců, komunikaci, kulturu a strategii.
Cílem je pak nastínit „proč“ vaší společnosti, včetně pozitivního přínosu pro zákazníky a svět. Vytvořte strategii, která bude tak přesvědčivá, že lidé vůbec nebudou chtít tiše skončit. Budou se chtít postavit do čela společnosti a vést ji.
Pokračování strategie tiché výpovědi
Převratné události posledních několika let zpochybnily základní předpoklady o životě a práci. Tichý odchod může být jen jadrným slovem popisujícím realitu, která existovala dávno před pandemií, ale která se díky ní ještě zesílila.
Obě popsané optiky se nemusí vzájemně vylučovat. Obě mohou být pravdivé zároveň. Pokud považujete obě za platné, je váš cíl jednoduchý: Vytvořte přesvědčivou strategii, která přivede lidi na palubu. Dejte lidem všechny důvody na světě, aby v tichosti neodcházeli. Pak si uvědomte, že někteří mohou naskočit, jiní ne. A to je nejen v pořádku, ale může to být i nový (a starý) normál.
V poslední době se na sociálních sítích a v obchodních kruzích rozšířil termín "quiet quitting/tichý odchod". Popisuje přístup k práci, při kterém děláte jen to nejnutnější, abyste splnili své povinnosti. Nepřekračujete rámec toho, co je potřeba. Děláte přesně to, co máte v popisu práce. Nic víc.
Tento pojem se původně rozšířil na TikToku díky videu, které sdílel Zaid Khan, mladý inženýr, který řekl: "Nedávno jste se mohli dozvědět o termínu, kterému se říká tichý odchod, kdy sice přímo neodcházíte z práce, ale odcházíte s myšlenkou jít nad rámec. Stále plníte své povinnosti, ale už se neupisujete mentalitě kultury shonu, podle níž musí být práce vaším životem. Skutečnost je taková, že není, a vaše hodnota jako člověka není definována vaší prací."
Tichý odchod se stal termínem, který popisuje konečné "odpojení se" od práce. Je v rozporu s tisíci iniciativami na podporu angažovanosti zaměstnanců, které dnes existují ve všech amerických firmách (brzy nebo později dorazí do českých firem). Není divu, že je velkým problémem.
Domníváme se, že na rozruch kolem tichého odchodu z práce lze nahlížet dvěma způsoby.
Tiché odchody existovaly vždy a jsou normální
Zdroj: Unsplash
Jedním ze způsobů, jak se na tichý odchod z práce dívat, je, že prostě zdůrazňuje to, co existuje odjakživa - že někteří lidé chodí do práce jen kvůli výplatě a jejich "hlavní životní zájmy" leží jinde. Toto téma bylo použito v mnoha výzkumech již před mnoha lety.
Bylo analyzováno 50 let dat o motivaci na pracovišti a nakonec se dospělo k závěru, že většina lidí nepovažuje svou práci za svůj hlavní životní zájem. Mohou sice stále podávat výkony na přijatelné úrovni, aby nedostali výpověď, ale před prací dávají přednost jiným věcem, jako je volný čas, rodina, přátelé a společenské aktivity. Svou práci vnímají jako prostředek k tomu, aby mohli dělat i jiné věci mimo práci. Existovala jedna výjimka - pro vedoucí pracovníky poskytovala práce větší pocit identifikace a ústředního životního zaměření.
První způsob, jak se dívat na tichý odchod, je tedy následující: Je to normální. Khanovo video na TikToku jednoduše vyjádřilo to, co vždy platilo. Rozruch vznikl proto, že tento koncept zpochybňuje základní předpoklad, že firmy mohou úspěšně ovlivňovat ústřední životní zájmy lidí tak, aby se více soustředili na práci. Možná, že všechny prostředky, které jsme po mnoho let vynakládali na to, abychom se o to pokusili, byly ve skutečnosti zbytečné.
Tichý odchod je důsledkem nedostatku smyslu a účelu
Zdroj: Unsplash
Dalším způsobem, jak se dívat na tiché odchody, je, že jsou důsledkem nedostatku cíle a smyslu práce. Kdybyste z celého srdce věřili ve vizi své firmy, nedali byste do toho všechno? Kdybyste se cítili hluboce spojeni s cílem své společnosti, nechtěli byste jít nad rámec své pracovní náplně, abyste jej uskutečnili?
Z tohoto pohledu jde jen o to, abyste jasně definovali svůj účel a přesvědčivou vizi a pak pomohli každému pochopit jeho roli při jejím naplňování. Je to více posilující optika, zejména pro interní podnikové funkce zaměřené na zapojení zaměstnanců, komunikaci, kulturu a strategii.
Cílem je pak nastínit "proč" vaší společnosti, včetně pozitivního přínosu pro zákazníky a svět. Vytvořte strategii, která bude tak přesvědčivá, že lidé vůbec nebudou chtít tiše skončit. Budou se chtít postavit do čela společnosti a vést ji.
Pokračování strategie tiché výpovědi
Převratné události posledních několika let zpochybnily základní předpoklady o životě a práci. Tichý odchod může být jen jadrným slovem popisujícím realitu, která existovala dávno před pandemií, ale která se díky ní ještě zesílila.
Obě popsané optiky se nemusí vzájemně vylučovat. Obě mohou být pravdivé zároveň. Pokud považujete obě za platné, je váš cíl jednoduchý: Vytvořte přesvědčivou strategii, která přivede lidi na palubu. Dejte lidem všechny důvody na světě, aby v tichosti neodcházeli. Pak si uvědomte, že někteří mohou naskočit, jiní ne. A to je nejen v pořádku, ale může to být i nový (a starý) normál.
