4 důvody, proč lidé stále následují toxické šéfy, říká psycholog

Pokud jsou toxičtí šéfové tak hrozní, proč je lidé stále následují? Hodně to souvisí s tím, jak funguje vaše mysl, říká Ronald Riggio, profesor psychologie vedení a organizace na Claremont McKenna College. Riggio strávil téměř tři desetiletí výzkumem a výukou tohoto tématu a zároveň působil jako konzultant v desítkách organizací. Říká, že mnoho špatných šéfů není způsobilých vést, protože jsou často narcističtí, nemají upřímný zájem o své zaměstnance a udělali by cokoli, aby dosáhli co nejlepších výsledků - i na úkor ostatních nebo základní morálky. Přesto má mnoho takových manažerů své obdivovatele a zastávají mocenské pozice, od obchodní sféry až po politiku, říká Riggio. Vezměme si jako příklad světové vůdce: Riggio uvádí příklad 57 zemí, v jejichž čele stojí diktátoři, které označuje za neetické, nestabilní nebo nekompetentní. Lidé při pohovorech o zaměstnání nemohou vždy vědět, že budou mít toxického šéfa, ale jakmile vstoupí do dveří, mohou těmto špatným manažerům zůstat oddáni měsíce nebo dokonce roky - z velké části proto, že buď mají špatnou představu o tom, jak vypadá dobré vedení, nebo se snaží z tohoto vztahu vytěžit osobní výhody, říká Riggio. "Často jsou to naše vlastní lidské sklony; udržujeme je u moci," říká Riggio v rozhovoru pro CNBC Make It. Zde jsou čtyři Riggiovy hlavní konkrétní důvody, proč lidé následují špatné lídry: Lidé zaměňují aroganci a narcismus za síluSíla a sebevědomí mohou být důležitými vůdčími vlastnostmi. Podle Riggia si však lidé někdy pletou aroganci a narcismus se silou. Studie Amsterodamské univerzity z roku 2011 náhodně přidělila lídra různým skupinám účastníků, nechala každý tým splnit skupinový úkol a poté požádala každý tým, aby ohodnotil svého lídra. Účastníci hodnotili nejnarcističtější lídry jako nejefektivnější, i když tito lídři ve skutečnosti brzdili komunikaci a poškozovali výkonnost své skupiny. Narcismus špatného šéfa přesvědčuje, že má vždy pravdu, takže odmítá pomoc ostatních a nepoučí se z vlastních chyb, říká Riggio. "Přitahují nás tito lidé, kteří vypadají kompetentně - jako by dokázali převzít vedení a zvládnout vedoucí úlohu," vysvětluje. "Ale mohou to být narcisté a věci se jim mohou vymknout z rukou." Lidé propadají "kognitivní lenosti"Pokud jste někdy měli špatného šéfa, pravděpodobně jste si říkali: "Nechci se namáhat s vymýšlením, jak tuto situaci zvládnout. Zní to vyčerpávající." Místo toho jste si našli způsob, jak sami sebe přesvědčit, že váš šéf je vlastně v pořádku. Riggio tento pocit nazývá "kognitivní leností". "Jsme líní a přijímáme věci tak, jak jsou," říká. Když špatný šéf udělá něco špatně, lidé mu často dají "volno", místo aby ho hnali k odpovědnosti, protože si myslí, že šéf je stejně nad pravidla. To může špatnému šéfovi umožnit ještě horší chování bez jakýchkoli následků. Lidé mají také tendenci důvěřovat ostatním, kteří jsou jim podobní, poznamenává Riggio. Pokud se zdá, že vaši spolupracovníci podporují vašeho špatného šéfa, můžete se cítit nuceni následovat stádo, místo abyste zaujali stanovisko, a váš šéf může zůstat u moci, aniž by byl zpochybněn. Lidé ztotožňují dobré výsledky s dobrým vedenímPro vás může být váš šéf toxickým manažerem. Pro někoho jiného může být někým, kdo přináší cenné výsledky, například zvýšení zisku nebo úspěšný prodejní obchod. "Pro tyto vedoucí pracovníky účel světí prostředky," říká Riggio. "Pokud se zdají být efektivní, lidé se prostě neptají, jak se k tomu dostali." Špatní šéfové se mohou zdát efektivní při dosahování dobrých výsledků, ale často to zahrnuje "vedlejší škody", jako je vytváření toxického pracoviště špatným zacházením se zaměstnanci nebo neetickými rozhodnutími, říká Riggio. Výzkum Společnosti pro řízení lidských zdrojů ukazuje, jak toxické pracoviště může mít v konečném důsledku negativní vliv na hospodářský výsledek podniku, zejména s ohledem na náklady na fluktuaci, pokud tyto toxické vlastnosti nakonec přesvědčí pracovníky k odchodu. Lidé mají rádi sílu asociaceŠéfové mají často v rámci podniku nebo skupiny moc. Riggio říká, že někteří lidé umožňují a napomáhají nejhorším vlastnostem manažera v naději, že budou odměněni za loajalitu, například povýšením nebo zvýšením platu. "Špatný vedoucí přitahuje přisluhovače, kteří se jím obklopují, protože jsou rádi spojeni s mocnou osobou," vysvětluje. Riggio nabádá lidi, aby si tyto psychologické tendence uvědomovali, a dokázali tak rozpoznat, kdy následují toxického šéfa. Dodává, že také pomáhá pochopit, jak vypadá dobrý šéf: někdo, kdo dosahuje výsledků a zároveň omezuje vedlejší škody, projevuje skutečný zájem o své zaměstnance a přijímá pomoc a zpětnou vazbu od ostatních. "Takoví šéfové opouštějí tým v lepším stavu, než v jakém ho našli," říká.