Cílená opatření se stávají stále častější součástí zahraniční politiky USA
USA mají nejsilnější armádu na světě a jedny z nejmocnějších špičkových zbraní, včetně letadel stealth a přesných raket, ale k dosažení strategických cílů se stále více opírají o cílená ekonomická opatření.
A země se již neomezuje na relativně malé země, jako je Kuba, Írán, Severní Korea a Venezuela.
„Většina zemí, na které se americké sankce zaměřily, nebyla téměř z definice skutečně velkými účastníky globální ekonomiky,“ říká Daniel Drezner, profesor mezinárodní politiky na Tuftsově univerzitě. „To se zjevně poněkud změnilo.“
Bidenova administrativa reagovala na invazi ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu nejen tím, že do Kyjeva nasměrovala zbraně a další pomoc, ale také tím, že přesvědčila spojence, aby na ruskou vládu uvalili sankce. Využila také postavení USA v srdci světových financí a odřízla Rusko od klíčových kapitálových trhů a transakčních sítí, jako je například platební systém SWIFT.
Vůči Číně vyvíjejí USA tlak na více frontách v době, kdy se zvyšuje napětí ohledně Tchaj-wanu. Oznámení nových omezení přístupu Číny k polovodičovým technologiím z tohoto měsíce bylo posledním z řady kroků namířených proti druhé největší světové ekonomice. Spojené státy rovněž přepracovaly zákony, aby ztížily obchodování s některými společnostmi se sídlem v zahraničí, pohrozily, že čínské firmy vyřadí z burz kvůli problémům se zveřejňováním informací a účetnictvím, a nechaly společnosti, jako je mateřská společnost TikToku ByteDance Ltd., zabřednout do přezkumů.
„Rozhodujícími faktory moci pro příštích několik desetiletí bude méně vojenská konfrontace“
Zdroj: Pixabay
„Určujícími faktory moci pro příštích několik desetiletí bude méně vojenská konfrontace,“ říká Julia Friedlanderová, bývalá poradkyně na americkém ministerstvu financí, která nyní vede neziskovou organizaci Atlantik-Brücke, jež podporuje vazby mezi USA a Německem. „Půjde spíše o regulaci a integraci kapitálových trhů a dodavatelských řetězců. To je předěl v mezinárodních vztazích.“
Tento ekonomický arzenál doplňuje schopnost tvrdé síly, kterou USA v posledních desetiletích uplatňovaly se smíšenými výsledky. Zbraně dodávané USA sehrály zásadní roli v nedávné ukrajinské protiofenzívě a zvrátily vývoj situace více, než dokázaly sankce proti Rusku. Na druhou stranu chaosy v Afghánistánu a Iráku – a předtím ve Vietnamu – připomínají limity vojenských akcí. Tyto války, které vyčerpaly zdroje i podporu veřejnosti, učinily jiné metody projekce moci přitažlivějšími.
„Jsme uprostřed strategické soutěže o budoucnost mezinárodního řádu,“ uvedl 12. října americký prezident Joe Biden v dokumentu, v němž představil svou strategii národní bezpečnosti. Administrativa uvedla, že prioritou bude „udržení trvalé konkurenční výhody“ nad Čínou a „omezení stále hluboce nebezpečného Ruska“.
Bitva se vede s obzvláštní intenzitou o počítačové čipy. Cílem nových omezení Bidenovy administrativy je zbrzdit snahu Pekingu o rozvoj vlastního průmyslu a zvýšení vojenských schopností. Ačkoli USA stály v čele vývoje čipů a velká část tohoto odvětví stále závisí na americkém duševním vlastnictví, již dávno přenechaly své výrobní prvenství Číně, Jižní Koreji, Tchaj-wanu a dalším místům. Nyní se pokouší získat zpět své pozice a souhlasí s poskytnutím dotací ve výši desítek miliard dolarů na pomoc společnostem vyrábějícím čipy v USA. Háček je v tom, že tyto společnosti pak nemohou vyrábět nejmenší a nejpokročilejší typy polovodičů v Číně.
Schopnost disponovat těmito zbraněmi se opírá o přední roli, kterou USA hrají v celosvětovém obchodě. Ovládají také hlavní světovou rezervní měnu a jsou ekonomicky soběstačnější – a izolovanější – než většina globálních konkurentů.
Zdroj: Unsplash
Soubor nástrojů americké ekonomické politiky se rozšířil o kontrolu vývozu, kontrolu zahraničních investic, omezení duševního vlastnictví a zamezení přístupu ke klíčovým finančním sítím. Po sobě jdoucí americké administrativy také používaly domácí průmyslovou politiku, cla, obchodní dohody a úlevy od dluhů.
„Nacházíte se v prostředí, kde je váš cíl příliš komplikovaný nebo příliš kritický pro vojenskou angažovanost, a zároveň se nálada v zemi obrátila proti němu,“ říká Friedlander. „Takže začínáte pozorovat vývoj stále sofistikovanějších regulačních nástrojů.“
Ekonomická válka má také svá úskalí. USA nejsou příkazovou ekonomikou, a tak se vláda musí spoléhat na různé nástroje, aby přiměla komerční subjekty plnit její příkazy. Taková opatření nejsou bez nákladů, a pokud se s nimi špatně zachází, může boj s rivaly nakonec narušit mír a stabilitu.
Dale Copeland, profesor na University of Virginia, který se zabýval vzájemnou ekonomickou závislostí a válkou, říká, že pokud jsou očekávání země ohledně budoucích obchodních příležitostí pozitivní, má tendenci hrát si na hodné, ale pokud se tyto vyhlídky změní na negativní, riziko konfliktu se zvyšuje. Jako historický příklad uvádí situaci v Japonsku před druhou světovou válkou, na které bylo uvaleno embargo před útokem na USA v Pearl Harboru v roce 1941.
Role Číny v rámci globální ekonomiky je samozřejmě značně odlišná od role Ruska. „Nemohli bychom na Čínu uvalit ani polovinu toho, co jsme udělali na Rusko, protože jsme s čínskou ekonomikou tak hluboce integrováni,“ říká Friedlander. „Je to vzájemná závislost. Takže je to v mnoha ohledech mnohem větší rána do prsou, kdybychom uvažovali o nějakém druhu drakonických opatření, která jsme zavedli vůči Rusku.“
Zdroj: Unsplash
A příliš tvrdý úder na čínskou ekonomiku by se mohl obrátit proti ní, a to buď destabilizací globální ekonomiky jako celku, nebo tím, že by země spíše přivedl k válce, než aby od ní upustil.
„Většina odborníků na sankce neuvažovala o důsledcích, protože jsme nikdy nemluvili o sankcích vůči zemi, které mají globální systémové důsledky pro ekonomiku,“ říká Drezner z Tuftsovy univerzity.
A země se již neomezuje na relativně malé země, jako je Kuba, Írán, Severní Korea a Venezuela.„Většina zemí, na které se americké sankce zaměřily, nebyla téměř z definice skutečně velkými účastníky globální ekonomiky,“ říká Daniel Drezner, profesor mezinárodní politiky na Tuftsově univerzitě. „To se zjevně poněkud změnilo.“Bidenova administrativa reagovala na invazi ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu nejen tím, že do Kyjeva nasměrovala zbraně a další pomoc, ale také tím, že přesvědčila spojence, aby na ruskou vládu uvalili sankce. Využila také postavení USA v srdci světových financí a odřízla Rusko od klíčových kapitálových trhů a transakčních sítí, jako je například platební systém SWIFT.Vůči Číně vyvíjejí USA tlak na více frontách v době, kdy se zvyšuje napětí ohledně Tchaj-wanu. Oznámení nových omezení přístupu Číny k polovodičovým technologiím z tohoto měsíce bylo posledním z řady kroků namířených proti druhé největší světové ekonomice. Spojené státy rovněž přepracovaly zákony, aby ztížily obchodování s některými společnostmi se sídlem v zahraničí, pohrozily, že čínské firmy vyřadí z burz kvůli problémům se zveřejňováním informací a účetnictvím, a nechaly společnosti, jako je mateřská společnost TikToku ByteDance Ltd., zabřednout do přezkumů.„Rozhodujícími faktory moci pro příštích několik desetiletí bude méně vojenská konfrontace“Zdroj: Pixabay„Určujícími faktory moci pro příštích několik desetiletí bude méně vojenská konfrontace,“ říká Julia Friedlanderová, bývalá poradkyně na americkém ministerstvu financí, která nyní vede neziskovou organizaci Atlantik-Brücke, jež podporuje vazby mezi USA a Německem. „Půjde spíše o regulaci a integraci kapitálových trhů a dodavatelských řetězců. To je předěl v mezinárodních vztazích.“Tento ekonomický arzenál doplňuje schopnost tvrdé síly, kterou USA v posledních desetiletích uplatňovaly se smíšenými výsledky. Zbraně dodávané USA sehrály zásadní roli v nedávné ukrajinské protiofenzívě a zvrátily vývoj situace více, než dokázaly sankce proti Rusku. Na druhou stranu chaosy v Afghánistánu a Iráku – a předtím ve Vietnamu – připomínají limity vojenských akcí. Tyto války, které vyčerpaly zdroje i podporu veřejnosti, učinily jiné metody projekce moci přitažlivějšími.Chcete využít této příležitosti?„Jsme uprostřed strategické soutěže o budoucnost mezinárodního řádu,“ uvedl 12. října americký prezident Joe Biden v dokumentu, v němž představil svou strategii národní bezpečnosti. Administrativa uvedla, že prioritou bude „udržení trvalé konkurenční výhody“ nad Čínou a „omezení stále hluboce nebezpečného Ruska“.Bitva se vede s obzvláštní intenzitou o počítačové čipy. Cílem nových omezení Bidenovy administrativy je zbrzdit snahu Pekingu o rozvoj vlastního průmyslu a zvýšení vojenských schopností. Ačkoli USA stály v čele vývoje čipů a velká část tohoto odvětví stále závisí na americkém duševním vlastnictví, již dávno přenechaly své výrobní prvenství Číně, Jižní Koreji, Tchaj-wanu a dalším místům. Nyní se pokouší získat zpět své pozice a souhlasí s poskytnutím dotací ve výši desítek miliard dolarů na pomoc společnostem vyrábějícím čipy v USA. Háček je v tom, že tyto společnosti pak nemohou vyrábět nejmenší a nejpokročilejší typy polovodičů v Číně.Schopnost disponovat těmito zbraněmi se opírá o přední roli, kterou USA hrají v celosvětovém obchodě. Ovládají také hlavní světovou rezervní měnu a jsou ekonomicky soběstačnější – a izolovanější – než většina globálních konkurentů.Zdroj: UnsplashSoubor nástrojů americké ekonomické politiky se rozšířil o kontrolu vývozu, kontrolu zahraničních investic, omezení duševního vlastnictví a zamezení přístupu ke klíčovým finančním sítím. Po sobě jdoucí americké administrativy také používaly domácí průmyslovou politiku, cla, obchodní dohody a úlevy od dluhů.„Nacházíte se v prostředí, kde je váš cíl příliš komplikovaný nebo příliš kritický pro vojenskou angažovanost, a zároveň se nálada v zemi obrátila proti němu,“ říká Friedlander. „Takže začínáte pozorovat vývoj stále sofistikovanějších regulačních nástrojů.“Ekonomická válka má také svá úskalí. USA nejsou příkazovou ekonomikou, a tak se vláda musí spoléhat na různé nástroje, aby přiměla komerční subjekty plnit její příkazy. Taková opatření nejsou bez nákladů, a pokud se s nimi špatně zachází, může boj s rivaly nakonec narušit mír a stabilitu.Dale Copeland, profesor na University of Virginia, který se zabýval vzájemnou ekonomickou závislostí a válkou, říká, že pokud jsou očekávání země ohledně budoucích obchodních příležitostí pozitivní, má tendenci hrát si na hodné, ale pokud se tyto vyhlídky změní na negativní, riziko konfliktu se zvyšuje. Jako historický příklad uvádí situaci v Japonsku před druhou světovou válkou, na které bylo uvaleno embargo před útokem na USA v Pearl Harboru v roce 1941.Role Číny v rámci globální ekonomiky je samozřejmě značně odlišná od role Ruska. „Nemohli bychom na Čínu uvalit ani polovinu toho, co jsme udělali na Rusko, protože jsme s čínskou ekonomikou tak hluboce integrováni,“ říká Friedlander. „Je to vzájemná závislost. Takže je to v mnoha ohledech mnohem větší rána do prsou, kdybychom uvažovali o nějakém druhu drakonických opatření, která jsme zavedli vůči Rusku.“Zdroj: UnsplashA příliš tvrdý úder na čínskou ekonomiku by se mohl obrátit proti ní, a to buď destabilizací globální ekonomiky jako celku, nebo tím, že by země spíše přivedl k válce, než aby od ní upustil.„Většina odborníků na sankce neuvažovala o důsledcích, protože jsme nikdy nemluvili o sankcích vůči zemi, které mají globální systémové důsledky pro ekonomiku,“ říká Drezner z Tuftsovy univerzity.
Hongkongská burza zažívá v posledních měsících opětovné oživení a zvyšující se množství technologických titulů přitahuje pozornost globálních investorů. Do tohoto...