Oslabení evropských akcií a varování MMF před potravinovou krizí

Evropské akcie kvůli obavám z recese oslabily třetí čtvrtletí po sobě. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl od července do konce září o 4,8 procenta na 387,92 bodu. Byl to jeho nejdéle trvající propad od roku 2011. Evropské trhy jsou rozkolísané od doby, co regionem otřásla na začátku tohoto roku rusko-ukrajinská válka. Ta zesílila nárůst ceny plynu, což vedlo k nekontrolovatelné inflaci, vyvolalo agresivní zvyšování sazeb ze strany centrálních bank a obavy z následného zpomalení hospodářského růstu. Samotný poslední zářijový den akcie v Evropě ale mírně posílily, i vlivem stabilizace na americkém akciovém trhu. Index STOXX Europe 600 si připsal 1,3 procenta. Investoři využívali slev na oslabených akciích maloobchodních, ropných i plynárenských firem a bank. „Je to jen malá konsolidace, ale je to krok správným směrem. Je těžké určit, zda jsme dosáhli absolutního minima,“ řekl analytik společnosti Oval Money Michael Baker. Nepříznivě se na akciovém trhu projevila dnešní zpráva o zářijové inflaci v eurozóně. Inflace stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo deseti procent. Vysoká inflace posiluje očekávání, že Evropská centrální banka znovu výrazně zvedne základní úrokovou sazbu, což by firmám zdražilo úvěry. Chcete využít této příležitosti? Zdroj: Pixabay Výpadky v dodávkách obilí a hnojiv způsobené válkou na Ukrajině vytvořily největší krizi v oblasti potravinové bezpečnosti minimálně od globální finanční krize z let 2007 až 2008. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond . Nedostatku potravin ohrožujícímu život nyní podle MMF čelí zhruba 345 milionů lidí. Fond odhaduje, že skupina 48 zemí, které čelí největší hrozbě nedostatku potravin, bude muset v letošním a příštím roce kvůli růstu cen potravin a hnojiv zapříčiněnému ruským útokem na Ukrajinu vynaložit dodatečných devět miliard dolarů na dovoz. To oslabí finanční rezervy řady křehkých a s konflikty se potýkajících zemí, které již nyní čelí potížím s platební bilancí kvůli pandemii covidu-19 a růstu nákladů na energii. „Odhadujeme, že jen v letošním roce budou silně postižené země potřebovat až sedm miliard dolarů na podporu nejchudších domácností,“ píše se v příspěvku na blogu MMF, jehož spoluautorem je šéfka fondu Kristalina Georgievová. Válka na Ukrajině podle příspěvku prohloubila potravinovou krizi, která nabírala na síle již od roku 2018. „Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu si vybíraly svou daň čím dál častější a závažnější klimatické šoky, regionální konflikty a pandemie . Narušovaly produkci a distribuci potravin a zvyšovaly náklady na výživu lidí a rodin. Situace nabrala ještě dramatičtější obrat s příchodem války na Ukrajině,“ uvádí se v příspěvku. MMF nyní vyzývá k rychlému zvyšování pomoci prostřednictvím Světového potravinového programu a dalších organizací i k cíleným rozpočtovým opatřením dotčených zemí na podporu chudých. Dodává nicméně, že prioritou vlád musí být boj proti inflaci. Fond rovněž vyzývá k eliminaci omezení vývozu potravin a dalších protekcionistických opatření. V této souvislosti poukazuje na studii Světové banky, podle které se tato opatření podílí až devíti procenty na růstu světových cen pšenice. Rusko a Ukrajina byly před válkou předními vývozci obilí i hnojiv. Podíl Ukrajiny na globálním exportu kukuřice činil zhruba 15 procent a na globálním vývozu pšenice zhruba 12 procent, napsala agentura Reuters.