Vrací se trh s ropou do starých kolejí? Proč Rusko získá na snížení produkce

OPEC+ a Západ si ve středu vyměnily názory poté, co skupina snížila nabídku o výrazné 2 miliony barelů denně, tedy o 2 % celosvětové nabídky na již tak napjatém trhu.

Vůdce OPEC Saúdská Arábie uvedla, že pouze reaguje na prudký růst úrokových sazeb na Západě, kde centrální banky, jako je americký Federální rezervní systém, „opožděně“ snižují likviditu, což vyvolává růst dolaru a zlevňuje ropu.

Washington obvinil OPEC ze stranění Rusku a označil toto rozhodnutí za krátkozraké s tím, že svět již trpí vysokými náklady na energie v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

OPEC+ zahrnuje 13 členů Organizace zemí vyvážejících ropu a 11 spojenců v čele s Ruskem.

Pozorovatelé trhu s ropou uvedli, že na základě čistě matematických údajů a nejnovějších údajů o produkci OPEC+ by z tohoto rozhodnutí mělo skutečně nejvíce těžit Rusko.

Moskva nebude muset snížit ani jeden barel produkce, protože již nyní těží výrazně pod dohodnutým cílem, a zároveň bude těžit z vyšší ceny ropy, které bude dosaženo díky škrtům především ze strany producentů OPEC z Perského zálivu.

„Vítězem je Rusko, zatímco poraženým je globální spotřebitel, který nepotřebuje vyšší ceny energií v době ekonomického zpomalení,“ uvedl Ole Hansen ze Saxo bank.

Kreml ve čtvrtek uvedl, že cílem škrtů je stabilizace trhu a potvrzení pověření OPEC+ jako organizace odpovědné za stabilitu trhu.

Škrty ve výši 2 mil. barelů denně představují více než 4 % celkové cílové produkce OPEC+ ve výši 43,8 mil. barelů denně.

Skupina se však již před snížením produkce potýkala s problémy, když v srpnu čerpala o 3,6 milionu barelů denně méně, než bylo jejím cílem.

Hlavními opozdilci byly v posledních letech tradičně Angola a Nigérie, a to kvůli slabým investicím.

V posledních měsících se k nim přidalo Rusko, které se po invazi na Ukrajinu dostalo pod přísné západní sankce a v září čerpalo 9,9 mil. barelů denně oproti cílovým 11 mil. barelů denně.

Podle středeční dohody má Rusko snížit svou produkci na 10,5 milionu bpd – v podstatě o 0,6 milionu nad svou současnou produkci.

„Rusko nebude muset nic snižovat. Je to pozitivní zpráva pro ruské ropné firmy, které budou těžit z vyšších cen při zachování stabilní produkce,“ uvedla ruská makléřská společnost BCS Express.

Naopak lídr OPEC Saúdská Arábie, která čerpá v souladu s cílem, bude muset snížit asi 0,5 milionu reálných barelů denně – v hodnotě 46 milionů dolarů denně, tedy 1,4 miliardy měsíčně.

Jorge León, senior viceprezident společnosti Rystad Energy, uvedl, že podle jeho odhadu 1,2 milionu bpd efektivního snížení produkce ponesou především Saúdská Arábie (-520 000 bpd), Irák (-220 000 bpd), SAE (-150 000 bpd) a Kuvajt (-135 000 bpd).

„Vyšší ceny ropy nevyhnutelně přispějí k problémům s inflací, s nimiž bojují světové centrální banky, a vyšší ceny ropy budou hrát roli v kalkulaci dalšího zvyšování úrokových sazeb s cílem ochladit ekonomiku,“ uvedl.

Analytici Morgan Stanley (NYSE:MS) rovněž uvedli, že škrty výrazně zpřísní situaci na ropných trzích, zejména poté, co v letošním a příštím roce vstoupí v platnost embargo EU na ruskou ropu a rafinované produkty.

„Nyní vidíme, že v roce 2023 bude trh s ropou opět téměř o 1 milion barelů denně poddimenzován,“ uvedl analytik Martijn Rats.

Rusko pravděpodobně zaznamená další ztrátu produkce a zároveň bude muset akceptovat hlubší slevu ropy prodávané do Asie.

Hansen uvedl, že očekává další zpřísnění sazeb ze strany amerického Fedu, což povede k posílení dolaru, vyšším výnosům z dluhopisů a zpomalení globální ekonomiky, jehož zvrácení může nakonec trvat déle.

Norbert Rücker ze společnosti Julius Baer uvedl, že napětí mezi spotřebiteli a producenty ropy se bude zvyšovat.

„Západ má více podnětů ke zmírnění sankcí vůči vyděděným státům, jako je Venezuela nebo Írán. Čína jako spotřebitel ropy vypadá rozpolceně uprostřed soupeřů,“ řekl.