Pouhé čtyři minuty dělí Diega Maradonu od dvou nezapomenutelných gólů, které vstřelil před 36 lety na stadionu Estadio Azteca v Mexico City, a společně charakterizují chybujícího argentinského génia a milovanou fotbalovou ikonu.
„Boží ruku“ – kdy se Maradona vznesl nad anglického brankáře Petera Shiltona a propíchl míč do sítě – není třeba fotbalovým fanouškům žádné éry představovat, zatímco jeho slalomový průnik středem anglické obrany o chvíli později byl zvolen Gólem století.
Není tedy divu, že míč z onoho dne v Mexico City – nyní již vyfouknutý a místy vybledlý – byl minulý týden ve středu v aukci vydražen za 3,3 milionu dolarů.
„Bezpochyby je to nejslavnější fotbalový míč na světě,“ říká pro CNN Sport Terry Butcher, který byl kapitánem Anglie při porážce 2:1 s Argentinou na mistrovství světa 1986.
I přítomnost míče, jakou měl na stadionu Wembley v Londýně před aukcí, vyvolává v Butcherovi nepříjemné vzpomínky.
Připomíná mu to, jak se po prvním Maradonově gólu hádal s tuniským rozhodčím Alim bin Nasserem a jak se marně snažil zastavit druhý gól nataženou nohou.
„Je opravdu zvláštní být ve stejné místnosti jako míč, těžko se to vysvětluje,“ dodává Butcher. „Je to v mnoha ohledech dost surrealistické… Ten míč – to je největší nespravedlnost, jakou kdy svět viděl, pokud jde o fotbalové zápasy.“
Spor o „Boží ruku“
Po Maradonově smrti před dvěma lety se za památky z jeho života a kariéry vybírají na aukcích obrovské částky.
V květnu se jeho dres, který oblékl v zápase s Anglií, prodal za 9,3 milionu dolarů, což z něj tehdy udělalo nejdražší sportovní památku v historii.
Co se týče zápasového míče, ten je v současné době ve vlastnictví Násira poté, co FIFA, světový řídící orgán fotbalu, prohlásila, že rozhodčí si míč ponechají po každém zápase, který vedli na mistrovství světa v roce 1986.
Násirovi je nyní 78 let a jeho rozhodcovské dny jsou dávno za ním. Výtěžek z prodeje, který má na starosti aukční síň Graham Budd Auctions ve Velké Británii, věnuje část peněz na charitu a zbytek prý „trochu zvýší moji životní úroveň“.
„Je to dar od Boha,“ říká Nasser v rozhovoru pro CNN Sport, „protože jsem měl za sebou 25 let kariéry… a udělal jsem všechna rozhodnutí, která bylo třeba udělat.“
Na otázku ohledně Maradonova prvního gólu a Nasser ochotně obhajuje své důvody, proč ho nechal platit.
Říká, že podle pokynů FIFA pro tento turnaj se měl spoléhat na jiné rozhodčí zápasu, pokud měli lepší přehled o incidentu. Protože neviděl, co se stalo při vzdušném souboji mezi Maradonou a Shiltonem, obrátil se Nasser na svého pomezního rozhodčího, Bulhara Bogdana Docheva.
„Dochev běžel na středovou čáru, což znamená, že gól je stoprocentně platný,“ říká Nasser a dodává, že „použil pokyny FIFA týkající se prvního gólu“.
Dochev, který zemřel před pěti lety, řekl, že si myslel, že na gólu viděl „něco neregulérního“, ale tvrdil, že protokoly FIFA nedovolují asistentům diskutovat s rozhodčím o rozhodnutích. Důsledky tohoto incidentu by pošramotily jeho rozhodcovskou kariéru.
„Diego Maradona mi zničil život,“ řekl později Dochev bulharským médiím v letech před svou smrtí. „Je to skvělý fotbalista, ale malý člověk. Je nízký na výšku a jako člověk také.“
„Geniální fotbalista“
Zatímco v dnešní hře se v průběhu zápasu používá více míčů, tehdy se používal pouze jeden po celých 90 minut.
Podle Grahama Budda, předsedy aukční síně Graham Budd Auctions, byl Násirův míč porovnán se záznamem zápasu a fotografiemi ve vysokém rozlišení, přičemž nezávislý orgán rovněž ověřil, že se jedná o originál.
Vzhledem k tomu, že v neděli začalo v Kataru mistrovství světa ve fotbale, byl tento týden optimální dobou pro to, aby se míč dostal do dražby.
Existovaly naděje, že se stane nejdražším sportovním míčem, který se kdy v aukci prodal, a překoná tak částku 3 miliony dolarů, která byla v roce 1999 zaplacena za baseballový míček Marka McGwirea se 70. homerunem.
Po obdržení zájmu od několika potenciálních kupců však aukční síň Graham Budd Auctions uvedla, že jednání mezi prodávajícím a zájemci probíhají poté, co se nepodařilo dosáhnout předprodejní rezervy.
Značná cena míče se neodvíjí pouze od povahy dvou Maradonových zásahů.
Zápas byl prvním setkáním Anglie a Argentiny na sportovní scéně od války o Falklandy nebo Malvíny před čtyřmi lety a mnoho hráčů mělo – alespoň na straně Argentiny – přátele nebo příbuzné, kteří byli odvedeni do války.
Toto pozadí vytvářelo pocit dramatu mnohem dříve, než se „Boží ruka“ dostala do centra dění.
„Měli jsme energii, velkou touhu vyhrát, nejen proto, že to byla Anglie, ale také proto, aby naše země mohla být nějakým způsobem šťastná,“ řekl před čtyřmi lety pro CNN Sport Jorge Luis Burruchaga, který ve finále proti Západnímu Německu vstřelil vítězný gól Argentiny.
„Byli jsme si vědomi toho, že nepřivedeme zpět mrtvé z války o Falklandy, ale byli jsme si vědomi toho, že přineseme trochu štěstí.“
Bývalý anglický reprezentant Peter Reid rovněž uznává politický kontext hry, který podle něj přispívá k „jedinečnému“ statusu zápasového míče.
„Je tam spousta Argentinců, na oba celky byl vyvíjen velký tlak, a tehdy se s ním [Maradona] vypořádal opravdu dobře,“ říká Reid. „Ať si říkáte, co chcete, byl to geniální fotbalista.“
A co se týče prvního gólu? „Poslouchejte, podváděl,“ dodává Reid, „ale byl také velmi chytrý.“
Navzdory své desítky let trvající fotbalové kariéře hráče a manažera se Reid říká, že se mu stále posmívají, že ho Maradona při druhém gólu překonal – dokonce i on sám, když se oba o mnoho let později setkali v Jordánsku.
A i když to byl právě Násir, kdo si z tohoto zápasu ponechal zápasový míč „Boží ruka“, a jeho bývalý spoluhráč Steve Hodge, kdo si ponechal Maradonův dres, Reid nakonec přece jen dostal od svého prohnaného soupeře dárek – i když až několik desetiletí poté, co se v Mexico City utkali.
„Přišel s podepsaným tričkem pro mě: ‚Mému příteli. Hodně lásky, Diego Maradona,“ říká Reid. „Mám to na zdi, takže to není špatné. Budu si ho držet.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
