Eurozóna již zhruba rok bojuje s prudkým nárůstem inflace, přičemž ruská invaze na Ukrajinu tyto inflační tlaky ještě zvýraznila. V září 2021 činila celková inflace v eurozóně 3,4 %, což představovalo 13leté maximum. Tato čísla se však rychle posunula výše, přičemž minulý měsíc dosáhla celková inflace historického maxima 10,7 %.
Jeden z členů ECB se však domnívá, že by se růst cen mohl brzy snížit.
Vrchol inflace „je téměř na dosah“, řekl exkluzivně pro CNBC Edward Scicluna, který je zároveň guvernérem Bank of Malta. Upozornil však, že existuje mnoho nejistot a že centrální banka zůstává závislá na datech.
Zdroj: Bloomberg
Evropská centrální banka zveřejní nové ekonomické prognózy v polovině prosince, kdy se sejde k dalšímu rozhodnutí o sazbách. Ještě v září centrální banka předpovídala pro letošní rok meziroční míru inflace ve výši 8,1 % a pro rok 2023 ve výši 5,5 %. Mandátem ECB je usilovat o dosažení celkové inflace ve výši 2 %.
„To, že USA a Německo zmiňují slovo ‚mír‘, ne že by se to stalo zítra, ale to, že investoři toto slovo slyší, je samo o sobě pozitivní událost,“ řekl vysoký představitel ECB s odkazem na rusko-ukrajinskou válku, která by mohla být možným důvodem ochlazení růstu cen.
Američtí představitelé údajně vyzvali Ukrajinu, aby ukázala, že je otevřená diplomatickému řešení ohledně konfliktu. Začátkem tohoto týdne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nastínil pět podmínek pro mírová jednání s Ruskem.
Jakékoli ukončení konfliktu, který začal ruskou invazí 24. února, by například pomohlo se zásobováním a cenami potravin. Kromě toho ceny energií v posledních několika měsících zůstávají poněkud stabilní a zdaleka nedosahují svých historických maxim ze srpna. Prudce rostoucí náklady s energiemi byly hlavním motorem vyšší inflace v celé eurozóně.
Vzhledem k historickým úrovním inflace oznámila ECB v letošním roce tři zvýšení sazeb, čímž se hlavní sazba dostala ze záporných hodnot na současných 1,5 %. Hráči na trhu počítají s dalším zvýšením sazeb v prosinci.
Zdroj: ECB
Rada guvernérů zvýšila sazby o 75 bazických bodů v září i v říjnu a trhy očekávají pro prosinec zvýšení o 0,5 %.
„K dnešnímu dni nevidím opakování předchozího zvýšení sazeb,“ řekl Scicluna a naznačil, že tržní očekávání jsou v současné době v souladu s některými úvahami uvnitř centrální banky eurozóny.
Začátkem tohoto měsíce prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že její tým musí pokračovat ve zvyšování sazeb navzdory hospodářskému zpomalení. „V budoucnu dojde k dalšímu zvyšování sazeb,“ řekla Lagardeová v rozhovoru pro lotyšský zpravodajský server Delfi.
Ve Spojených státech se podle údajů zveřejněných ve čtvrtek index spotřebitelských cen v říjnu zvýšil méně, než se očekávalo. Nejnovější tisk naznačuje, že ačkoli je inflace stále vysoká, možná se začala ochlazovat.
Vrchol inflace v eurozóně je "téměř na dosah", řekl ve čtvrtek člen Rady guvernérů Evropské centrální banky v rozhovoru pro televizi CNBC.
Eurozóna již zhruba rok bojuje s prudkým nárůstem inflace, přičemž ruská invaze na Ukrajinu tyto inflační tlaky ještě zvýraznila. V září 2021 činila celková inflace v eurozóně 3,4 %, což představovalo 13leté maximum. Tato čísla se však rychle posunula výše, přičemž minulý měsíc dosáhla celková inflace historického maxima 10,7 %.
Jeden z členů ECB se však domnívá, že by se růst cen mohl brzy snížit.
Vrchol inflace "je téměř na dosah", řekl exkluzivně pro CNBC Edward Scicluna, který je zároveň guvernérem Bank of Malta. Upozornil však, že existuje mnoho nejistot a že centrální banka zůstává závislá na datech.
Zdroj: Bloomberg
Evropská centrální banka zveřejní nové ekonomické prognózy v polovině prosince, kdy se sejde k dalšímu rozhodnutí o sazbách. Ještě v září centrální banka předpovídala pro letošní rok meziroční míru inflace ve výši 8,1 % a pro rok 2023 ve výši 5,5 %. Mandátem ECB je usilovat o dosažení celkové inflace ve výši 2 %.
"To, že USA a Německo zmiňují slovo 'mír', ne že by se to stalo zítra, ale to, že investoři toto slovo slyší, je samo o sobě pozitivní událost," řekl vysoký představitel ECB s odkazem na rusko-ukrajinskou válku, která by mohla být možným důvodem ochlazení růstu cen.
Američtí představitelé údajně vyzvali Ukrajinu, aby ukázala, že je otevřená diplomatickému řešení ohledně konfliktu. Začátkem tohoto týdne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nastínil pět podmínek pro mírová jednání s Ruskem.
Jakékoli ukončení konfliktu, který začal ruskou invazí 24. února, by například pomohlo se zásobováním a cenami potravin. Kromě toho ceny energií v posledních několika měsících zůstávají poněkud stabilní a zdaleka nedosahují svých historických maxim ze srpna. Prudce rostoucí náklady s energiemi byly hlavním motorem vyšší inflace v celé eurozóně.
Vzhledem k historickým úrovním inflace oznámila ECB v letošním roce tři zvýšení sazeb, čímž se hlavní sazba dostala ze záporných hodnot na současných 1,5 %. Hráči na trhu počítají s dalším zvýšením sazeb v prosinci.
Zdroj: ECB
Rada guvernérů zvýšila sazby o 75 bazických bodů v září i v říjnu a trhy očekávají pro prosinec zvýšení o 0,5 %.
"K dnešnímu dni nevidím opakování předchozího zvýšení sazeb," řekl Scicluna a naznačil, že tržní očekávání jsou v současné době v souladu s některými úvahami uvnitř centrální banky eurozóny.
Začátkem tohoto měsíce prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že její tým musí pokračovat ve zvyšování sazeb navzdory hospodářskému zpomalení. "V budoucnu dojde k dalšímu zvyšování sazeb," řekla Lagardeová v rozhovoru pro lotyšský zpravodajský server Delfi.
Ve Spojených státech se podle údajů zveřejněných ve čtvrtek index spotřebitelských cen v říjnu zvýšil méně, než se očekávalo. Nejnovější tisk naznačuje, že ačkoli je inflace stále vysoká, možná se začala ochlazovat.
