Francouz získal v přelomové soudní bitvě právo nebýt v práci „zábavný“

Nenávidíte svého šéfa a spolupracovníky natolik, že v jejich společnosti raději nestrávíte ani minutu navíc, než byste museli?

Vaše firma vás za to nemůže vyhodit. Alespoň ne ve Francii.

Tak zní nejnovější rozhodnutí justičního systému této země v návaznosti na případ, který podal Francouz proti svému bývalému zaměstnavateli.

Pan T – jak je v soudních dokumentech uváděn kvůli ochraně své identity – nastoupil v roce 2011 do pařížské poradenské společnosti Cubik Partners.

V roce 2015 byl propuštěn pro „profesní nedostatky“. Podle soudních dokumentů byl pan T. propuštěn, protože se odmítl držet „zábavných a pro[fesních]“ hodnot společnosti, které zahrnovaly semináře a popracovní drinky.

Svoboda projevu

Zaměstnanec poté podal žalobu na společnost Cubik Partners k pracovnímu soudu; případ se stupňoval, až se dostal ke kasačnímu soudu ve Francii, který je nejvyšším soudem v zemi a často poslední instancí.

Odmítnutí pana T. řídit se hodnotami společnosti Cubik Partners považoval soud za součást jeho svobody názoru a projevu, zejména vzhledem k tomu, že činnost společnosti údajně zahrnovala „nadměrnou konzumaci alkoholu“, jakož i „promiskuitu, šikanu a nabádání k různým excesům a přestupkům“, jak se uvádí v soudním spise.

Kromě svobody projevu soud uznal také „základní právo zaměstnance na důstojnost a soukromí“.

Chcete využít této příležitosti?

Workoholismus je out, „tichý odchod“ je in

Způsob práce prochází neustálým vývojem, zejména od pandemie COVID-19.

Po „velkém odchodu“, kdy miliony zaměstnanců opustily své zaměstnání, je trend „tichého odchodu“ nejnovějším trendem, který rozvířil sociální média a zpravodajskou agendu.

Stejně jako u většiny nedávných pracovních trendů, včetně „tichého odchodu“, je myšlenkou, která je jejich hnacím motorem, vlastně jasnější uznání hranic mezi osobním a pracovním životem.

Způsob, jakým jsme tradičně pracovali, je nyní zpochybňován více než kdy jindy; od digitálního nomádství po zkrácený čtyřdenní pracovní týden.

S návratem do kanceláře po období práce na dálku a s tím spojeným návratem ke společenským událostem spojeným s prací se schopnost oddělit pracovní život od soukromého času stává opět výzvou.

V případě pana T. bylo společnosti nařízeno zaplatit mu odškodné ve výši 3 000 EUR. Očekává se, že případ bude pokračovat poté, co pan T. požádal o více než 460 000 EUR na nákladech řízení a ušlém výdělku.

Vaše firma vás za to nemůže vyhodit. Alespoň ne ve Francii.Tak zní nejnovější rozhodnutí justičního systému této země v návaznosti na případ, který podal Francouz proti svému bývalému zaměstnavateli.Pan T – jak je v soudních dokumentech uváděn kvůli ochraně své identity – nastoupil v roce 2011 do pařížské poradenské společnosti Cubik Partners.V roce 2015 byl propuštěn pro „profesní nedostatky“. Podle soudních dokumentů byl pan T. propuštěn, protože se odmítl držet „zábavných a pro[fesních]“ hodnot společnosti, které zahrnovaly semináře a popracovní drinky.Svoboda projevuZdroj: UnsplashZaměstnanec poté podal žalobu na společnost Cubik Partners k pracovnímu soudu; případ se stupňoval, až se dostal ke kasačnímu soudu ve Francii, který je nejvyšším soudem v zemi a často poslední instancí.Odmítnutí pana T. řídit se hodnotami společnosti Cubik Partners považoval soud za součást jeho svobody názoru a projevu, zejména vzhledem k tomu, že činnost společnosti údajně zahrnovala „nadměrnou konzumaci alkoholu“, jakož i „promiskuitu, šikanu a nabádání k různým excesům a přestupkům“, jak se uvádí v soudním spise.Kromě svobody projevu soud uznal také „základní právo zaměstnance na důstojnost a soukromí“.Chcete využít této příležitosti?Workoholismus je out, „tichý odchod“ je inZdroj: UnsplashZpůsob práce prochází neustálým vývojem, zejména od pandemie COVID-19.Po „velkém odchodu“, kdy miliony zaměstnanců opustily své zaměstnání, je trend „tichého odchodu“ nejnovějším trendem, který rozvířil sociální média a zpravodajskou agendu.Stejně jako u většiny nedávných pracovních trendů, včetně „tichého odchodu“, je myšlenkou, která je jejich hnacím motorem, vlastně jasnější uznání hranic mezi osobním a pracovním životem.Způsob, jakým jsme tradičně pracovali, je nyní zpochybňován více než kdy jindy; od digitálního nomádství po zkrácený čtyřdenní pracovní týden.S návratem do kanceláře po období práce na dálku a s tím spojeným návratem ke společenským událostem spojeným s prací se schopnost oddělit pracovní život od soukromého času stává opět výzvou.V případě pana T. bylo společnosti nařízeno zaplatit mu odškodné ve výši 3 000 EUR. Očekává se, že případ bude pokračovat poté, co pan T. požádal o více než 460 000 EUR na nákladech řízení a ušlém výdělku.