Tento krok však přichází uprostřed bouřlivé debaty a rasových sporů, které ukazují, že se evropský národ stále nevyrovnal se svou koloniální minulostí.
Nizozemský premiér Mark Rutte se oficiálně omluvil v projevu v Haagu. „Nizozemský stát a jeho představitelé po dlouhá staletí usnadňovali, podněcovali, zachovávali a profitovali z otroctví,“ řekl. „Za to se vám nizozemská vláda omlouvá.“
Rutte uvedl, že Nizozemsko se nyní omlouvá, aby společně našlo cestu vpřed. „Neděláme to proto, abychom vymazali břidlici, abychom zavřeli knihu minulosti a nechali ji za sebou,“ řekl.
Vláda také plánuje zřídit fond ve výši 200 milionů eur na projekty, které zvýší povědomí o dědictví otroctví, uvedli v září pro agenturu Bloomberg lidé obeznámení s touto záležitostí. Rutte zdůraznil, že fond nebude určen na odškodnění.
Toto rozhodnutí by mohlo vytvořit nový precedens v Evropě, kde se bývalé koloniální mocnosti dosud vyhýbaly tlaku, aby se plně vyrovnaly se svou rolí v obchodu s otroky. Kritici však tvrdí, že je to příliš málo a pozdě a že se tím nevyřeší nedávný skandál týkající se institucionálního rasismu ani probíhající debata kolem Zwarte Pieta, postavy nizozemských předvánočních průvodů, kterou tradičně ztvárňují běloši v černé tváři.
„Pozitivně hodnotím to, že se omluví, ale ne způsob, jakým to dělají,“ řekl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg Jesse Klaver, lídr Strany zelené levice. Tvrdí, že do rozhovoru měli být zapojeni potomci otroků. „Omluva je proces, který začínáte společně, diskutujete o tom, co je potřeba,“ řekl.
Nizozemsko hrálo klíčovou roli v otrokářství v Surinamu, Brazílii a Karibiku a v jižní Africe a Asii, kde působila Nizozemská východoindická společnost. Starosta Amsterdamu se loni za podíl města na otrokářství oficiálně omluvil a v roce 2022 ho následoval i státní věřitel ABN Amro Bank NV a nizozemská centrální banka.
„Dlouho jsem si myslel, že role Nizozemska v otroctví je minulostí, něčím, co jsme nechali za sebou,“ řekl Rutte. „Ale mýlil jsem se.“
Ačkoli země jako Německo a Spojené království provedly platby za násilné potlačení povstání, Nizozemsko bude první na kontinentu, které vyčlení peníze jako omluvu za otroctví. Tento krok přichází poté, co vláda zadala vypracování zprávy poradnímu výboru, který navrhl, aby Nizozemsko také „posílilo znalosti o významu diskriminace v každodenním životě a přijalo právní opatření k boji proti rasismu a xenofobii“. Rutte zdůraznil, že se bude jednat o „důležitý moment“, nikoli však o „konečný bod“ v diskusích o koloniální minulosti Nizozemska.
Debata o Zwarte Piet zůstává jedním z nejcitlivějších témat pro barevné obyvatele země. Nizozemci již po desetiletí oslavují příchod svatého Mikuláše, v nizozemštině známého jako Sinterklaas, v předvánočním čase průvodem, během něhož přichází v doprovodu zástupů „černých Petů“ – pomocníků v černém obličeji s rudými rty a kudrnatými parukami, oblečených v kostýmech ze 17. století.
Zdroj: Unsplash
Tato tradice v posledních letech upadla v nemilost a mnoho velkých prodejců upustilo od prodeje barev na obličej a dalšího zboží. Mnozí však odmítají tvrzení, že tato tradice je rasistická, a argumentují tím, že Pietova tmavá pleť pochází ze sazí, které se mu na obličej nanesly, když lezl komínem. Průzkum provedený nizozemskou agenturou I&O Research ukazuje, že názory se mění – v současné době třetina obyvatel tvrdí, že by tato postava měla mít i nadále černý obličej, přičemž v roce 2016 to byly dvě třetiny.
„Pro mnoho lidí v Nizozemsku, které se pyšní otevřeností a rovností, je to velmi citlivé téma,“ řekl Mitchell Esajas, aktivista, který proti Černému Petovi protestuje již několik let. „Ale bohužel je tu hodně rasismu.“
Rutteho omluva také následuje po zprávě ze začátku tohoto měsíce, která podrobně popisuje institucionální rasismus na nizozemském ministerstvu zahraničí, kde si řada zaměstnanců jiné barvy pleti stěžovala, že byli nazýváni rasistickými jmény, včetně „opice“ a „Černý Pete“. Ministerstvo vydalo omluvu.
Armand Zunder, vedoucí Národní komise pro odškodnění Surinamu, který získal nezávislost na Nizozemsku v roce 1975, uvedl, že omluvu by měl vydat nizozemský král Willem-Alexander a v bývalých koloniích, nikoli v Haagu. Dodal, že fond by se měl pohybovat v miliardách namísto milionů.
Omluva rozděluje společnost ještě dříve, než k ní došlo. Někteří požadují, aby vláda šla ještě dál a zřídila fond na odškodnění potomků obětí otroctví a zrušila celou tradici Zwarte Piet. Jiní, včetně politiků z Rutteho středopravicové Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), varují před tím, aby se zašlo příliš daleko. „Šlo o skvrnu z minulosti, nedělejte z toho etnickou otázku v současnosti,“ uvedl minulý týden na Twitteru zákonodárce VVD Pim van Strien.
Předseda strany Zelená levice Klaver tvrdí, že odsunutí požadavků, aby vláda zašla dál, má koloniální nádech. Jako by říkali: „Omlouváme se, teď držte hubu a krok,“ řekl.
Tento krok však přichází uprostřed bouřlivé debaty a rasových sporů, které ukazují, že se evropský národ stále nevyrovnal se svou koloniální minulostí.Nizozemský premiér Mark Rutte se oficiálně omluvil v projevu v Haagu. „Nizozemský stát a jeho představitelé po dlouhá staletí usnadňovali, podněcovali, zachovávali a profitovali z otroctví,“ řekl. „Za to se vám nizozemská vláda omlouvá.“Rutte uvedl, že Nizozemsko se nyní omlouvá, aby společně našlo cestu vpřed. „Neděláme to proto, abychom vymazali břidlici, abychom zavřeli knihu minulosti a nechali ji za sebou,“ řekl.Vláda také plánuje zřídit fond ve výši 200 milionů eur na projekty, které zvýší povědomí o dědictví otroctví, uvedli v září pro agenturu Bloomberg lidé obeznámení s touto záležitostí. Rutte zdůraznil, že fond nebude určen na odškodnění.Toto rozhodnutí by mohlo vytvořit nový precedens v Evropě, kde se bývalé koloniální mocnosti dosud vyhýbaly tlaku, aby se plně vyrovnaly se svou rolí v obchodu s otroky. Kritici však tvrdí, že je to příliš málo a pozdě a že se tím nevyřeší nedávný skandál týkající se institucionálního rasismu ani probíhající debata kolem Zwarte Pieta, postavy nizozemských předvánočních průvodů, kterou tradičně ztvárňují běloši v černé tváři.Zwart Piet – Zdroj: Getty Images„Pozitivně hodnotím to, že se omluví, ale ne způsob, jakým to dělají,“ řekl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg Jesse Klaver, lídr Strany zelené levice. Tvrdí, že do rozhovoru měli být zapojeni potomci otroků. „Omluva je proces, který začínáte společně, diskutujete o tom, co je potřeba,“ řekl.Nizozemsko hrálo klíčovou roli v otrokářství v Surinamu, Brazílii a Karibiku a v jižní Africe a Asii, kde působila Nizozemská východoindická společnost. Starosta Amsterdamu se loni za podíl města na otrokářství oficiálně omluvil a v roce 2022 ho následoval i státní věřitel ABN Amro Bank NV a nizozemská centrální banka.„Dlouho jsem si myslel, že role Nizozemska v otroctví je minulostí, něčím, co jsme nechali za sebou,“ řekl Rutte. „Ale mýlil jsem se.“Ačkoli země jako Německo a Spojené království provedly platby za násilné potlačení povstání, Nizozemsko bude první na kontinentu, které vyčlení peníze jako omluvu za otroctví. Tento krok přichází poté, co vláda zadala vypracování zprávy poradnímu výboru, který navrhl, aby Nizozemsko také „posílilo znalosti o významu diskriminace v každodenním životě a přijalo právní opatření k boji proti rasismu a xenofobii“. Rutte zdůraznil, že se bude jednat o „důležitý moment“, nikoli však o „konečný bod“ v diskusích o koloniální minulosti Nizozemska.Debata o Zwarte Piet zůstává jedním z nejcitlivějších témat pro barevné obyvatele země. Nizozemci již po desetiletí oslavují příchod svatého Mikuláše, v nizozemštině známého jako Sinterklaas, v předvánočním čase průvodem, během něhož přichází v doprovodu zástupů „černých Petů“ – pomocníků v černém obličeji s rudými rty a kudrnatými parukami, oblečených v kostýmech ze 17. století.Zdroj: UnsplashTato tradice v posledních letech upadla v nemilost a mnoho velkých prodejců upustilo od prodeje barev na obličej a dalšího zboží. Mnozí však odmítají tvrzení, že tato tradice je rasistická, a argumentují tím, že Pietova tmavá pleť pochází ze sazí, které se mu na obličej nanesly, když lezl komínem. Průzkum provedený nizozemskou agenturou I&O Research ukazuje, že názory se mění – v současné době třetina obyvatel tvrdí, že by tato postava měla mít i nadále černý obličej, přičemž v roce 2016 to byly dvě třetiny.„Pro mnoho lidí v Nizozemsku, které se pyšní otevřeností a rovností, je to velmi citlivé téma,“ řekl Mitchell Esajas, aktivista, který proti Černému Petovi protestuje již několik let. „Ale bohužel je tu hodně rasismu.“Chcete využít této příležitosti?Institucionální rasismusRutteho omluva také následuje po zprávě ze začátku tohoto měsíce, která podrobně popisuje institucionální rasismus na nizozemském ministerstvu zahraničí, kde si řada zaměstnanců jiné barvy pleti stěžovala, že byli nazýváni rasistickými jmény, včetně „opice“ a „Černý Pete“. Ministerstvo vydalo omluvu.Armand Zunder, vedoucí Národní komise pro odškodnění Surinamu, který získal nezávislost na Nizozemsku v roce 1975, uvedl, že omluvu by měl vydat nizozemský král Willem-Alexander a v bývalých koloniích, nikoli v Haagu. Dodal, že fond by se měl pohybovat v miliardách namísto milionů.Omluva rozděluje společnost ještě dříve, než k ní došlo. Někteří požadují, aby vláda šla ještě dál a zřídila fond na odškodnění potomků obětí otroctví a zrušila celou tradici Zwarte Piet. Jiní, včetně politiků z Rutteho středopravicové Lidové strany pro svobodu a demokracii , varují před tím, aby se zašlo příliš daleko. „Šlo o skvrnu z minulosti, nedělejte z toho etnickou otázku v současnosti,“ uvedl minulý týden na Twitteru zákonodárce VVD Pim van Strien.Předseda strany Zelená levice Klaver tvrdí, že odsunutí požadavků, aby vláda zašla dál, má koloniální nádech. Jako by říkali: „Omlouváme se, teď držte hubu a krok,“ řekl.
