Čína se snaží o ovládnutí dalšího segmentu zelené energie

Před deseti lety Čína využila nízkých cen k ovládnutí výroby solárních panelů a zlikvidovala západní konkurenty právě ve chvíli, kdy celosvětová poptávka po panelech začala prudce růst. USA a Evropa jsou odhodlány nedopustit, aby se totéž stalo s vodíkem. Zatímco se svět snaží dekarbonizovat, další kolo soutěže se točí kolem zařízení zvaného elektrolyzér. Připojte je k čisté elektřině, jako je solární energie, a je možné získávat vodík z vody, aniž by vznikaly emise ohřívající planetu. To je zásadní krok k vytvoření ekologického paliva schopného dekarbonizovat taková odvětví, jako je ocelářství, cementářství nebo lodní doprava. Společnosti po celém světě již oživují výrobu elektrolyzérů, staví se továrny na výrobu zeleného vodíku a průmysl se konečně dostává od pilotních projektů k průmyslovému měřítku. Výzkumná skupina pro čistou energii BloombergNEF odhaduje, že celosvětová výroba elektrolyzérů bude muset do roku 2030 vzrůst 91krát, aby pokryla poptávku. Mnoho západních veteránů v oblasti čistých technologií však sleduje vznikající konkurenci s nepříjemným pocitem déjà vu. Podle BNEF pochází více než 40 % všech dnes vyráběných elektrolyzérů z Číny. Čínské elektrolyzéry nejsou tak účinné jako ty vyráběné v USA a Evropě, ale stojí mnohem méně - asi čtvrtinu toho, co si účtují západní společnosti. Čínské společnosti vyrábějící elektrolyzéry stále z velké části obsluhují domácí trh, ale začínají rozšiřovat prodej do zahraničí.  "Slyšel jsem příliš mnoho vládních představitelů říkat, že nemůžeme znovu zopakovat zkušenost se solárními elektrárnami," řekl vodíkový analytik společnosti BNEF Xiaoting Wang. Prezident Joe Biden byl viceprezidentem v rozhodujících letech, kdy Čína převzala vedoucí postavení ve výrobě solárních zařízení. Nyní považuje Čínu spíše za konkurenta než za dodavatele a za jeden z pilířů své klimatické politiky označil návrat výroby čistých technologií do USA. USA jsou odhodlány nenechat Čínu ovládnout tento nový energetický boom a Bidenův zákon o snížení inflace sype peníze na domácí výrobu vodíku. "Skutečnost je taková, že USA budou poskytovat velmi štědré dotace, aby zajistily přežití místních dodavatelů," řekl Wang. Evropa má své vlastní důvody, proč se chce podílet na tomto vznikajícím odvětví. Ruská invaze na Ukrajinu zdůraznila hodnotu paliva, které lze vyrábět v Evropě, a zvýšila ambice kontinentu v oblasti vodíku. Přesto někteří zastánci vodíku tvrdí, že Evropská unie nejde za svým cílem, čímž se dostává do nevýhody oproti USA i Číně. Unie si stanovila cíl pro výrobu ekologického vodíku - 10 milionů tun ročně do roku 2030 - ale zatím nerozhodla, které metody budou považovány za "ekologické". To ztěžuje podnikům odhodlání zavázat se k velkým projektům výroby vodíku, které by vedly k objednávkám elektrolyzérů.  "Obávám se, že podíly na trhu s elektrolyzéry budou Evropě odebrány a přesunuty do jiných zeměpisných oblastí," řekl Jorgo Chatzimarkakis, výkonný ředitel bruselské lobbistické skupiny Hydrogen Europe. "EU se střílí do hlavy. Ne do nohy, ale do hlavy." Mnozí analytici mezitím očekávají, že účinnost čínských elektrolyzérů se bude zlepšovat, čímž se sníží veškerá technologická výhoda, kterou nyní mají americké a evropské společnosti. "Nepochybuji o tom, že Čína pracuje na lepších elektrolyzérech," řekla Bridget van Dorstenová, hlavní analytička vodíkového sektoru ve výzkumné a poradenské společnosti Wood Mackenzie. "Den, kdy se Čína rozhodne, že už nebude zaostávat, je dnem, kdy už nebude zaostávat." A některé čínské společnosti mají náskok. Tamní výrobci chemických zařízení již léta vyrábějí elektrolyzéry a instalují rozsáhlé systémy elektrolýzy vody pro různá výrobní odvětví, jako je výroba polykřemíku pro solární články. Elektrolyzéry využívají elektřinu k rozdělení vody na vodík a kyslík a jejich verze jsou na trhu již od 20. let 20. století. Mnoho zemí nyní považuje vodík za nejlepší sázku na dekarbonizaci průmyslových odvětví, která nelze snadno provozovat na elektřinu. Pokud elektrolyzér získává energii ze solárního nebo větrného zařízení nebo z jaderného reaktoru, je proces výroby vodíku rovněž bezemisní. Zařízení existují v několika variantách, z nichž každá má své výhody a nevýhody. Čínské společnosti většinou vyrábějí "alkalické" elektrolyzéry, které mají nízké počáteční náklady, ale k získání každého kilogramu vodíku potřebují více elektřiny než konkurenční technologie. Americké a evropské společnosti se zaměřují na elektrolyzéry na bázi "pevných oxidů" a "membrán s protonovou výměnou" (PEM), které mají vyšší počáteční náklady, ale potřebují méně elektřiny - což je velký prodejní argument v místech, kde je elektřina drahá. Čínští výrobci však vyvíjejí elektrolyzéry PEM a zdokonalují své alkalické produkty. A sledují zahraniční trhy, na kterých chtějí růst. Společnost Longi Green Energy Technology Co. se sídlem v Xi'anu, největší světový výrobce solárních zařízení, založila v březnu 2021 vodíkovou jednotku a v Číně již vybudovala výrobní kapacitu 1,5 gigawattu elektrolyzérů. Vyvíjí PEM, ale předpovídá, že v příštích pěti letech budou v tomto odvětví dominovat alkalické elektrolyzéry, uvedl Wang Yingge, viceprezident společnosti Longi Hydrogen. Do tří let společnost očekává, že zahraniční trhy budou tvořit více než polovinu jejího prodeje, uvedl. "Evropa a USA mají nejaktivnější pobídkovou politiku pro vodíkový průmysl, zatímco Blízký východ a Afrika mají největší rozsah a nejhospodárnější obnovitelné zdroje energie," řekl Wang. "Zelené vodíkové projekty v těchto regionech mají dobrou ziskovost." Podle BNEF mezitím státní společnost PERIC obdržela v roce 2022 objednávky ze sedmi zahraničních zemí, včetně Austrálie, USA a Koreje. Společnost Shandong Saikesaisi Hydrogen Energy, jeden z mála čínských výrobců, kteří se specializují na PEM, nyní získává přibližně 10 až 15 % svých prodejů ze zahraničí, uvedl Huang Fang, projektový ředitel společnosti. Huang uvedl, že vzhledem k poptávce z Evropy a Austrálie se snaží tento podíl zvýšit. I když je elektrolyzér pro ekologický vodík stejně důležitý jako solární článek pro solární energii, existují mezi nimi zásadní rozdíly. Solární panely jsou v podstatě hotovou technologií. Ať už jsou postaveny na střeše nebo sestaveny do obřího pouštního pole, panely a systémy k nim připojené se příliš neliší. V případě výroby vodíku tomu tak není. Elektrolyzéry jsou jen jednou ze součástí zařízení na výrobu vodíku, jehož velikost a konstrukce se řídí zdrojem energie a potřebami zákazníka. Společnost Plug Power Inc. buduje v USA flotilu ekologických výroben vodíku a každá z nich je jedinečná, uvedl generální ředitel Andy Marsh. "Závod v Texasu je jiný než závod v New Yorku, který je jiný než závod v Georgii," řekl. "Vše je velmi lokální." Společnost Plug se sídlem v Lathamu ve státě New York rovněž vyrábí a prodává elektrolyzéry PEM. Výroba elektrolyzérů v rámci trhu, pro který jsou určeny, má své výhody. Belgická společnost John Cockerill Group založila v Číně společný podnik Cockerill Jingli Hydrogen, který vyrábí elektrolyzéry pro Čínu, nikoli pro jiné země. Společnost rovněž investuje do dvou továren v Evropě a potenciálně také v USA a Indii. Zařízení je složité a těžké a vyžaduje značné úpravy na místě pro každého zákazníka, uvedl Raphaël Tilot, vedoucí oddělení vodíku společnosti Cockerill. "Přeprava z Číny do jiných částí světa není tak jednoduchá," řekl. "Úroveň práce na místě, aby to bylo kompatibilní s projektem zákazníka, je poměrně značná." Zatímco čínský solární průmysl se těšil dlouhá léta štědrým dotacím od ústřední vlády, které pomohly výrobcům zařízení ovládnout globální dodavatelský řetězec, vodík se stejné politické podpory zatím nedočkal. Počátkem loňského roku země představila svůj první plán rozvoje vodíku na státní úrovni, ale upustila od zavedení jakékoli politiky finanční podpory, jako jsou dotace, což zmařilo naděje výrobců zařízení. Mezitím Roeland Baan, výkonný ředitel dánské společnosti Topsoe A/S, uvedl, že americký systém pobídek je nyní jednodušší než systém EU. Jeho společnost vyvíjí 500megawattovou továrnu na výrobu elektrolyzérů na bázi pevných oxidů, které pracují při vysokých teplotách a jsou účinnější než alkalické nebo PEM. "Rozhodli jsme se umístit náš závod v Dánsku," řekl Baan. "U druhé továrny budeme muset počkat. Určitě by to mohlo být v USA."