Když stres a nepohodlí v práci prospívají. Divné, že?

Stres odráží možnost, že se něco pokazí, když si nejste jisti výsledkem. Nepohodlí může zahrnovat stres, ale také množství tvrdé práce, kterou musíte vynaložit, když čelíte výsledku, který visí na vlásku.

Obvykle považujeme stres a nepohodlí za špatné věci. Přesto víme, že nepohodlí není vždy signálem, že je něco špatně. Jako koníček se věnuji vytrvalostním sportům. Když se vydáte na dlouhý běh, jízdu na kole nebo dokonce na trénink na veslařském trenažéru, očekáváte, že součástí procesu bude určitá míra nepohodlí. Nepohodlí je totiž známkou toho, že posouváte své fyzické limity. Při těchto vytrvalostních aktivitách nezačínáte pohodlně. Místo toho se časem naučíte, kolik bolesti je pozitivním signálem růstu a kolik je známkou toho, že si vlastně fyzicky škodíte.

Stejně tak přibývá důkazů o tom, že některé stresy a nepohodlí, které pociťujeme v práci, můžeme přetvářet pozitivním způsobem. Výzkum Ayelet Fishbachové a jejích kolegů se zaměřil na nepohodlí v různých prostředích. Zjistili, že když se lidé učí něco nového nebo plní obtížný úkol, mají tendenci se tváří v tvář obtížím vzdát nebo hledat alternativy. Pokud však lidem řeknete, že stres a nepohodlí jsou známkou učení, růstu a úspěchu, vytrvají déle a vyhledávají nové výzvy.

Tato zjištění souvisejí s výzkumem Carol Dweckové a jejích kolegů o mindsetech. Pokud mají lidé „fixní myšlení“ o svých schopnostech, pak si frustraci a nepohodlí vykládají jako znamení, že dosáhli hranic svých možností a měli by se vzdát. Když si však lidé osvojí „růstové myšlení“ a zaměří se na víru, že se mohou učit a zlepšovat v úkolech, pak jsou frustrace a nepohodlí známkou příležitosti k učení.

To znamená, že má smysl přehodnotit stres a nepohodlí jako signály, že začínáte pracovat na hranici svých možností. Místo toho, abyste se vzdávali, opřete se do těchto pocitů a využijte je jako znamení, že se chystáte rozvíjet nové dovednosti. Pokud však čelíte stresu a obtížím, obraťte se na kolegy s většími zkušenostmi, aby vám poradili, jak zvládnout novou a nejistou situaci. Měli byste čelit výzvě, ale nechat si poradit, jak ji nejlépe zvládnout.

Samozřejmě, jakkoli může být cenné opřít se do stresových situací, dlouhodobý stres je známkou toho, že něco není v pořádku (stejně jako výrazná bolest může být pro sportovce známkou zranění). Pokud pociťujete výrazný stres nad rámec konkrétních projektů, je na čase sednout si s nadřízeným a promluvit si o strategiích. Možná bude třeba, abyste některé povinnosti přesunuli na jiné lidi a snížili tak svou pracovní zátěž. Možná budete potřebovat mentora, který vám pomůže překonat náročný úsek práce. Možná budete chtít navštěvovat nějaké kurzy, abyste zlepšili své dovednosti.

A konečně, stejně jako sportovec potřebuje v rámci tréninku dny odpočinku, i vy potřebujete nějakou oázu od stresu – i když se vám zdá, že vaše pracovní zátěž je zvládnutelná. Ujistěte se, že máte několik úkolů, na kterých pracujete a které jsou předvídatelné a jsou ve vaší komfortní zóně. Také se snažte v době volna od práce zaměřit na jiné věci. Zjistíte, že nejodolnější jste tehdy, když nejste neustále tlačeni k maximálnímu výkonu.

V konečném důsledku může být trocha stresu a nepohodlí v práci zdravým znamením, že rozšiřujete své schopnosti. Naučte se užívat si ten pocit, že zkoušíte něco nového. Jen se ujistěte, že jste si také vědomi toho, kdy na vás stres v práci začíná být příliš velký.

Jak se vyhnout stresu?

Zde je několik způsobů, jak snížit stres:

Pravidelně cvičte: Fyzická aktivita pomáhá uvolňovat endorfiny, což jsou chemické látky v mozku, které působí jako přírodní léky proti bolesti a zlepšují náladu.

Cvičte relaxační techniky: Techniky jako hluboké dýchání, meditace a jóga mohou pomoci uvolnit mysl i tělo.

Dopřejte si dostatek spánku: Nedostatek spánku může stres ještě zhoršit. Snažte se spát 7-8 hodin denně.

Spojte se s ostatními: Trávte čas s přáteli a blízkými. Mluvení o svých problémech a pocitech vám může pomoci cítit se lépe.

Dejte si pauzu: Udělejte si čas na věci, které vás baví, například na čtení, poslech hudby nebo pobyt v přírodě.

Stanovte si priority a hospodařte s časem: Snažte se nepřebírat příliš mnoho povinností najednou. Naučte se říkat ne, když je to nutné, a soustřeďte se na nejdůležitější úkoly.

Cvičte se v uvědomění: Všímavost je praxe přítomnosti a plného zapojení do aktuálního okamžiku bez posuzování. Může pomoci snížit stres a zlepšit celkovou pohodu.