Výsledek hospodaření státu za rok 2022 považuje bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) za ostudu. Rozpočtovou neschopnost vlády podle ní nejde schovávat za válku na Ukrajině. Řekla to na dnešní tiskové konferenci po jednání stínové vlády hnutí ANO. Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun, výsledek byl třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy Kč, v roce 2020 činil 367,4 miliardy korun.
Proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 procenta, tedy o 137,2 miliardy korun. Vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN deficit meziročně snížila o zhruba 59 miliard Kč. Schillerová také kritizovala, že kabinet nedodržel plán investic o 21,6 miliardy a že ze slibovaných 30 miliard korun na pomoc velkým firmám s energetickou krizí vyplatil 800 milionů korun.
Schillerová podle svých slov vnímá, že nikdo neočekával ruskou agresi na Ukrajině, klub ANO podle ní podporoval veškerou pomoc napadené zemi. „Na pomoc Ukrajině šlo 0,9 procenta celkových výdajů státního rozpočtu,“ uvedla. Za válku tudíž podle bývalé šéfky státní kasy nelze schovávat rozpočtovou neschopnost vlády.
Předsedkyně poslanců ANO dále kritizovala to, že rozpočtové příjmy z Evropské unie nebyly naplněny o 54 miliard. Považuje to za neschopnost ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), jenž má podle ní v gesci certifikační orgán, který od jednotlivých resortů sbírá podklady a žádá Evropskou komisi o jejich proplacení. Stanjura již dříve uvedl, že se na tom projevily zejména projekty z Národního plánu obnovy, které nebyly dostatečně připraveny a proplaceny budou až v letošním roce.
Vláda původně na loňský rok plánovala deficit 280 miliard korun, na podzim ale zákon o státním rozpočtu novelizovala a schodek měl činit 375 miliard korun. Novelu si podle Stanjury vyžádaly neočekávané výdaje, zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.
Deficit se promítl i do prohloubení státního dluhu na 2,895 bilionu korun, když na konci roku 2021 byl 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak ke konci loňského roku teoreticky připadal dluh 275.033 korun.
Za jejich růstem příjmů byl loni zejména vyšší výběr DPH a daně z příjmu právnických osob. Výdaje se meziročně zvýšily o 4,1 procenta na 1,984 bilionu korun. Náklady na důchody dosáhly 588 miliard korun, proti roku 2021 vzrostly o 10,9 procenta.
Výsledek hospodaření státu za rok 2022 považuje bývalá ministryně financí Alena Schillerová za ostudu. Rozpočtovou neschopnost vlády podle ní nejde schovávat za válku na Ukrajině. Řekla to na dnešní tiskové konferenci po jednání stínové vlády hnutí ANO. Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun, výsledek byl třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy Kč, v roce 2020 činil 367,4 miliardy korun.
Proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 procenta, tedy o 137,2 miliardy korun. Vláda Spolu a Pirátů se STAN deficit meziročně snížila o zhruba 59 miliard Kč. Schillerová také kritizovala, že kabinet nedodržel plán investic o 21,6 miliardy a že ze slibovaných 30 miliard korun na pomoc velkým firmám s energetickou krizí vyplatil 800 milionů korun.
Schillerová podle svých slov vnímá, že nikdo neočekával ruskou agresi na Ukrajině, klub ANO podle ní podporoval veškerou pomoc napadené zemi. „Na pomoc Ukrajině šlo 0,9 procenta celkových výdajů státního rozpočtu,“ uvedla. Za válku tudíž podle bývalé šéfky státní kasy nelze schovávat rozpočtovou neschopnost vlády.
Předsedkyně poslanců ANO dále kritizovala to, že rozpočtové příjmy z Evropské unie nebyly naplněny o 54 miliard. Považuje to za neschopnost ministra financí Zbyňka Stanjury , jenž má podle ní v gesci certifikační orgán, který od jednotlivých resortů sbírá podklady a žádá Evropskou komisi o jejich proplacení. Stanjura již dříve uvedl, že se na tom projevily zejména projekty z Národního plánu obnovy, které nebyly dostatečně připraveny a proplaceny budou až v letošním roce.
Vláda původně na loňský rok plánovala deficit 280 miliard korun, na podzim ale zákon o státním rozpočtu novelizovala a schodek měl činit 375 miliard korun. Novelu si podle Stanjury vyžádaly neočekávané výdaje, zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.
Deficit se promítl i do prohloubení státního dluhu na 2,895 bilionu korun, když na konci roku 2021 byl 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak ke konci loňského roku teoreticky připadal dluh 275.033 korun.
Za jejich růstem příjmů byl loni zejména vyšší výběr DPH a daně z příjmu právnických osob. Výdaje se meziročně zvýšily o 4,1 procenta na 1,984 bilionu korun. Náklady na důchody dosáhly 588 miliard korun, proti roku 2021 vzrostly o 10,9 procenta.
