Její schopnost napsat ucházející esej o vyhlášení osvobození, sepsat referát nebo napsat text o změně klimatu vyvolala během několika měsíců nadšené chvály i hrozivá varování v horizontu deseti let.
Vezměme si nedávný průzkum Intelligent.com mezi vysokoškolskými studenty, který byl zveřejněn sotva dva měsíce po spuštění ChatGPT. Plných 30 % studentů vysokých škol uvedlo, že již odevzdávají některé úkoly napsané ChatGPT; každý třicátý student uvedl, že ChatGPT za ně již odevzdává všechny písemné práce. Jedná se o první uživatele – je jisté, že jejich řady se zanedlouho výrazně rozrostou.
Středoškolští učitelé a vysokoškolští pedagogové se již dlouho spoléhají na písemné úkoly, aby se ujistili, že studenti čtou texty, osvojují si pojmy, potýkají se s velkými otázkami a jednoduše dělají svou práci. Vzhledem k tomu, že je těžké odlišit autentické studentské práce od těch, které napsal ChatGPT, celý tento model se brzy zhroutí. Ne proto, že by práce ChatGPT byly skvělé, ale proto, že bývají průměrné, banální a zdlouhavé stejně jako většina studentských prací.
A přesto chvilka oddechu naznačuje, že je třeba se na technooptimismus dívat s nadhledem. Koneckonců, pokud výstupy chatbota nelze odlišit od tolika rutinních studentských prací, vyvolává to spoustu otázek, nakolik je tato práce skutečně promyšlená nebo potřebná. To vše je více než povědomé. V 70. letech minulého století se velmi láteřilo, že kalkulačka bude znamenat zánik matematické gramotnosti, a nyní je považována jen za nenápadný nástroj, který šetří čas a umožňuje středoškolákům trávit méně času opakovanými výpočty.
Zdroj: Getty Images
Kdo má pravdu – optimisté, nebo pesimisté? Pravdou je, že v dané škole nebo na vysoké škole bude velmi záležet na odpovědi na tři otázky.
Zaprvé, osvojují si žáci základní kameny znalostí? Vezměme si kalkulačku: Jakmile si žáci osvojí výpočetní dovednosti, kalkulačky mohou být pro středoškoláky obrovskou úsporou času při použití těchto dovedností u složitých funkcí nebo velkých čísel se spoustou desetinných míst. Něco jiného však bylo, když se žáci na druhém stupni učili mačkat tlačítka, místo aby se učili aritmetiku, protože to žákům bránilo v rozvoji základních znalostí. Trvalo déle, než byste si mysleli, než jsme se dohodli na této rozumné střední cestě.
Za druhé, učí se žáci strukturovat a aplikovat znalosti? Psaní studentů by mělo být cvičením ve formulaci vlastního myšlení – ne jen prezentací obsahu. Nyní tomu tak příliš často není. Jak na základních školách, tak na vysokých školách existuje spousta úkolů, v nichž studenti splní požadavky tím, že převyprávějí hromadu informací. ChatGPT by to mohl zhoršit, nebo by mohl nabídnout příležitost, jak studentům pomoci méně se soustředit na nacpání obsahu na stránku a věnovat mnohem více pozornosti srozumitelnosti, ucelenosti a relevanci.
Zatřetí, používají studenti chatboty způsobem, který jim umožňuje vyhnout se osvojení základních dovedností? Například by byl velký problém, kdyby student usilující o získání řidičského průkazu mohl odevzdat práci vytvořenou umělou inteligencí, aby splnil požadavek. Znamenalo by to, že by vyjel na silnici, aniž by se kdy naučil řídit. Je to problém, pokud by práce vytvořená chatbotem znamenala, že studenti dostanou osvědčení k práci, kterou ve skutečnosti neumějí.
Zdroj: Getty Images
Případ pro optimismus se zužuje na to, že se pedagogové rozhodnou využít této situace jako příležitosti k tomu, aby se zeptali na to, proč zadávají tolik rutinního, průmyslově zpracovaného psaní. Vždyť někteří žáci už dlouho podvádějí při plnění nudných úkolů tím, že se spoléhají na plagiátorství, bezmyšlenkovité přepisování Wikipedie nebo kupované práce. ChatGPT v jistém smyslu toto chování jen zvětšuje – usnadňuje a zpřístupňuje.
Mohla by to být příležitost přehodnotit to, co studenti dělají, aby se kladl důraz na vysoce hodnotnou práci. Namísto bezduchého shrnutí by studenti mohli nabídnout ústní prezentace nebo se iterativně zapojit do spolupráce s učitelem během postupných kroků procesu psaní.
Je tedy ChatGPT smrtelnou hrozbou pro vzdělávání, dalším přehnaným technologickým šílenstvím, nebo úžasným nástrojem, který může osvobodit žáky a učitele od dřiny? Ve skutečnosti mají pravdu jak technopesimisté, tak technooptimisté. Nekonečná záplava masově produkovaných banalit je šancí, jak se méně soustředit na to, aby jich žáci vypumpovali více, a místo toho budovat hodnotné znalosti a dovednosti. Zda se tak skutečně stane, je však otázka, na kterou ChatGPT nedokáže odpovědět.
Její schopnost napsat ucházející esej o vyhlášení osvobození, sepsat referát nebo napsat text o změně klimatu vyvolala během několika měsíců nadšené chvály i hrozivá varování v horizontu deseti let.Vezměme si nedávný průzkum Intelligent.com mezi vysokoškolskými studenty, který byl zveřejněn sotva dva měsíce po spuštění ChatGPT. Plných 30 % studentů vysokých škol uvedlo, že již odevzdávají některé úkoly napsané ChatGPT; každý třicátý student uvedl, že ChatGPT za ně již odevzdává všechny písemné práce. Jedná se o první uživatele – je jisté, že jejich řady se zanedlouho výrazně rozrostou.Středoškolští učitelé a vysokoškolští pedagogové se již dlouho spoléhají na písemné úkoly, aby se ujistili, že studenti čtou texty, osvojují si pojmy, potýkají se s velkými otázkami a jednoduše dělají svou práci. Vzhledem k tomu, že je těžké odlišit autentické studentské práce od těch, které napsal ChatGPT, celý tento model se brzy zhroutí. Ne proto, že by práce ChatGPT byly skvělé, ale proto, že bývají průměrné, banální a zdlouhavé stejně jako většina studentských prací.A přesto chvilka oddechu naznačuje, že je třeba se na technooptimismus dívat s nadhledem. Koneckonců, pokud výstupy chatbota nelze odlišit od tolika rutinních studentských prací, vyvolává to spoustu otázek, nakolik je tato práce skutečně promyšlená nebo potřebná. To vše je více než povědomé. V 70. letech minulého století se velmi láteřilo, že kalkulačka bude znamenat zánik matematické gramotnosti, a nyní je považována jen za nenápadný nástroj, který šetří čas a umožňuje středoškolákům trávit méně času opakovanými výpočty.Kdo má pravdu – optimisté, nebo pesimisté? Pravdou je, že v dané škole nebo na vysoké škole bude velmi záležet na odpovědi na tři otázky.Zaprvé, osvojují si žáci základní kameny znalostí? Vezměme si kalkulačku: Jakmile si žáci osvojí výpočetní dovednosti, kalkulačky mohou být pro středoškoláky obrovskou úsporou času při použití těchto dovedností u složitých funkcí nebo velkých čísel se spoustou desetinných míst. Něco jiného však bylo, když se žáci na druhém stupni učili mačkat tlačítka, místo aby se učili aritmetiku, protože to žákům bránilo v rozvoji základních znalostí. Trvalo déle, než byste si mysleli, než jsme se dohodli na této rozumné střední cestě.Za druhé, učí se žáci strukturovat a aplikovat znalosti? Psaní studentů by mělo být cvičením ve formulaci vlastního myšlení – ne jen prezentací obsahu. Nyní tomu tak příliš často není. Jak na základních školách, tak na vysokých školách existuje spousta úkolů, v nichž studenti splní požadavky tím, že převyprávějí hromadu informací. ChatGPT by to mohl zhoršit, nebo by mohl nabídnout příležitost, jak studentům pomoci méně se soustředit na nacpání obsahu na stránku a věnovat mnohem více pozornosti srozumitelnosti, ucelenosti a relevanci.Chcete využít této příležitosti?Zatřetí, používají studenti chatboty způsobem, který jim umožňuje vyhnout se osvojení základních dovedností? Například by byl velký problém, kdyby student usilující o získání řidičského průkazu mohl odevzdat práci vytvořenou umělou inteligencí, aby splnil požadavek. Znamenalo by to, že by vyjel na silnici, aniž by se kdy naučil řídit. Je to problém, pokud by práce vytvořená chatbotem znamenala, že studenti dostanou osvědčení k práci, kterou ve skutečnosti neumějí.Případ pro optimismus se zužuje na to, že se pedagogové rozhodnou využít této situace jako příležitosti k tomu, aby se zeptali na to, proč zadávají tolik rutinního, průmyslově zpracovaného psaní. Vždyť někteří žáci už dlouho podvádějí při plnění nudných úkolů tím, že se spoléhají na plagiátorství, bezmyšlenkovité přepisování Wikipedie nebo kupované práce. ChatGPT v jistém smyslu toto chování jen zvětšuje – usnadňuje a zpřístupňuje.Mohla by to být příležitost přehodnotit to, co studenti dělají, aby se kladl důraz na vysoce hodnotnou práci. Namísto bezduchého shrnutí by studenti mohli nabídnout ústní prezentace nebo se iterativně zapojit do spolupráce s učitelem během postupných kroků procesu psaní.Je tedy ChatGPT smrtelnou hrozbou pro vzdělávání, dalším přehnaným technologickým šílenstvím, nebo úžasným nástrojem, který může osvobodit žáky a učitele od dřiny? Ve skutečnosti mají pravdu jak technopesimisté, tak technooptimisté. Nekonečná záplava masově produkovaných banalit je šancí, jak se méně soustředit na to, aby jich žáci vypumpovali více, a místo toho budovat hodnotné znalosti a dovednosti. Zda se tak skutečně stane, je však otázka, na kterou ChatGPT nedokáže odpovědět.
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...
