Centrální bankéři drží ukrajinskou válečnou ekonomiku nad vodou

února brzy ráno probudil a volala mu matka, která byla v zahraničí. Její let zpět do Kyjeva byl zrušen. Viděla také zprávy, že ruské tanky překročily hranice.

O několik minut později už Serhij Nikolajčuk spěchal do kanceláře na mimořádnou schůzku. Tak začal rok, v němž on a jeho kolegové – zvyklí spíše na dohled nad bankami a cílení inflace z klidného prostředí zasedací místnosti – zjistí, že řídí válečnou ekonomiku tím, že tahají za páky měnové politiky stejně v naději jako ve víře.

„Měl jsem několik pocitů: Jedním z nich byl strach o rodinu a druhým obrovský pocit odpovědnosti,“ vzpomíná 41letý Nikolajčuk. „Uvědomil jsem si, že se děje něco opravdu strašného a udržet finanční systém nad vodou bude životní výzva.“

Pro tvůrce měnové politiky na celém světě to bylo vzhledem k inflaci a hrozbě recese složitých 12 měsíců. Tyto turbulence však sotva zaregistrujete ve srovnání s nutností uprchnout z obléhaného města, posoudit úrokové sazby z úkrytů a zajistit si půjčku z protiatomového krytu.

Národní banka Ukrajiny v Kyjevě měla už tak dost těžkou práci s řízením ekonomiky závislé na zahraniční pomoci v důsledku vnitropolitických sporů a endemické korupce. K těmto výzvám přibylo ještě to, jak fungovat, když hrozí bombardování, a jak zajistit, aby události na bojišti nezastínily její úsudek, když konec konfliktu není v dohledu.

Když Vladimir Putin rozvrátil poválečný řád, sešla se první den invaze v červenošedém paláci ve stylu ruského obrození v ukrajinské vládní čtvrti rada centrální banky a šéfové několika oddělení. Prvním úkolem bylo rychle schválit výnos č. 18, seznam 16 mimořádných opatření, která měla zabránit panice, posílit bankovní systém a zavést kontrolu kapitálu.

Dokument, jehož znění bylo rychle dopracováno během brainstormingu, obsahoval denní limit 100 000 hřiven (60 300 Kč) na výběr hotovosti pro domácnosti, zákaz výběru zahraniční měny a zmrazení oficiálního směnného kurzu. V 10 hodin dopoledne kyjevského času vstoupil v platnost. Dále bylo třeba zajistit, aby systém transakcí nadále fungoval, jak uvedla první náměstkyně guvernéra Kateryna Rožková.

„Byla jsem plně soustředěná – nebyl žádný strach,“ řekla padesátiletá Rožková. Navíc po zkušenosti s finanční krizí po ruské anexi Krymu v roce 2014 měla banka uloženy rezervy ve výši přesahující 27,5 miliardy dolarů, uvedla. „Tentokrát jsme měli rezervu zahrnující devizové rezervy a finanční udržitelnost a tuto rezervu jsme využili.“

Pak přišlo válečné úsilí: Banka vytvořila účet pro dary armádě a dokonce koordinovala dodávku obrněných vozů pro přepravu hotovosti z komerčních bank armádě.

Poté se vše zastavilo. Putinova invaze postavila ekonomiku na hlavu a odřízla zásobovací linky. Zavřela celá průmyslová odvětví, protože miliony Ukrajinců se z bojových zón přesunuly do bezpečí na západní Ukrajině nebo v zahraničí. Rožková vzpomínala, jak spěchala vylidněným Kyjevem mezi kovovými tankovými pastmi a kouřícími místy po raketových úderech.

„Bylo to uprostřed zpráv o obsazení ukrajinských měst jako Mariupol a Melitopol, děly se strašné věci,“ řekla Rožková. „Uvědomíte si, že se to neděje někde daleko, ale blízko vás, a víte to ne z novin, ale z vlastní zkušenosti.“

Prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho okolí získali za svůj odpor vůči Rusku mezinárodní uznání – a také další kola vojenské pomoci -, stejně jako vojáci na frontové linii. Ale mezi vládními špičkami a odolností obyčejných Ukrajinců se díky činnosti centrálních bankéřů a státních byrokratů jen tak tak podařilo udržet zemi v chodu.

Zatímco ruské jednotky útočily na Kyjev, bankovní rada Národní banky Ukrajiny 3. března odložila rozhodnutí o měnové politice a zmrazila klíčovou sazbu na 10 %. Uvedla, že se vrátí k cílování inflace a plovoucímu kurzu poté, co bude Ukrajina „osvobozena od ruských útočníků“.

Další krok přišel 2. června, kdy ji zvýšila na 25 %. Banka uvedla, že musí více než zdvojnásobit náklady na půjčky, aby podpořila měnu, stabilizovala ekonomiku a zastavila prudce rostoucí inflaci.

Zároveň přiznala, že běžné nástroje měnové politiky ztratily svou účinnost v důsledku války, která vyhnala z domovů více než třetinu Ukrajinců a zničila podniky. Invaze navíc prakticky znemožnila jakémukoli ekonomovi snažit se modelovat budoucnost prostřednictvím ukazatelů, jako je nezaměstnanost a maloobchodní tržby.

Referenční hodnota zůstává na této úrovni dodnes, přičemž hřivna je vázána na dolar, který musela banka v červenci devalvovat o 20 %, aby ochránila své devizové rezervy.

Dalším problémem, který podkopává měnovou politiku, je spor s ministerstvem financí. Zatímco centrální banka zvýšila úrokové sazby, ministerstvo je odmítlo dorovnat při prodeji dluhu, aby se vyhnulo placení mnohem vyšších nákladů. Výsledkem je, že věřitelé raději ukládají své přebytečné prostředky do depozitních certifikátů centrální banky s vyšším výnosem, než aby je půjčovali vládě – nebo komukoli jinému – blíže tržním sazbám.

„Náklady na pochybení se vzhledem k okolnostem zvýšily,“ řekl v prosincovém rozhovoru guvernér centrální banky Andrij Pyšnyj, když se Kyjevem rozezněly sirény leteckého poplachu. „To mě nutí věnovat analýze a navrhování rozhodnutí více času než v době, kdy byl mír.“

Tento klid se v okamžiku rozplynul. Nikolajčuk řekl svým přátelům, že vše nasvědčuje invazi a aby byli připraveni. Všichni v centrální bance byli informováni a připraveni – „go bags“ sbalené s nezbytnými věcmi u dveří a plány na evakuaci z Kyjeva v případě potřeby.

Přesto to byl šok, když se to stalo, řekl. „Poté, co jsem všem poradil, jsem nebyl vůbec připraven,“ řekl se smíchem minulý měsíc při večeři v jedné z restaurací ve městě.

Banka evakuovala zaměstnance během 18hodinové cesty přes dopravní zácpy na neznámé místo na západě Ukrajiny. Později se přesunuli do Lvova, města poblíž polských hranic.

Mezitím prožili mnoho chvil v krytech, které byly na hony vzdálené lakovanému stolu v jejich běžné zasedací místnosti v sídle Národní banky Ukrajiny. V březnu přerušil letecký poplach důležitý hovor o zajištění dohody s Mezinárodním měnovým fondem o mimořádné pomoci ve výši 1,4 miliardy dolarů. Úředníci proto zamířili do bezpečí v podzemí.

„Rada se sešla před notebookem v úzké místnosti o rozloze čtyř metrů čtverečních a pokračovala v konzultacích,“ řekl Nikolajčuk. „Myslím, že to na tým MMF udělalo dojem.“

Došlo také k novému projevu profesní solidarity. Bývalý guvernér Kyrylo Ševčenko rozzlobil své kolegy a sklidil kritiku Zelenského a MMF za svůj autoritářský styl a vytlačování reformně smýšlejících pracovníků.

Rožková řekla, že neshody odložili stranou, a citovala verš z Knihy džunglí Rudyarda Kiplinga: „Nepřátelé se v době sucha u napajedla neperou. „Teď budeme mít vodní příměří,“ řekla Rožkovová Ševčenkovi. „Až válka skončí, vrátíme se na své původní pozice.“

To se však nestalo. Ševčenko byl obviněn ze zpronevěry finančních prostředků ze státní úvěrové společnosti, kterou kdysi řídil. V říjnu odstoupil a nahradil ho Pyšnyj, který od té doby Ukrajinu opustil. Popřel, že by se dopustil pochybení, a když ho agentura Bloomberg oslovila, řekl, že se nechce vyjadřovat k soukromým záležitostem.

Téměř rok poté se ekonomika utápí ve válečné devastaci. Konečná bilance za rok 2022 zahrnovala více než 30% pokles hrubého domácího produktu, inflaci přesahující 26 % a vyčerpání rezerv centrální banky.

Ale jak se konflikt změnil, změnily se i starosti centrální banky. Navzdory kampani raketových a dronových úderů na civilní infrastrukturu včetně energetické sítě jsou nyní Ukrajinci zvyklí na bombardování a letecké sirény a často ignorují kryty.

V centrální bance obavy ze zásahu řízenou střelou nebo z toho, že prchající Ukrajinci vyvolají masové vybírání peněz z bank, vystřídaly obavy, že výpadky proudu mohou ochromit banky. Aby byli její zaměstnanci v bezpečí – a připraveni -, má nyní centrální banka dobře vybavený kryt pod centrem Kyjeva, jehož součástí jsou i obytné prostory pro rodiny, aby v nich mohli kriticky důležití zaměstnanci přenocovat.

Zatímco Ukrajinci hledají způsoby, jak pomoci se snahou zmařit Rusko, Nikolajčuk je vděčný, že má jasně definovaný cíl mimo mlhu války. „Byla to velká výhoda, že jsme měli tuto misi,“ řekl. „Člověk se musel soustředit na to, aby se rozhodoval co nejefektivněji. Uvědomovali jste si, že to je váš příspěvek k odolnosti země a budoucímu vítězství.“