Spotřebitelská inflace v Číně minulý měsíc zrychlila, protože země znovu otevřela své trhy a svátky lunárního nového roku podpořily poptávku, ačkoli růst zůstává dostatečně nízký na to, aby centrální banka pokračovala v uvolňování měnové politiky na podporu oživení ekonomiky.
Index spotřebitelských cen vzrostl oproti předchozímu roku o 2,1 %, uvedl v pátek Národní statistický úřad, což je nárůst z prosincových 1,8 % a odpovídá mediánu odhadu v průzkumu agentury Bloomberg. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, vzrostla na 1 %, což je nejvyšší hodnota od června a je známkou silnější poptávky v ekonomice.
Deflace u výrobců se v lednu prohloubila, když ceny oproti předchozímu roku klesly o 0,8 %, a to zejména kvůli měkčím nákladům na komodity. Ekonomové oslovení agenturou Bloomberg očekávali pokles o 0,5 %.
Ačkoli se očekává, že spotřebitelské ceny v letošním roce s oživením ekonomiky porostou, analytici neočekávají, že by Čína čelila problémům s inflací jako ve Spojených státech a jinde, když se země začaly dostávat z Covidových blokád. Ekonomové oslovení agenturou Bloomberg předpovídají, že inflace v Číně letos dosáhne v průměru 2,3 %, což je o něco více než 2 % v loňském roce.
To pravděpodobně poskytne Čínské lidové bance prostor pro další podporu ekonomiky, a to i prostřednictvím snižování úrokových sazeb. Na znamení toho, že centrální banka udržuje svou politiku relativně uvolněnou, poskytla v posledních třech dnech na finanční trhy finanční injekce ve výši přibližně 150 miliard USD, aby zmírnila pokles likvidity.
Spotřebitelská inflace v Číně minulý měsíc zrychlila, protože země znovu otevřela své trhy a svátky lunárního nového roku podpořily poptávku, ačkoli růst zůstává dostatečně nízký na to, aby centrální banka pokračovala v uvolňování měnové politiky na podporu oživení ekonomiky.
Index spotřebitelských cen vzrostl oproti předchozímu roku o 2,1 %, uvedl v pátek Národní statistický úřad, což je nárůst z prosincových 1,8 % a odpovídá mediánu odhadu v průzkumu agentury Bloomberg. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, vzrostla na 1 %, což je nejvyšší hodnota od června a je známkou silnější poptávky v ekonomice.
Deflace u výrobců se v lednu prohloubila, když ceny oproti předchozímu roku klesly o 0,8 %, a to zejména kvůli měkčím nákladům na komodity. Ekonomové oslovení agenturou Bloomberg očekávali pokles o 0,5 %.
Ačkoli se očekává, že spotřebitelské ceny v letošním roce s oživením ekonomiky porostou, analytici neočekávají, že by Čína čelila problémům s inflací jako ve Spojených státech a jinde, když se země začaly dostávat z Covidových blokád. Ekonomové oslovení agenturou Bloomberg předpovídají, že inflace v Číně letos dosáhne v průměru 2,3 %, což je o něco více než 2 % v loňském roce.
To pravděpodobně poskytne Čínské lidové bance prostor pro další podporu ekonomiky, a to i prostřednictvím snižování úrokových sazeb. Na znamení toho, že centrální banka udržuje svou politiku relativně uvolněnou, poskytla v posledních třech dnech na finanční trhy finanční injekce ve výši přibližně 150 miliard USD, aby zmírnila pokles likvidity.
