Proces povolování staveb v Česku je příliš dlouhý, je potřeba ho zkrátit. Na tiskové konferenci to dnes řekl viceprezident Hospodářské komory ČR (HK ČR) Zdeněk Zajíček. Novela stavebního zákona podle něj přináší jen částečné zrychlení. Stavebnictví se potýká také s nedostatkem pracovní síly a materiálu, uvedl.
Rychlejší udělování stavebního povolení je podle Zajíčka důležité mimo jiné pro strategické stavby státu, jako je energická a dopravní infrastruktura. Zefektivnit celý proces by podle něj umožnila digitalizace. „Novela dává mimo jiné naději na skutečné digitální řízení, je nicméně potřeba zdůraznit, že se jedná jen o vytvoření příležitosti či potenciálu. Je nutné se nyní soustředit na samotnou realizaci. Právě digitalizace celého procesu povolování bude mít zásadní vliv na zefektivnění celého složitého systému,“ uvedl Zajíček.
Na novelu je podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy potřeba navázat adekvátní vyhláškou o obecných technických požadavcích na stavby. „Ta může být ve svém důsledku stejně významná jako přijatá stavební legislativa,“ uvedl a doplnil, že by měl stát normy od počátku konzultovat s odbornou veřejností.
Jednou z výzev ve stavebnictví je nyní také plnění klimatických cílů, ke kterým zavazuje legislativa, uvedl Nouza. Stavby budou podle něj muset splňovat přísnější emisní normy nebo využívat obnovitelné zdroje energie. „Vedle toho tíží stavební sektor i dlouhodobý nedostatek kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly, podobně jako v dalších odvětvích ekonomiky. Jsem přesvědčen, že vzdělávací systém nereaguje na potřeby trhu. Na druhé straně český stát neumožňuje tento propad v dostatečné míře sanovat zahraničními pracovníky,“ uvedl.
V případě dopravních staveb by měl stát podle HK ČR více využívat nové modely financování, čímž by se například zrychlilo budování dálnic. „Zde vidíme značnou šanci díky novele zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury, který této instituci umožní vydávat dluhopisy, a tím získat další prostředky na budování důležitých dopravních projektů,“ řekl viceprezident HK ČR Michal Štefl.
Problémem je podle Štefla rovněž nedostatek stavebního materiálu, a to především štěrkopísků a stavebního kamene. „Do deseti let skončí podle České geologické služby 60 procent kamenolomů a pískoven, očekávaná náhrada nově otevřenými ložisky je téměř nulová. Povolovací procesy k pouhému rozšíření těžby se táhnou běžně až deset let,“ řekl. Doplnil, že pokud stát neotevře nové těžební lokality, bude se muset materiál dovážet ze zahraničí.
Novela stavebního zákona, kterou v pátek schválili poslanci, ruší mimo jiné plánovaný vznik Nejvyššího stavebního úřadu a zachovává nynějších 694 stavebních úřadů v obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity.
Chcete využít této příležitosti?
Proces povolování staveb v Česku je příliš dlouhý, je potřeba ho zkrátit. Na tiskové konferenci to dnes řekl viceprezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. Novela stavebního zákona podle něj přináší jen částečné zrychlení. Stavebnictví se potýká také s nedostatkem pracovní síly a materiálu, uvedl.
Rychlejší udělování stavebního povolení je podle Zajíčka důležité mimo jiné pro strategické stavby státu, jako je energická a dopravní infrastruktura. Zefektivnit celý proces by podle něj umožnila digitalizace. „Novela dává mimo jiné naději na skutečné digitální řízení, je nicméně potřeba zdůraznit, že se jedná jen o vytvoření příležitosti či potenciálu. Je nutné se nyní soustředit na samotnou realizaci. Právě digitalizace celého procesu povolování bude mít zásadní vliv na zefektivnění celého složitého systému,“ uvedl Zajíček.
Na novelu je podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy potřeba navázat adekvátní vyhláškou o obecných technických požadavcích na stavby. „Ta může být ve svém důsledku stejně významná jako přijatá stavební legislativa,“ uvedl a doplnil, že by měl stát normy od počátku konzultovat s odbornou veřejností.
Jednou z výzev ve stavebnictví je nyní také plnění klimatických cílů, ke kterým zavazuje legislativa, uvedl Nouza. Stavby budou podle něj muset splňovat přísnější emisní normy nebo využívat obnovitelné zdroje energie. „Vedle toho tíží stavební sektor i dlouhodobý nedostatek kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly, podobně jako v dalších odvětvích ekonomiky. Jsem přesvědčen, že vzdělávací systém nereaguje na potřeby trhu. Na druhé straně český stát neumožňuje tento propad v dostatečné míře sanovat zahraničními pracovníky,“ uvedl.
V případě dopravních staveb by měl stát podle HK ČR více využívat nové modely financování, čímž by se například zrychlilo budování dálnic. „Zde vidíme značnou šanci díky novele zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury, který této instituci umožní vydávat dluhopisy, a tím získat další prostředky na budování důležitých dopravních projektů,“ řekl viceprezident HK ČR Michal Štefl.
Problémem je podle Štefla rovněž nedostatek stavebního materiálu, a to především štěrkopísků a stavebního kamene. „Do deseti let skončí podle České geologické služby 60 procent kamenolomů a pískoven, očekávaná náhrada nově otevřenými ložisky je téměř nulová. Povolovací procesy k pouhému rozšíření těžby se táhnou běžně až deset let,“ řekl. Doplnil, že pokud stát neotevře nové těžební lokality, bude se muset materiál dovážet ze zahraničí.
Novela stavebního zákona, kterou v pátek schválili poslanci, ruší mimo jiné plánovaný vznik Nejvyššího stavebního úřadu a zachovává nynějších 694 stavebních úřadů v obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity.Chcete využít této příležitosti?
Proces povolování staveb v Česku je příliš dlouhý, je potřeba ho zkrátit. Na tiskové konferenci to dnes řekl viceprezident Hospodářské komory ČR (HK ČR) Zdeněk Zajíček. Novela stavebního zákona podle něj přináší jen částečné zrychlení. Stavebnictví se potýká také s nedostatkem pracovní síly a materiálu, uvedl.
Rychlejší udělování stavebního povolení je podle Zajíčka důležité mimo jiné pro strategické stavby státu, jako je energická a dopravní infrastruktura. Zefektivnit celý proces by podle něj umožnila digitalizace. "Novela dává mimo jiné naději na skutečné digitální řízení, je nicméně potřeba zdůraznit, že se jedná jen o vytvoření příležitosti či potenciálu. Je nutné se nyní soustředit na samotnou realizaci. Právě digitalizace celého procesu povolování bude mít zásadní vliv na zefektivnění celého složitého systému," uvedl Zajíček.
Na novelu je podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy potřeba navázat adekvátní vyhláškou o obecných technických požadavcích na stavby. "Ta může být ve svém důsledku stejně významná jako přijatá stavební legislativa," uvedl a doplnil, že by měl stát normy od počátku konzultovat s odbornou veřejností.
Jednou z výzev ve stavebnictví je nyní také plnění klimatických cílů, ke kterým zavazuje legislativa, uvedl Nouza. Stavby budou podle něj muset splňovat přísnější emisní normy nebo využívat obnovitelné zdroje energie. "Vedle toho tíží stavební sektor i dlouhodobý nedostatek kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly, podobně jako v dalších odvětvích ekonomiky. Jsem přesvědčen, že vzdělávací systém nereaguje na potřeby trhu. Na druhé straně český stát neumožňuje tento propad v dostatečné míře sanovat zahraničními pracovníky," uvedl.
V případě dopravních staveb by měl stát podle HK ČR více využívat nové modely financování, čímž by se například zrychlilo budování dálnic. "Zde vidíme značnou šanci díky novele zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury, který této instituci umožní vydávat dluhopisy, a tím získat další prostředky na budování důležitých dopravních projektů," řekl viceprezident HK ČR Michal Štefl.
Problémem je podle Štefla rovněž nedostatek stavebního materiálu, a to především štěrkopísků a stavebního kamene. "Do deseti let skončí podle České geologické služby 60 procent kamenolomů a pískoven, očekávaná náhrada nově otevřenými ložisky je téměř nulová. Povolovací procesy k pouhému rozšíření těžby se táhnou běžně až deset let," řekl. Doplnil, že pokud stát neotevře nové těžební lokality, bude se muset materiál dovážet ze zahraničí.
Novela stavebního zákona, kterou v pátek schválili poslanci, ruší mimo jiné plánovaný vznik Nejvyššího stavebního úřadu a zachovává nynějších 694 stavebních úřadů v obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity.
