Odpojení jaderných elektráren v Německu může v budoucnu zvýšit ceny elektřiny, a to i na českém energetickém trhu. Dalším důsledkem pak může být vyšší riziko výpadků elektrické sítě, protože Němci stabilní zdroje nahradí sezonními, které budou závislé na počasí. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Německo o víkendu odpojilo od sítě tři své poslední jaderné elektrárny, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra.
Důsledků odpojení německých jaderných elektráren může být pro Česko podle analytiků několik. Jedním z nich bude možné zvýšení cen elektřiny v budoucnu. Jaderný vědec Radek Škoda očekává, že ceny elektřiny budou po odpojení vyšší, než kdyby jaderné bloky zůstaly v Německu, a to i pro české výrobce, jako jsou Energetický průmyslový holding (EPH) nebo ČEZ. Dopad na ceny elektřiny na krátkodobých trzích připustil i výkonný ředitel Energy financial group (EFG) Tomáš Voltr. „Na dlouhodobé kontrakty by to nemělo mít vliv, jelikož to bylo zaneseno do cenotvorby na burzách. Na krátkodobé trhy to vliv mít může, pokud bude nedostatečná výroba z fotovoltaických a větrných elektráren,“ vysvětlil. Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal naopak velký vliv na ceny nepředpokládá, protože energetický trh o odstavení bloků věděl dlouho dopředu.
Dalším výsledkem odklonu Německa od jaderné energetiky může být i zvýšené riziko výpadků elektrické sítě. Škoda v této souvislosti poukázal na to, že Německo plánuje do budoucna ve svém energetickém mixu navyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie. Při větrných a slunečných dnech tak podle něj vzrostou přetoky elektřiny přes státy v okolí Německa, což celkově v Evropě zvyšuje pravděpodobnost výpadků elektrické sítě. „Jelikož je západní Evropa elektrickou sítí propojena, riziko blackoutu bude teď vyšší i u nás,“ doplnil Škoda. Provozovatel sítě ČEPS by podle něj měl mít pro takové případy připraveny scénáře pro řešení podobných situací. Možný vliv na výkonovou rovnováhu v přenosové síti vnímá i Voltr. Němci totiž podle něj ubrali velké stabilní zdroje a nahrazují je velkým množstvím nestabilních zdrojů se sezonní povahou.
Německo bude podle analytiků po vypnutí jaderných reaktorů muset elektřinu více dovážet ze zahraničí. Podle Škody by se to mohlo projevit i na růstu českého vývozu k západním sousedům. „Někdo bude muset oněch 30 terawatthodiny produkce nahradit a levněji než z jádra to nebude,“ dodal. Podle Voltra bude mít na případný dovoz velký vliv cena plynu. „Pokud bude drahý, tak se Německu bude spíše vyplácet dovážet elektřinu z ČR,“ podotkl. Zvýšený německý import elektřiny očekává i Dohnal, podle něhož ovšem bude Německo elektřinu nakupovat zejména ve Francii a v Polsku. Česko podle něj do Německa dodává jen malé množství elektřiny.
Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci loňského roku, ale kvůli dopadům invaze ruských vojsk na Ukrajinu a následnému zhoršení energetické krize se německá vláda rozhodla nechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu. V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie. Poslední tři jaderné elektrárny se v prvním letošním čtvrtletí podílely na výrobě elektřiny v Německu asi pěti procenty. Loni se jaderná energie podílela na výrobě elektřiny v zemi šesti procenty, obnovitelné zdroje 44 procenty.
Odpojení jaderných elektráren v Německu může v budoucnu zvýšit ceny elektřiny, a to i na českém energetickém trhu. Dalším důsledkem pak může být vyšší riziko výpadků elektrické sítě, protože Němci stabilní zdroje nahradí sezonními, které budou závislé na počasí. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Německo o víkendu odpojilo od sítě tři své poslední jaderné elektrárny, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra.
Důsledků odpojení německých jaderných elektráren může být pro Česko podle analytiků několik. Jedním z nich bude možné zvýšení cen elektřiny v budoucnu. Jaderný vědec Radek Škoda očekává, že ceny elektřiny budou po odpojení vyšší, než kdyby jaderné bloky zůstaly v Německu, a to i pro české výrobce, jako jsou Energetický průmyslový holding nebo ČEZ. Dopad na ceny elektřiny na krátkodobých trzích připustil i výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr. „Na dlouhodobé kontrakty by to nemělo mít vliv, jelikož to bylo zaneseno do cenotvorby na burzách. Na krátkodobé trhy to vliv mít může, pokud bude nedostatečná výroba z fotovoltaických a větrných elektráren,“ vysvětlil. Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal naopak velký vliv na ceny nepředpokládá, protože energetický trh o odstavení bloků věděl dlouho dopředu.
Dalším výsledkem odklonu Německa od jaderné energetiky může být i zvýšené riziko výpadků elektrické sítě. Škoda v této souvislosti poukázal na to, že Německo plánuje do budoucna ve svém energetickém mixu navyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie. Při větrných a slunečných dnech tak podle něj vzrostou přetoky elektřiny přes státy v okolí Německa, což celkově v Evropě zvyšuje pravděpodobnost výpadků elektrické sítě. „Jelikož je západní Evropa elektrickou sítí propojena, riziko blackoutu bude teď vyšší i u nás,“ doplnil Škoda. Provozovatel sítě ČEPS by podle něj měl mít pro takové případy připraveny scénáře pro řešení podobných situací. Možný vliv na výkonovou rovnováhu v přenosové síti vnímá i Voltr. Němci totiž podle něj ubrali velké stabilní zdroje a nahrazují je velkým množstvím nestabilních zdrojů se sezonní povahou.
Německo bude podle analytiků po vypnutí jaderných reaktorů muset elektřinu více dovážet ze zahraničí. Podle Škody by se to mohlo projevit i na růstu českého vývozu k západním sousedům. „Někdo bude muset oněch 30 terawatthodiny produkce nahradit a levněji než z jádra to nebude,“ dodal. Podle Voltra bude mít na případný dovoz velký vliv cena plynu. „Pokud bude drahý, tak se Německu bude spíše vyplácet dovážet elektřinu z ČR,“ podotkl. Zvýšený německý import elektřiny očekává i Dohnal, podle něhož ovšem bude Německo elektřinu nakupovat zejména ve Francii a v Polsku. Česko podle něj do Německa dodává jen malé množství elektřiny.
Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci loňského roku, ale kvůli dopadům invaze ruských vojsk na Ukrajinu a následnému zhoršení energetické krize se německá vláda rozhodla nechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu. V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie. Poslední tři jaderné elektrárny se v prvním letošním čtvrtletí podílely na výrobě elektřiny v Německu asi pěti procenty. Loni se jaderná energie podílela na výrobě elektřiny v zemi šesti procenty, obnovitelné zdroje 44 procenty.
Odpojení jaderných elektráren v Německu může v budoucnu zvýšit ceny elektřiny, a to i na českém energetickém trhu. Dalším důsledkem pak může být vyšší riziko výpadků elektrické sítě, protože Němci stabilní zdroje nahradí sezonními, které budou závislé na počasí. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Německo o víkendu odpojilo od sítě tři své poslední jaderné elektrárny, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra.
Důsledků odpojení německých jaderných elektráren může být pro Česko podle analytiků několik. Jedním z nich bude možné zvýšení cen elektřiny v budoucnu. Jaderný vědec Radek Škoda očekává, že ceny elektřiny budou po odpojení vyšší, než kdyby jaderné bloky zůstaly v Německu, a to i pro české výrobce, jako jsou Energetický průmyslový holding (EPH) nebo ČEZ. Dopad na ceny elektřiny na krátkodobých trzích připustil i výkonný ředitel Energy financial group (EFG) Tomáš Voltr. "Na dlouhodobé kontrakty by to nemělo mít vliv, jelikož to bylo zaneseno do cenotvorby na burzách. Na krátkodobé trhy to vliv mít může, pokud bude nedostatečná výroba z fotovoltaických a větrných elektráren," vysvětlil. Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal naopak velký vliv na ceny nepředpokládá, protože energetický trh o odstavení bloků věděl dlouho dopředu.
Dalším výsledkem odklonu Německa od jaderné energetiky může být i zvýšené riziko výpadků elektrické sítě. Škoda v této souvislosti poukázal na to, že Německo plánuje do budoucna ve svém energetickém mixu navyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie. Při větrných a slunečných dnech tak podle něj vzrostou přetoky elektřiny přes státy v okolí Německa, což celkově v Evropě zvyšuje pravděpodobnost výpadků elektrické sítě. "Jelikož je západní Evropa elektrickou sítí propojena, riziko blackoutu bude teď vyšší i u nás," doplnil Škoda. Provozovatel sítě ČEPS by podle něj měl mít pro takové případy připraveny scénáře pro řešení podobných situací. Možný vliv na výkonovou rovnováhu v přenosové síti vnímá i Voltr. Němci totiž podle něj ubrali velké stabilní zdroje a nahrazují je velkým množstvím nestabilních zdrojů se sezonní povahou.
Německo bude podle analytiků po vypnutí jaderných reaktorů muset elektřinu více dovážet ze zahraničí. Podle Škody by se to mohlo projevit i na růstu českého vývozu k západním sousedům. "Někdo bude muset oněch 30 terawatthodiny produkce nahradit a levněji než z jádra to nebude," dodal. Podle Voltra bude mít na případný dovoz velký vliv cena plynu. "Pokud bude drahý, tak se Německu bude spíše vyplácet dovážet elektřinu z ČR," podotkl. Zvýšený německý import elektřiny očekává i Dohnal, podle něhož ovšem bude Německo elektřinu nakupovat zejména ve Francii a v Polsku. Česko podle něj do Německa dodává jen malé množství elektřiny.
Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci loňského roku, ale kvůli dopadům invaze ruských vojsk na Ukrajinu a následnému zhoršení energetické krize se německá vláda rozhodla nechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu. V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie. Poslední tři jaderné elektrárny se v prvním letošním čtvrtletí podílely na výrobě elektřiny v Německu asi pěti procenty. Loni se jaderná energie podílela na výrobě elektřiny v zemi šesti procenty, obnovitelné zdroje 44 procenty.
