Sjednocení snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 14 procentech a přesun části položek do základní sazby 21 procent by mohlo jednorázově zvýšit inflaci o půl až jeden procentní bod. Uvedli to analytici oslovení ČTK. Zvýšení inkasa daně nechtěli komentovat bez přesné znalosti toho, jakých položek by se přesuny týkaly.
„Nemyslím si, že by symbolické snížení dolní sazby o jeden procentní bod někdo zaznamenal v nižších cenách, avšak přesun některých položek z desetiprocentní sazby do základní už poznat bude. Ale samozřejmě zboží a služeb v současné desetiprocentní sazbě rozhodně není málo, takže na cenách bude taková změna vidět docela dobře i v případě přesunu do 14procentní sazby,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Celkově může být inflační efekt přesunů mezi sazbami přes půl procentního bodu,“ dodal.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že čistě ekonomicky působí růst daní protiinflačně, protože se do ekonomiky dostává méně peněz. „Cenovky konkrétního zboží dotčeného zvýšením DPH by sice v momentě účinnosti těchto změn narostly, ovšem z širšího pohledu by se inflační tlaky naopak snížily. Očekával bych tedy nárůst celkové inflace o méně než jeden procentní bod v momentě účinnosti, ale o to rychlejší následný pokles,“ uvedl.
„K uskutečnění změn v DPH je vhodná doba v tom smyslu, že řada obchodníků má vyšší marže oproti dlouhodobému průměru, zatímco spotřeba domácností klesá. Část změn se tedy zřejmě odehraje snížením marží v maloobchodě, čímž se tolik nezvýší cenová hladina,“ míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Očekává, že by se inflace zvýšila zhruba o půl procentního bodu.
Česká televize (ČT) v neděli uvedla, že podle návrhu ministerstva financí by se měly nynější snížené sazby DPH deset a 15 procent sloučit na 14 procentech, zároveň by se měly některé položky přesunout ze snížených sazeb do základních. Ministerstvo financí dnes upozornilo, že úpravy DPH budou muset ještě posoudit předsedové koaličních stran společně s dalšími opatřeními pro konsolidaci rozpočtu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejsou zveřejněné materiály finální návrh, ten vláda představí za měsíc.
ČT s odvoláním na údaje MF uvedla, že by navržené změny DPH přinesly státu zhruba 24 miliard korun. Podle Hradila je to uvěřitelný odhad, bez přesnějších podkladů ho ale nelze ověřit. Dufek předpokládá, že za předpokládaným nárůstem inkasa DPH bude fundovaný odhad ministerstva financí, který se dá těžko rozporovat.
Podle Sobíška je odhad dodatečného inkasa DPH konzervativní. „Naše výpočty ukazují, že pokud by se uskutečnily přesuny mezi sazbami tak, jak ministerstvo navrhuje, došlo by ke zvýšení průměrné sazby o 0,8 procentního bodu. Částka 24 miliard korun, o níž se má zvýšit roční inkaso DPH, představuje asi 0,7 procenta roční soukromé spotřeby,“ uvedl.
Chcete využít této příležitosti?
Sjednocení snížených sazeb daně z přidané hodnoty na 14 procentech a přesun části položek do základní sazby 21 procent by mohlo jednorázově zvýšit inflaci o půl až jeden procentní bod. Uvedli to analytici oslovení ČTK. Zvýšení inkasa daně nechtěli komentovat bez přesné znalosti toho, jakých položek by se přesuny týkaly.
„Nemyslím si, že by symbolické snížení dolní sazby o jeden procentní bod někdo zaznamenal v nižších cenách, avšak přesun některých položek z desetiprocentní sazby do základní už poznat bude. Ale samozřejmě zboží a služeb v současné desetiprocentní sazbě rozhodně není málo, takže na cenách bude taková změna vidět docela dobře i v případě přesunu do 14procentní sazby,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Celkově může být inflační efekt přesunů mezi sazbami přes půl procentního bodu,“ dodal.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že čistě ekonomicky působí růst daní protiinflačně, protože se do ekonomiky dostává méně peněz. „Cenovky konkrétního zboží dotčeného zvýšením DPH by sice v momentě účinnosti těchto změn narostly, ovšem z širšího pohledu by se inflační tlaky naopak snížily. Očekával bych tedy nárůst celkové inflace o méně než jeden procentní bod v momentě účinnosti, ale o to rychlejší následný pokles,“ uvedl.
„K uskutečnění změn v DPH je vhodná doba v tom smyslu, že řada obchodníků má vyšší marže oproti dlouhodobému průměru, zatímco spotřeba domácností klesá. Část změn se tedy zřejmě odehraje snížením marží v maloobchodě, čímž se tolik nezvýší cenová hladina,“ míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Očekává, že by se inflace zvýšila zhruba o půl procentního bodu.
Česká televize v neděli uvedla, že podle návrhu ministerstva financí by se měly nynější snížené sazby DPH deset a 15 procent sloučit na 14 procentech, zároveň by se měly některé položky přesunout ze snížených sazeb do základních. Ministerstvo financí dnes upozornilo, že úpravy DPH budou muset ještě posoudit předsedové koaličních stran společně s dalšími opatřeními pro konsolidaci rozpočtu. Podle premiéra Petra Fialy nejsou zveřejněné materiály finální návrh, ten vláda představí za měsíc.
ČT s odvoláním na údaje MF uvedla, že by navržené změny DPH přinesly státu zhruba 24 miliard korun. Podle Hradila je to uvěřitelný odhad, bez přesnějších podkladů ho ale nelze ověřit. Dufek předpokládá, že za předpokládaným nárůstem inkasa DPH bude fundovaný odhad ministerstva financí, který se dá těžko rozporovat.
Podle Sobíška je odhad dodatečného inkasa DPH konzervativní. „Naše výpočty ukazují, že pokud by se uskutečnily přesuny mezi sazbami tak, jak ministerstvo navrhuje, došlo by ke zvýšení průměrné sazby o 0,8 procentního bodu. Částka 24 miliard korun, o níž se má zvýšit roční inkaso DPH, představuje asi 0,7 procenta roční soukromé spotřeby,“ uvedl.Chcete využít této příležitosti?
Sjednocení snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 14 procentech a přesun části položek do základní sazby 21 procent by mohlo jednorázově zvýšit inflaci o půl až jeden procentní bod. Uvedli to analytici oslovení ČTK. Zvýšení inkasa daně nechtěli komentovat bez přesné znalosti toho, jakých položek by se přesuny týkaly.
"Nemyslím si, že by symbolické snížení dolní sazby o jeden procentní bod někdo zaznamenal v nižších cenách, avšak přesun některých položek z desetiprocentní sazby do základní už poznat bude. Ale samozřejmě zboží a služeb v současné desetiprocentní sazbě rozhodně není málo, takže na cenách bude taková změna vidět docela dobře i v případě přesunu do 14procentní sazby," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Celkově může být inflační efekt přesunů mezi sazbami přes půl procentního bodu," dodal.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že čistě ekonomicky působí růst daní protiinflačně, protože se do ekonomiky dostává méně peněz. "Cenovky konkrétního zboží dotčeného zvýšením DPH by sice v momentě účinnosti těchto změn narostly, ovšem z širšího pohledu by se inflační tlaky naopak snížily. Očekával bych tedy nárůst celkové inflace o méně než jeden procentní bod v momentě účinnosti, ale o to rychlejší následný pokles," uvedl.
"K uskutečnění změn v DPH je vhodná doba v tom smyslu, že řada obchodníků má vyšší marže oproti dlouhodobému průměru, zatímco spotřeba domácností klesá. Část změn se tedy zřejmě odehraje snížením marží v maloobchodě, čímž se tolik nezvýší cenová hladina," míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Očekává, že by se inflace zvýšila zhruba o půl procentního bodu.
Česká televize (ČT) v neděli uvedla, že podle návrhu ministerstva financí by se měly nynější snížené sazby DPH deset a 15 procent sloučit na 14 procentech, zároveň by se měly některé položky přesunout ze snížených sazeb do základních. Ministerstvo financí dnes upozornilo, že úpravy DPH budou muset ještě posoudit předsedové koaličních stran společně s dalšími opatřeními pro konsolidaci rozpočtu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejsou zveřejněné materiály finální návrh, ten vláda představí za měsíc.
ČT s odvoláním na údaje MF uvedla, že by navržené změny DPH přinesly státu zhruba 24 miliard korun. Podle Hradila je to uvěřitelný odhad, bez přesnějších podkladů ho ale nelze ověřit. Dufek předpokládá, že za předpokládaným nárůstem inkasa DPH bude fundovaný odhad ministerstva financí, který se dá těžko rozporovat.
Podle Sobíška je odhad dodatečného inkasa DPH konzervativní. "Naše výpočty ukazují, že pokud by se uskutečnily přesuny mezi sazbami tak, jak ministerstvo navrhuje, došlo by ke zvýšení průměrné sazby o 0,8 procentního bodu. Částka 24 miliard korun, o níž se má zvýšit roční inkaso DPH, představuje asi 0,7 procenta roční soukromé spotřeby," uvedl.
