Spravedlivější přerozdělování sdílených daní ve prospěch menších obcí by bylo možné a nebylo by to pro stát ani příliš složité. ČTK to řekl Pavel Semerád, který se na brněnské Vysoké škole Sting věnuje otázkám efektivního zdaňování. Menší obce čas od času upozorní na to, že dostávají poměrně méně peněz než větší města a nemají jich dost na údržbu a investice. Svaz měst a obcí ČR se dlouhodobě snaží o změnu v systému financování obcí ze strany státu, i když podle mluvčí Alexandry Kockové nebude přerozdělování daní nikdy spravedlivé. Je však možné hledat model s nejvyšší mírou shody mezi obcemi, řekla ČTK.
Jako spravedlivější systém přerozdělení daní se podle Semeráda nabízí kritérium tržeb podnikatelských provozoven v obci, což by jejich vedení motivovalo k podpoře podnikatelského prostředí. Důležité však je, aby se daně posílaly do obcí, kde jsou provozovny, a ne pouze tam, kde má firma sídlo. „Základním předpokladem by mělo být, aby se daně přerozdělovaly více zásluhově podle toho, která obec a jak se podílela na dosažení zdanitelných příjmů,“ uvedl Semerád. Podle něj jsou dobrým příkladem prodejny potravin, které jsou součástí větších řetězců.
Kraje získávají při přerozdělování podíl odpovídající téměř deseti procentům, obce téměř 26 procentům.
Podle Semeráda by nebylo přerozdělování daní podle místa uskutečněných tržeb příliš složité. Finanční správa měla data k dispozici díky elektronické evidenci tržeb (EET). Jenže podle něj tento užitečný systém populisticky zrušila, aniž by dokázala veřejnosti jakkoliv vysvětlit možné přínosy. „Bylo několik příležitostí ukázat, že je to víc než jen databáze o tržbách. Už během covidu ji bylo možné využít jako podporu pro výplatu podpůrných programů,“ poznamenal Semerád.
Podobný systém pro přerozdělování daní funguje například v Kanadě, kde si zákazníci na účtence přečtou, kolik tvoří poměrná část daně určená pro samosprávu v místě prodeje. „Při funkčním EET by stačilo přiřadit pokladnu k dané obci a v případě mobilních provozoven by bylo možné využít IP adresu,“ řekl Semerád. Kvůli zrušení EET si však vláda podle něj jednu z jednoduchých cest sama uzavřela.
Podle některých odborníků by výše uvedený systém více motivoval obce k vytváření lepšího podnikatelského prostředí. Svaz vnímá, že některé obce by například uvítaly mezi kritérii zohlednění počtu obyvatel do šesti let a nad 65 let, protože jde o skupiny, které vyžadují více služeb, některá horská města by ráda zohlednila v kritériích nadmořskou výšku. Obecně více peněz by ale podle svazu mohlo přinést zrušení některých dotací.
„V duchu efektivního vynakládání veřejných prostředků by pomohlo, kdyby peníze určené na dotace byly převedeny přímo do rozpočtů obcí, protože jsou to právě představitelé obcí a měst, kteří nejlépe znají potřeby jejich lokality. Obce by získaly neúčelové prostředky a eliminovaly by se veškeré náklady spojené s administrací dotací a diskuse o účelnosti a potřebnosti některých dotačních titulů,“ uvedla Kocková.
Chcete využít této příležitosti?
Omezení či zrušení dotací pro obce je nyní jednou z potenciálních možností, jak snížit schodek státního rozpočtu, uvedla v tiskové zprávě předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková. Podle ní by tento postup vedl k omezení rozvoje regionů a obcí. „Sdružení si uvědomuje, že státní rozpočet se nachází ve složité situaci, jejím řešením ale není plošné rušení národních dotací pro obce. Vhodnější variantou je omezení dotací pro soukromé subjekty, případně postupné navyšování míry spolufinancování dotací, což by přineslo úsporu ve výši desítek miliard korun,“ uvedla Olšáková. Záleželo by totiž na tom, zda by dotační peníze ministerstvo kompenzovalo obcím jinou formou, nebo by je odebralo.
Spravedlivější přerozdělování sdílených daní ve prospěch menších obcí by bylo možné a nebylo by to pro stát ani příliš složité. ČTK to řekl Pavel Semerád, který se na brněnské Vysoké škole Sting věnuje otázkám efektivního zdaňování. Menší obce čas od času upozorní na to, že dostávají poměrně méně peněz než větší města a nemají jich dost na údržbu a investice. Svaz měst a obcí ČR se dlouhodobě snaží o změnu v systému financování obcí ze strany státu, i když podle mluvčí Alexandry Kockové nebude přerozdělování daní nikdy spravedlivé. Je však možné hledat model s nejvyšší mírou shody mezi obcemi, řekla ČTK.
Jako spravedlivější systém přerozdělení daní se podle Semeráda nabízí kritérium tržeb podnikatelských provozoven v obci, což by jejich vedení motivovalo k podpoře podnikatelského prostředí. Důležité však je, aby se daně posílaly do obcí, kde jsou provozovny, a ne pouze tam, kde má firma sídlo. „Základním předpokladem by mělo být, aby se daně přerozdělovaly více zásluhově podle toho, která obec a jak se podílela na dosažení zdanitelných příjmů,“ uvedl Semerád. Podle něj jsou dobrým příkladem prodejny potravin, které jsou součástí větších řetězců.
Kraje získávají při přerozdělování podíl odpovídající téměř deseti procentům, obce téměř 26 procentům.
Podle Semeráda by nebylo přerozdělování daní podle místa uskutečněných tržeb příliš složité. Finanční správa měla data k dispozici díky elektronické evidenci tržeb . Jenže podle něj tento užitečný systém populisticky zrušila, aniž by dokázala veřejnosti jakkoliv vysvětlit možné přínosy. „Bylo několik příležitostí ukázat, že je to víc než jen databáze o tržbách. Už během covidu ji bylo možné využít jako podporu pro výplatu podpůrných programů,“ poznamenal Semerád.
Podobný systém pro přerozdělování daní funguje například v Kanadě, kde si zákazníci na účtence přečtou, kolik tvoří poměrná část daně určená pro samosprávu v místě prodeje. „Při funkčním EET by stačilo přiřadit pokladnu k dané obci a v případě mobilních provozoven by bylo možné využít IP adresu,“ řekl Semerád. Kvůli zrušení EET si však vláda podle něj jednu z jednoduchých cest sama uzavřela.
Podle některých odborníků by výše uvedený systém více motivoval obce k vytváření lepšího podnikatelského prostředí. Svaz vnímá, že některé obce by například uvítaly mezi kritérii zohlednění počtu obyvatel do šesti let a nad 65 let, protože jde o skupiny, které vyžadují více služeb, některá horská města by ráda zohlednila v kritériích nadmořskou výšku. Obecně více peněz by ale podle svazu mohlo přinést zrušení některých dotací.
„V duchu efektivního vynakládání veřejných prostředků by pomohlo, kdyby peníze určené na dotace byly převedeny přímo do rozpočtů obcí, protože jsou to právě představitelé obcí a měst, kteří nejlépe znají potřeby jejich lokality. Obce by získaly neúčelové prostředky a eliminovaly by se veškeré náklady spojené s administrací dotací a diskuse o účelnosti a potřebnosti některých dotačních titulů,“ uvedla Kocková.Chcete využít této příležitosti?
Omezení či zrušení dotací pro obce je nyní jednou z potenciálních možností, jak snížit schodek státního rozpočtu, uvedla v tiskové zprávě předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková. Podle ní by tento postup vedl k omezení rozvoje regionů a obcí. „Sdružení si uvědomuje, že státní rozpočet se nachází ve složité situaci, jejím řešením ale není plošné rušení národních dotací pro obce. Vhodnější variantou je omezení dotací pro soukromé subjekty, případně postupné navyšování míry spolufinancování dotací, což by přineslo úsporu ve výši desítek miliard korun,“ uvedla Olšáková. Záleželo by totiž na tom, zda by dotační peníze ministerstvo kompenzovalo obcím jinou formou, nebo by je odebralo.
Spravedlivější přerozdělování sdílených daní ve prospěch menších obcí by bylo možné a nebylo by to pro stát ani příliš složité. ČTK to řekl Pavel Semerád, který se na brněnské Vysoké škole Sting věnuje otázkám efektivního zdaňování. Menší obce čas od času upozorní na to, že dostávají poměrně méně peněz než větší města a nemají jich dost na údržbu a investice. Svaz měst a obcí ČR se dlouhodobě snaží o změnu v systému financování obcí ze strany státu, i když podle mluvčí Alexandry Kockové nebude přerozdělování daní nikdy spravedlivé. Je však možné hledat model s nejvyšší mírou shody mezi obcemi, řekla ČTK.
Jako spravedlivější systém přerozdělení daní se podle Semeráda nabízí kritérium tržeb podnikatelských provozoven v obci, což by jejich vedení motivovalo k podpoře podnikatelského prostředí. Důležité však je, aby se daně posílaly do obcí, kde jsou provozovny, a ne pouze tam, kde má firma sídlo. "Základním předpokladem by mělo být, aby se daně přerozdělovaly více zásluhově podle toho, která obec a jak se podílela na dosažení zdanitelných příjmů," uvedl Semerád. Podle něj jsou dobrým příkladem prodejny potravin, které jsou součástí větších řetězců.
Kraje získávají při přerozdělování podíl odpovídající téměř deseti procentům, obce téměř 26 procentům.
Podle Semeráda by nebylo přerozdělování daní podle místa uskutečněných tržeb příliš složité. Finanční správa měla data k dispozici díky elektronické evidenci tržeb (EET). Jenže podle něj tento užitečný systém populisticky zrušila, aniž by dokázala veřejnosti jakkoliv vysvětlit možné přínosy. "Bylo několik příležitostí ukázat, že je to víc než jen databáze o tržbách. Už během covidu ji bylo možné využít jako podporu pro výplatu podpůrných programů," poznamenal Semerád.
Podobný systém pro přerozdělování daní funguje například v Kanadě, kde si zákazníci na účtence přečtou, kolik tvoří poměrná část daně určená pro samosprávu v místě prodeje. "Při funkčním EET by stačilo přiřadit pokladnu k dané obci a v případě mobilních provozoven by bylo možné využít IP adresu," řekl Semerád. Kvůli zrušení EET si však vláda podle něj jednu z jednoduchých cest sama uzavřela.
Podle některých odborníků by výše uvedený systém více motivoval obce k vytváření lepšího podnikatelského prostředí. Svaz vnímá, že některé obce by například uvítaly mezi kritérii zohlednění počtu obyvatel do šesti let a nad 65 let, protože jde o skupiny, které vyžadují více služeb, některá horská města by ráda zohlednila v kritériích nadmořskou výšku. Obecně více peněz by ale podle svazu mohlo přinést zrušení některých dotací.
"V duchu efektivního vynakládání veřejných prostředků by pomohlo, kdyby peníze určené na dotace byly převedeny přímo do rozpočtů obcí, protože jsou to právě představitelé obcí a měst, kteří nejlépe znají potřeby jejich lokality. Obce by získaly neúčelové prostředky a eliminovaly by se veškeré náklady spojené s administrací dotací a diskuse o účelnosti a potřebnosti některých dotačních titulů," uvedla Kocková.
Omezení či zrušení dotací pro obce je nyní jednou z potenciálních možností, jak snížit schodek státního rozpočtu, uvedla v tiskové zprávě předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková. Podle ní by tento postup vedl k omezení rozvoje regionů a obcí. "Sdružení si uvědomuje, že státní rozpočet se nachází ve složité situaci, jejím řešením ale není plošné rušení národních dotací pro obce. Vhodnější variantou je omezení dotací pro soukromé subjekty, případně postupné navyšování míry spolufinancování dotací, což by přineslo úsporu ve výši desítek miliard korun," uvedla Olšáková. Záleželo by totiž na tom, zda by dotační peníze ministerstvo kompenzovalo obcím jinou formou, nebo by je odebralo.
