Ve světě dál sílí trend odklonu od amerického dolaru, k čemuž podle analytiků přispívají i geopolitická rizika. Dolar ale v obchodních transakcích stále kraluje, i když jeho podíl v devizových rezervách centrálních bank se pozvolna snižuje. K tomu, aby státy při obchodování méně spoléhaly na americkou měnu, vyzývají státy od Brazílie až po jihovýchodní Asii, uvedl dnes web americké televize CNBC.
Zatímco v roce 1999 činil podíl dolaru v devizových rezervách centrálních bank více než 70 procent, do čtvrtého čtvrtletí loňského roku se snížil na 58,36 procenta, ukazují data Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dolar je králem světového obchodu už desítky let. Nejen proto, že Spojené státy jsou největší světovou ekonomikou, ale i proto, že ropa – což je klíčová komodita, kterou potřebují velké i malé ekonomiky – se oceňuje právě v americké měně. V amerických dolarech se vyjadřuje i cena většiny dalších komodit.
Od doby, co se americká centrální banka (Fed) ve snaze bojovat s inflací vydala na cestu razantního zvyšování úrokových sazeb, mnoho centrálních bank po celém světě rovněž zvýšilo úroky. Snaží se tak zastavit odliv kapitálu a prudké znehodnocování vlastních měn.
„Diverzifikací rezerv do portfolia s více měnami by možná mohly snížit tlak na své vnější sektory,“ řekl analytik Cedric Chehab ze společnosti Fitch Solutions.
Co se zastoupení jednotlivých měn v devizových rezervách centrálních bank týče, s velkým odstupem za dolarem je euro. Jeho podíl v loňském čtvrtém čtvrtletí dosahoval 20,47 procenta, proti dolaru tedy nebyl ani poloviční. Pro srovnání – podíl čínského jüanu tvořil pouze 2,69 procenta.
Právě Čína patří k těm státům, které jsou ve snaze odklánět se od amerického dolaru nejaktivnější. V současné době má ve světovém obchodě dominantní postavení a je druhou největší ekonomikou za Spojenými státy. Podle propočtů CNBC byla pevninská Čína loni největším obchodním partnerem 61 zemí, když se vezme v úvahu dovoz i vývoz dohromady. Například Spojené státy byly největším obchodním partnerem 30 zemí.
„Vzhledem k tomu, že ekonomická síla Číny se stále zvyšuje, znamená to, že bude mít větší vliv nejen v globálních finančních institucích, ale například i v obchodě,“ řekl Chehab.
Chcete využít této příležitosti?
Čína dlouhodobě patří mezi dva největší zahraniční držitele amerických státních dluhopisů, jejich objem ale postupně snižuje. Podle údajů amerického ministerstva financí držela pevninská Čína k letošnímu únoru americké státní dluhopisy v hodnotě téměř 849 miliard dolarů (více než 18 bilionů Kč). To bylo nejméně za 12 let.
Čína ale není jedinou zemí, která vyzývá k odklonu od amerického dolaru. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva byl tento měsíc na státní návštěvě Pekingu, kde podle médií vyzval ke snížení závislosti na americkém dolaru ve světovém obchodě. Podle společnosti S&P Global Market Intelligence dosáhl obchod mezi Brazílií a Čínou loni hodnoty 150 miliard dolarů, což byl proti předchozímu roku vzestup o deset procent. Na březnovém zasedání ministrů financí a šéfů centrálních bank Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Indonésii se mluvilo také o snížení závislosti na americkém dolaru, japonském jenu a euru a o přechodu na zúčtování v místních měnách.
Malajsijský premiér Anwar Ibrahim při nedávné návštěvy Číny podle médií navrhl založit „asijský měnový fond“, který by snížil závislost na americkém dolaru. Televizi CNBC malajsijský ministr obchodu před dvěma týdny rovněž přiznal, že Malajsie má obavy ze závislosti Asie na americkém dolaru.
Analytici se domnívají, že za postupným odklonem od amerického dolaru jsou změny v globální ekonomice. Samotná diverzifikace, tedy snaha využívat k obchodním transakcím více měn a nespoléhat pouze na dolar, přitom pro místní ekonomiky může být přínosem v mnoha ohledech.
„Umožňuje vývozcům a dovozcům vyrovnávat rizika, mít více možností investovat nebo mít větší jistotu ohledně příjmů a tržeb,“ řekl k výhodám obchodování v místních měnách bývalý brazilský velvyslanec v Číně Marcos Caramuru. Mark Tinker z hongkongského fondu ToscaFund si také myslí, že větší využívání místních měn ve vzájemném obchodě pomůže zemím posunout se v hodnotovém řetězci nahoru.
Značný vliv má v těchto úvahách i geopolitika. Podle analytiků bylo důležitým faktorem rozhodnutí Washingtonu zmrazit Rusku po napadení Ukrajiny jeho devizové rezervy. Agentura Bloomberg na začátku tohoto měsíce uvedla, že americkou měnu v Rusku na pozici nejvíce obchodované měny kvůli západním sankcím nahradil čínský jüan.
Navzdory pomalému oslabování hegemonie dolaru se podle analytiků nedá očekávat, že by americká měna byla v blízké budoucnosti sesazena z trůnu. Jednoduše proto, že v současné době neexistují žádné alternativy. „Euro je poněkud nedokonalá fiskální a měnová unie, zatímco japonský jen, který je další rezervní měnou, má nejrůznější strukturální problémy v podobě vysoké dluhové zatížení,“ řekl Chehab.
Ve světě dál sílí trend odklonu od amerického dolaru, k čemuž podle analytiků přispívají i geopolitická rizika. Dolar ale v obchodních transakcích stále kraluje, i když jeho podíl v devizových rezervách centrálních bank se pozvolna snižuje. K tomu, aby státy při obchodování méně spoléhaly na americkou měnu, vyzývají státy od Brazílie až po jihovýchodní Asii, uvedl dnes web americké televize CNBC.
Zatímco v roce 1999 činil podíl dolaru v devizových rezervách centrálních bank více než 70 procent, do čtvrtého čtvrtletí loňského roku se snížil na 58,36 procenta, ukazují data Mezinárodního měnového fondu . Dolar je králem světového obchodu už desítky let. Nejen proto, že Spojené státy jsou největší světovou ekonomikou, ale i proto, že ropa – což je klíčová komodita, kterou potřebují velké i malé ekonomiky – se oceňuje právě v americké měně. V amerických dolarech se vyjadřuje i cena většiny dalších komodit.
Od doby, co se americká centrální banka ve snaze bojovat s inflací vydala na cestu razantního zvyšování úrokových sazeb, mnoho centrálních bank po celém světě rovněž zvýšilo úroky. Snaží se tak zastavit odliv kapitálu a prudké znehodnocování vlastních měn.
„Diverzifikací rezerv do portfolia s více měnami by možná mohly snížit tlak na své vnější sektory,“ řekl analytik Cedric Chehab ze společnosti Fitch Solutions.
Co se zastoupení jednotlivých měn v devizových rezervách centrálních bank týče, s velkým odstupem za dolarem je euro. Jeho podíl v loňském čtvrtém čtvrtletí dosahoval 20,47 procenta, proti dolaru tedy nebyl ani poloviční. Pro srovnání – podíl čínského jüanu tvořil pouze 2,69 procenta.
Právě Čína patří k těm státům, které jsou ve snaze odklánět se od amerického dolaru nejaktivnější. V současné době má ve světovém obchodě dominantní postavení a je druhou největší ekonomikou za Spojenými státy. Podle propočtů CNBC byla pevninská Čína loni největším obchodním partnerem 61 zemí, když se vezme v úvahu dovoz i vývoz dohromady. Například Spojené státy byly největším obchodním partnerem 30 zemí.
„Vzhledem k tomu, že ekonomická síla Číny se stále zvyšuje, znamená to, že bude mít větší vliv nejen v globálních finančních institucích, ale například i v obchodě,“ řekl Chehab.Chcete využít této příležitosti?
Čína dlouhodobě patří mezi dva největší zahraniční držitele amerických státních dluhopisů, jejich objem ale postupně snižuje. Podle údajů amerického ministerstva financí držela pevninská Čína k letošnímu únoru americké státní dluhopisy v hodnotě téměř 849 miliard dolarů . To bylo nejméně za 12 let.
Čína ale není jedinou zemí, která vyzývá k odklonu od amerického dolaru. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva byl tento měsíc na státní návštěvě Pekingu, kde podle médií vyzval ke snížení závislosti na americkém dolaru ve světovém obchodě. Podle společnosti S&P Global Market Intelligence dosáhl obchod mezi Brazílií a Čínou loni hodnoty 150 miliard dolarů, což byl proti předchozímu roku vzestup o deset procent. Na březnovém zasedání ministrů financí a šéfů centrálních bank Sdružení zemí jihovýchodní Asie v Indonésii se mluvilo také o snížení závislosti na americkém dolaru, japonském jenu a euru a o přechodu na zúčtování v místních měnách.
Malajsijský premiér Anwar Ibrahim při nedávné návštěvy Číny podle médií navrhl založit „asijský měnový fond“, který by snížil závislost na americkém dolaru. Televizi CNBC malajsijský ministr obchodu před dvěma týdny rovněž přiznal, že Malajsie má obavy ze závislosti Asie na americkém dolaru.
Analytici se domnívají, že za postupným odklonem od amerického dolaru jsou změny v globální ekonomice. Samotná diverzifikace, tedy snaha využívat k obchodním transakcím více měn a nespoléhat pouze na dolar, přitom pro místní ekonomiky může být přínosem v mnoha ohledech.
„Umožňuje vývozcům a dovozcům vyrovnávat rizika, mít více možností investovat nebo mít větší jistotu ohledně příjmů a tržeb,“ řekl k výhodám obchodování v místních měnách bývalý brazilský velvyslanec v Číně Marcos Caramuru. Mark Tinker z hongkongského fondu ToscaFund si také myslí, že větší využívání místních měn ve vzájemném obchodě pomůže zemím posunout se v hodnotovém řetězci nahoru.
Značný vliv má v těchto úvahách i geopolitika. Podle analytiků bylo důležitým faktorem rozhodnutí Washingtonu zmrazit Rusku po napadení Ukrajiny jeho devizové rezervy. Agentura Bloomberg na začátku tohoto měsíce uvedla, že americkou měnu v Rusku na pozici nejvíce obchodované měny kvůli západním sankcím nahradil čínský jüan.
Navzdory pomalému oslabování hegemonie dolaru se podle analytiků nedá očekávat, že by americká měna byla v blízké budoucnosti sesazena z trůnu. Jednoduše proto, že v současné době neexistují žádné alternativy. „Euro je poněkud nedokonalá fiskální a měnová unie, zatímco japonský jen, který je další rezervní měnou, má nejrůznější strukturální problémy v podobě vysoké dluhové zatížení,“ řekl Chehab.
Ve světě dál sílí trend odklonu od amerického dolaru, k čemuž podle analytiků přispívají i geopolitická rizika. Dolar ale v obchodních transakcích stále kraluje, i když jeho podíl v devizových rezervách centrálních bank se pozvolna snižuje. K tomu, aby státy při obchodování méně spoléhaly na americkou měnu, vyzývají státy od Brazílie až po jihovýchodní Asii, uvedl dnes web americké televize CNBC.
Zatímco v roce 1999 činil podíl dolaru v devizových rezervách centrálních bank více než 70 procent, do čtvrtého čtvrtletí loňského roku se snížil na 58,36 procenta, ukazují data Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dolar je králem světového obchodu už desítky let. Nejen proto, že Spojené státy jsou největší světovou ekonomikou, ale i proto, že ropa - což je klíčová komodita, kterou potřebují velké i malé ekonomiky - se oceňuje právě v americké měně. V amerických dolarech se vyjadřuje i cena většiny dalších komodit.
Od doby, co se americká centrální banka (Fed) ve snaze bojovat s inflací vydala na cestu razantního zvyšování úrokových sazeb, mnoho centrálních bank po celém světě rovněž zvýšilo úroky. Snaží se tak zastavit odliv kapitálu a prudké znehodnocování vlastních měn.
"Diverzifikací rezerv do portfolia s více měnami by možná mohly snížit tlak na své vnější sektory," řekl analytik Cedric Chehab ze společnosti Fitch Solutions.
Co se zastoupení jednotlivých měn v devizových rezervách centrálních bank týče, s velkým odstupem za dolarem je euro. Jeho podíl v loňském čtvrtém čtvrtletí dosahoval 20,47 procenta, proti dolaru tedy nebyl ani poloviční. Pro srovnání - podíl čínského jüanu tvořil pouze 2,69 procenta.
Právě Čína patří k těm státům, které jsou ve snaze odklánět se od amerického dolaru nejaktivnější. V současné době má ve světovém obchodě dominantní postavení a je druhou největší ekonomikou za Spojenými státy. Podle propočtů CNBC byla pevninská Čína loni největším obchodním partnerem 61 zemí, když se vezme v úvahu dovoz i vývoz dohromady. Například Spojené státy byly největším obchodním partnerem 30 zemí.
"Vzhledem k tomu, že ekonomická síla Číny se stále zvyšuje, znamená to, že bude mít větší vliv nejen v globálních finančních institucích, ale například i v obchodě," řekl Chehab.
Čína dlouhodobě patří mezi dva největší zahraniční držitele amerických státních dluhopisů, jejich objem ale postupně snižuje. Podle údajů amerického ministerstva financí držela pevninská Čína k letošnímu únoru americké státní dluhopisy v hodnotě téměř 849 miliard dolarů (více než 18 bilionů Kč). To bylo nejméně za 12 let.
Čína ale není jedinou zemí, která vyzývá k odklonu od amerického dolaru. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva byl tento měsíc na státní návštěvě Pekingu, kde podle médií vyzval ke snížení závislosti na americkém dolaru ve světovém obchodě. Podle společnosti S&P Global Market Intelligence dosáhl obchod mezi Brazílií a Čínou loni hodnoty 150 miliard dolarů, což byl proti předchozímu roku vzestup o deset procent. Na březnovém zasedání ministrů financí a šéfů centrálních bank Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Indonésii se mluvilo také o snížení závislosti na americkém dolaru, japonském jenu a euru a o přechodu na zúčtování v místních měnách.
Malajsijský premiér Anwar Ibrahim při nedávné návštěvy Číny podle médií navrhl založit "asijský měnový fond", který by snížil závislost na americkém dolaru. Televizi CNBC malajsijský ministr obchodu před dvěma týdny rovněž přiznal, že Malajsie má obavy ze závislosti Asie na americkém dolaru.
Analytici se domnívají, že za postupným odklonem od amerického dolaru jsou změny v globální ekonomice. Samotná diverzifikace, tedy snaha využívat k obchodním transakcím více měn a nespoléhat pouze na dolar, přitom pro místní ekonomiky může být přínosem v mnoha ohledech.
"Umožňuje vývozcům a dovozcům vyrovnávat rizika, mít více možností investovat nebo mít větší jistotu ohledně příjmů a tržeb," řekl k výhodám obchodování v místních měnách bývalý brazilský velvyslanec v Číně Marcos Caramuru. Mark Tinker z hongkongského fondu ToscaFund si také myslí, že větší využívání místních měn ve vzájemném obchodě pomůže zemím posunout se v hodnotovém řetězci nahoru.
Značný vliv má v těchto úvahách i geopolitika. Podle analytiků bylo důležitým faktorem rozhodnutí Washingtonu zmrazit Rusku po napadení Ukrajiny jeho devizové rezervy. Agentura Bloomberg na začátku tohoto měsíce uvedla, že americkou měnu v Rusku na pozici nejvíce obchodované měny kvůli západním sankcím nahradil čínský jüan.
Navzdory pomalému oslabování hegemonie dolaru se podle analytiků nedá očekávat, že by americká měna byla v blízké budoucnosti sesazena z trůnu. Jednoduše proto, že v současné době neexistují žádné alternativy. "Euro je poněkud nedokonalá fiskální a měnová unie, zatímco japonský jen, který je další rezervní měnou, má nejrůznější strukturální problémy v podobě vysoké dluhové zatížení," řekl Chehab.
