Číně je jedno, kdo vyhraje válku na Ukrajině – chce jen získat mír, tvrdí analytici

Peking však v průběhu války zůstává nápadně blízko Rusku a odmítá odsoudit nebo kritizovat probíhající ozbrojenou agresi proti Ukrajině. Ideologicky se s Moskvou shoduje v protizápadním postoji, přičemž oba vyznávají přání vidět více “multipolární svět”.A navzdory řadě telefonátů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dokonce i březnové návštěvě Moskvy čínský prezident Si Ťin-pching v posledních týdnech poprvé zavolal svému ukrajinskému protějšku.Během telefonátu Si prohlásil, že na Ukrajinu vyšle zvláštní zástupce a povede rozhovory se všemi stranami o dosažení příměří a mírového řešení situace, kterou Peking označuje za “krizi”.Pokusy o zprostředkování mírové dohody se tento týden zintenzivňují.Zvláštní zástupce Číny pro euroasijské záležitosti Li Chuej navštíví Ukrajinu, Rusko a několik dalších evropských zemí, aby jednal “o politickém urovnání ukrajinské krize”, uvedlo v pátek čínské ministerstvo zahraničí.Není pochyb o tom, že si Čína přeje, aby válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončila, a to brzy. Všeobecně se soudí, že Peking vnímá nepředvídatelnost války, neznámý konec a globální ekonomickou nestabilitu způsobenou konfliktem jako velmi nežádoucí vedlejší účinky.Vzhledem k tomu, že se Čína snaží zaujmout pozici čestného mírového prostředníka, který by mohl ukončit jeden z nejkrvavějších konfliktů v Evropě za poslední desetiletí, který postavil Rusko proti Západu, vyvstávají však otazníky nad její vnímanou neutralitou, diplomatickými schopnostmi a nakonec i nad tím, jakou roli by jako prostředník mohla hrát.Političtí analytici a pozorovatelé Číny poznamenávají, že Pekingu je v konečném důsledku jedno, kdo válku “vyhraje” – nebo jakou podobu bude mít mírová dohoda. Pro Peking je podle nich důležité, aby se stal mezinárodním partnerem, který přivede Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu a zprostředkuje ukončení války.Chcete využít této příležitosti?Klíčové zaměření Číny″Čína se více soustředí na vítězství v míru než na to, kdo vyhraje válku mezi Ruskem a Ukrajinou,” řekl televizi CNBC Ryan Hass, expert na Čínu z Brookings Institution a bývalý vrchní ředitel pro Asii v Radě pro národní bezpečnost Obamovy administrativy.“Peking by se rád podílel na určování obrysů budoucí evropské bezpečnostní architektury. Peking by také chtěl být vnímán jako zásadní pro obnovu Ukrajiny a jako klíčový aktér při širším zotavování Evropy z konfliktu.”Čína by ráda navázala na nedávné úspěchy v oblasti globální diplomacie, zejména na zprostředkování mezi Íránem a Saúdskou Arábií, které vedlo k obnovení diplomatických vztahů a otevření velvyslanectví v zemích obou rivalů.Analytici poznamenávají, že další pokus Číny o globální diplomacii mezi Ruskem a Ukrajinou není bez vlastního zájmu.″Čína se samozřejmě do tohoto diplomatického výpadu nepouští z altruistických důvodů,” řekl ve středu televizi CNBC Čeng Čen, profesor politologie na univerzitě v Albany ve státě New York.“Vzhledem k tomu, že se Čína stále více staví do role supervelmoci, má všechny předpoklady k tomu, aby ukázala svou diplomatickou sílu jako globální prostředník, zejména po nedávném úspěchu při zprostředkování mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Čína by si navíc mohla na svou stranu ještě více připoutat Rusko, pokud by se jí podařilo zprostředkovat dohodu, která by Rusku zachránila tvář,” dodala.Dalším šťastným vedlejším produktem čínské intervence by bylo, že by mohla oslovit země globálního Jihu, což je termín obecně používaný pro označení rozvojových zemí v Latinské Americe, Africe, Asii a Oceánii, “které se v konfliktu většinou nepostavily na žádnou stranu, a také některé evropské mocnosti, které nechtějí vidět, jak v Evropě hnisá vleklý válečný konflikt,” řekl Chen.“Aby Čína získala podporu těchto zemí, chce si vylepšit image mírotvůrce na rozdíl od přístupu USA, které “přilévají olej do ohně”.”Dokáže to Čína?Snaha Číny o zprostředkování míru není ve válce první; Turecko se také postavilo do role prostředníka mezi válčícími stranami, když pomohlo zprostředkovat důležitou dohodu o vývozu obilí a pokusilo se na počátku války vést rozhovory.Ty však ztroskotaly na tom, že obě strany měly územní ”červené čáry” – v podstatě šlo o vzdání se ztraceného území – které nemohly překročit.Není jisté, zda má Čína diplomatické schopnosti potřebné k tomu, aby přivedla Rusko i Ukrajinu k jednacímu stolu. Podpora Ruska ze strany Číny nezůstane v Kyjevě bez povšimnutí, podle analytiků to od počátku poškozuje vnímání Pekingu jako ”čestného zprostředkovatele”.“Mezi vztahy mezi Čínou a Ruskem a Čínou a Ukrajinou existuje obrovská asymetrie,” řekla v úterý televizi CNBC Alicja Bachulska, politická pracovnice Evropské rady pro zahraniční vztahy.“Trvalo 14 měsíců, než Si Ťin-pching uskutečnil telefonický rozhovor se Zelenským, zatímco ve stejné době nejvyšší čínské vedení uskutečnilo více než 20 kontaktů na vysoké úrovni s ruským vedením,” poznamenala.″Čína neuznala agresora – Rusko – a stále obviňuje USA a NATO z války. Jakákoli smysluplná ‘pomoc’ z čínské strany by vyžadovala, aby Peking uznal ukrajinský pohled na tuto válku a ukrajinskou agenturu, a to je velmi nepravděpodobné vzhledem ke strategickým zájmům Číny v této válce – totiž oslabit mezinárodní systém vedený USA a v širším měřítku zdiskreditovat liberální demokracie.”Televize CNBC se obrátila na čínské ministerstvo zahraničí s žádostí o vyjádření a zatím neobdržela odpověď.I když je přístup Číny k válčícím stranám nevyvážený, její zjevná blízkost Moskvě může být využita ve prospěch obou stran, poznamenávají analytici.Ian Bremmer, zakladatel a prezident Eurasia Group, v komentáři zaslaném e-mailem uvedl, že “Si má na Putina větší vliv než kdokoli jiný”.Chen z University of Albany souhlasil s tím, že ačkoli může být vnímaná neutralita slabinou Číny, ve skutečnosti může být jejím trumfem.″Čína je obecně vnímána jako příliš přátelsky nakloněná Rusku, než aby byla skutečně “neutrální”, pokud jde o potenciální zprostředkování konfliktu. Avšak právě proto, že Čína je jedním z mála zbývajících mezinárodních partnerů Ruska a od invaze mu poskytovala zásadní diplomatickou a ekonomickou podporu, má možnost přivést Rusko k jednacímu stolu a ovlivnit jeho postoj k ukončení konfliktu,” uvedl Čchen.Jakýkoli mír bude těžce vydobytýNikdo nepodceňuje výzvy, které má před sebou každý budoucí mírový zprostředkovatel.Patnáct měsíců války Ukrajinu zoceluje a ukazuje, že se Rusku nepodvolí, a pro prezidenta Vladimira Putina v Moskvě je v sázce příliš mnoho na to, aby ustoupil od územních zisků, zejména pokud jde o oblasti, kde je Rusko více zakotveno, jako je Krym, který anektovalo v roce 2014.Čína již navrhla “mírový plán” pro Ukrajinu, ale chybí mu obsah a konkrétní kroky k příměří a urovnání konfliktu.Ukrajina tvrdí, že se nespokojí s ničím menším než s úplným stažením všech ruských sil z okupovaného území a obnovením své územní celistvosti, včetně Krymu a dalších čtyř regionů, které Rusko loni prohlásilo za anektované, ačkoli žádný z nich stále plně neokupuje.Ukrajina bude pravděpodobně chtít zjistit, jak bude probíhat její současná protiofenzíva, než přijme nabídku Číny na zprostředkování mírové dohody, protože se obává, že by jakákoli dohoda mohla znamenat postoupení území Rusku.Ukrajinští analytici jsou rozhodně skeptičtí k tomu, že by Čína mohla nebo chtěla Ukrajině pomoci.“Navrhnou nějaké příměří nebo mírovou dohodu s ruskými podmínkami, a to pro nás samozřejmě není výhodné,” řekl televizi CNBC Oleksandr Musiyenko, vojenský expert a vedoucí Centra vojenských a právních studií v Kyjevě.Dodal, že Ukrajina může přijmout pouze takovou mírovou dohodu, která bude respektovat územní celistvost, svrchovanost a nezávislost země, a že před uzavřením jakékoli dohody musí být území Ukrajiny deokupováno ruskými silami.Musijenko řekl, že neočekává, že ”čínské mírové dohody a návrhy mírových dohod budou pro nás znamenat něco dobrého, protože se na Ukrajinu dívají z ruského pohledu”.“V tomto případě nejsou objektivní,” dodal.