Začlenění a odolnost společnosti by měly být v centru agendy globálního hospodářského růstu

Během druhého dne „Summitu růstu: Ekonomové, ministři a tvůrci politik vyzvali v Ženevě k lepšímu začlenění naléhavých priorit, jako je snižování nerovnosti, řešení změny klimatu a zvládání převratné síly nových technologií.

Saúdskoarabský ministr hospodářství a plánování Faisal Alibrahim uvedl, že žádoucí růst „staví na lidech a myšlenkách“, a dodal, že „musí jít o udržitelný růst podporující začlenění“.

Podle Alibrahima je to obzvláště důležité, když vezmeme v úvahu, jak se v celosvětovém měřítku prolínají ekonomické příležitosti, sociální odpovědnost a sociální rozvoj, „zejména s ohledem na měnící se demografické profily“.

„Na průsečíku těchto tří věcí máme to, čemu říkáme inkluzivní růst,“ řekl a zdůraznil, že „by byla škoda a plýtvání“, kdybychom na konci tohoto převratného období „nerozluštili kód inkluzivního růstu“.

Odborníci se na summitu neshodli na tom, zda v roce 2023 dojde k recesi. Výhled hlavních ekonomů, který byl během akce představen, ukázal, že 45 % účastníků očekává recesi, zatímco 45 % se domnívá, že se jí lze vyhnout.

„V celosvětovém měřítku se recese konat nebude,“ uvedl Christian Keller, vedoucí ekonomického výzkumu v bance Barclays, přestože naznačil, že USA se dostávají do „mělké recese“, zatímco Čína, která každoročně přispívá k celosvětovému růstu „20-30 procenty“, se dostává z dlouhodobého útlumu.

Chcete využít této příležitosti?

V Číně však došlo k „velmi dramatickým demografickým změnám“, přičemž tvrdí, že „růst pracovní síly byl v mnoha ekonomikách hnacím motorem“, ale nejenže se zpomaluje, ale růst pracovní síly se „stává záporným“.

Keller dospěl k závěru, že hospodářský růst a produktivita jsou vzájemně provázány, nikoliv populace a růst.

Odborníci na učení a vzdělávání na summitu poukázali na to, že „49 % lidí pracuje v zaměstnání, které nesouvisí s jejich formálním vzděláním“, a určili deset prioritních dovedností pro trh práce v roce 2027, mezi něž patří mimo jiné analytické a kreativní myšlení, umělá inteligence a big data, empatie a aktivní naslouchání, agilita a flexibilita a zvídavost a celoživotní učení.

Přístup ke vzdělání je pro mnohé překážkou celoživotního vzdělávání, uvedl saúdský ministr školství Yousef Al-Benyan.

„Abyste umožnili všem, aby se do něj zapojili, je třeba zapojit celý ekosystém,“ řekl. „Dochází k rychlému technologickému pokroku a vzdělávací systém za ním zaostává.“

Al-Benyan uvedl, že podle vize království do roku 2030 jsou hlavními pilíři celoživotního vzdělávání živá společnost, prosperující ekonomika a ambiciózní národ, a zdůraznil, že je třeba vytvořit politiku, která bude lidi motivovat a v níž budou hrát hlavní roli technologie.

„Nemůžeme požadovat celoživotní vzdělávání tam, kde pro něj ve skutečnosti neexistují hodnoty a kultura,“ řekl.

Zubaida Baiová, prezidentka a generální ředitelka nadace Grameen, zdůraznila, že pro řešení nerovností je třeba „zaměřit se na spodní část pyramidy a skutečně se zaměřit na gender. Musíme dostat ženy a dívky do centra všeho, co děláme, a musíme přivést muže ke stolu a nenechat chlapce pozadu.“

Zdůraznila, že je důležité rozvíjet odolnou společnost, která dokáže čelit hospodářským otřesům: „a dodala, že „investice do síly těchto žen je to, co ve skutečnosti pomůže vybudovat odolnou ekonomiku“.

Odborníci na summitu se shodli na tom, že pro přípravu pracovní síly na budoucnost je nezbytné významné financování zvyšování kvalifikace, a diskutovali o přínosech využití generativní umělé inteligence pro zvýšení produktivity, což s sebou přináší potřebu zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, aby se snížil nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

„Umělá inteligence vás nepřipraví o práci, ale někdo, kdo ji bude používat,“ řekl Richard Baldwin, profesor mezinárodní ekonomie na Graduate Institute of International and Development Studies v Ženevě.

Letošní program WEF osvětlil města jako klíčovou hnací sílu globálního růstu. Odborníci hovořili o tom, že vytváření pracovních míst v dobře obsloužených městech povede ke snížení migrace a mobility.

„V dynamice pandemie vidíme, že se města rychle digitalizují,“ řekla Erika Kraemer Mbula, profesorka ekonomie na univerzitě v Johannesburgu.

„V afrických městech jsme zaznamenali zrychlení digitalizace, včetně elektronického obchodování a digitálních platebních řešení,“ řekla. „Obrovskou příležitostí je zaměření na základnu pyramidy.“

Na otázku ohledně transformace, kterou přinesla pandemie COVID-19, Rashed Al-Blooshi, náměstek ministra pro hospodářský rozvoj Abú Dhabí, uvedl, že Abú Dhabí je prvním městem na světě v oblasti optických vláken, což mu umožňuje okamžitě převést vzdělávání, obchod a služby do digitální sféry.

Poukázal na to, proč je hlavní město SAE atraktivní investiční destinací, a zdůraznil, že mezi hlavní důvody, proč podnikatelé dávají přednost Abú Zabí, patří pravidla a předpisy.

„V posledních dvou letech bylo zavedeno více než sto radikálních zákonů – pravidel (a) předpisů – na ochranu investorů,“ řekl. „Investoři přicházejí, chtějí kapitál. Mají různé kanály, jak kapitál získat.“

Al-Blooshi dodal, že infrastruktura je také ideální pro investice. „Dnes je Abú Zabí v indexu snadnosti podnikání na devátém místě.“

Kromě toho uvedl, že život v Abú Zabí je také součástí toho, co činí emirát atraktivním: „Máme nejlepší školy, nejlepší prostředí, nejlepší budovy… to dělá život podnikatele s rodinou šťastnějším.“

Na letošním summitu WEF bylo představeno více než 20 iniciativ s vysokým dopadem, které se zaměřují především na vzdělávání, rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovní síly a zlepšování rovnosti.

Jednou z těchto iniciativ byl první marocký vládní akcelerátor pracovních míst, který je součástí sítě více než 30 akcelerátorů spolupracujících se Světovým ekonomickým fórem.

Cílem akcelerátorů zaměstnanosti je navázat a posílit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem s cílem zajistit budoucnost trhů práce, vytvářet kvalitní pracovní příležitosti a pomáhat lidem zvyšovat a zvyšovat kvalifikaci pro budoucí pracovní místa.

Odborníci na Světovém ekonomickém fóru se shodli, že inkluze, udržitelnost a odolnost společnosti by měly být v popředí úsilí o globální hospodářský růst s ohledem na změny v ekonomickém prostředí, včetně rozvoje umělé inteligence, ekologického přechodu a demografických změn. Během druhého dne "Summitu růstu: Ekonomové, ministři a tvůrci politik vyzvali v Ženevě k lepšímu začlenění naléhavých priorit, jako je snižování nerovnosti, řešení změny klimatu a zvládání převratné síly nových technologií. Saúdskoarabský ministr hospodářství a plánování Faisal Alibrahim uvedl, že žádoucí růst "staví na lidech a myšlenkách", a dodal, že "musí jít o udržitelný růst podporující začlenění". Podle Alibrahima je to obzvláště důležité, když vezmeme v úvahu, jak se v celosvětovém měřítku prolínají ekonomické příležitosti, sociální odpovědnost a sociální rozvoj, "zejména s ohledem na měnící se demografické profily". "Na průsečíku těchto tří věcí máme to, čemu říkáme inkluzivní růst," řekl a zdůraznil, že "by byla škoda a plýtvání", kdybychom na konci tohoto převratného období "nerozluštili kód inkluzivního růstu". Odborníci se na summitu neshodli na tom, zda v roce 2023 dojde k recesi. Výhled hlavních ekonomů, který byl během akce představen, ukázal, že 45 % účastníků očekává recesi, zatímco 45 % se domnívá, že se jí lze vyhnout. "V celosvětovém měřítku se recese konat nebude," uvedl Christian Keller, vedoucí ekonomického výzkumu v bance Barclays, přestože naznačil, že USA se dostávají do "mělké recese", zatímco Čína, která každoročně přispívá k celosvětovému růstu "20-30 procenty", se dostává z dlouhodobého útlumu. V Číně však došlo k "velmi dramatickým demografickým změnám", přičemž tvrdí, že "růst pracovní síly byl v mnoha ekonomikách hnacím motorem", ale nejenže se zpomaluje, ale růst pracovní síly se "stává záporným". Zdroj: Getty Images Keller dospěl k závěru, že hospodářský růst a produktivita jsou vzájemně provázány, nikoliv populace a růst. Odborníci na učení a vzdělávání na summitu poukázali na to, že "49 % lidí pracuje v zaměstnání, které nesouvisí s jejich formálním vzděláním", a určili deset prioritních dovedností pro trh práce v roce 2027, mezi něž patří mimo jiné analytické a kreativní myšlení, umělá inteligence a big data, empatie a aktivní naslouchání, agilita a flexibilita a zvídavost a celoživotní učení. Přístup ke vzdělání je pro mnohé překážkou celoživotního vzdělávání, uvedl saúdský ministr školství Yousef Al-Benyan. "Abyste umožnili všem, aby se do něj zapojili, je třeba zapojit celý ekosystém," řekl. "Dochází k rychlému technologickému pokroku a vzdělávací systém za ním zaostává." Al-Benyan uvedl, že podle vize království do roku 2030 jsou hlavními pilíři celoživotního vzdělávání živá společnost, prosperující ekonomika a ambiciózní národ, a zdůraznil, že je třeba vytvořit politiku, která bude lidi motivovat a v níž budou hrát hlavní roli technologie. "Nemůžeme požadovat celoživotní vzdělávání tam, kde pro něj ve skutečnosti neexistují hodnoty a kultura," řekl. Zubaida Baiová, prezidentka a generální ředitelka nadace Grameen, zdůraznila, že pro řešení nerovností je třeba "zaměřit se na spodní část pyramidy a skutečně se zaměřit na gender. Musíme dostat ženy a dívky do centra všeho, co děláme, a musíme přivést muže ke stolu a nenechat chlapce pozadu." Zdůraznila, že je důležité rozvíjet odolnou společnost, která dokáže čelit hospodářským otřesům: "a dodala, že "investice do síly těchto žen je to, co ve skutečnosti pomůže vybudovat odolnou ekonomiku". Zdroj: Getty Images Odborníci na summitu se shodli na tom, že pro přípravu pracovní síly na budoucnost je nezbytné významné financování zvyšování kvalifikace, a diskutovali o přínosech využití generativní umělé inteligence pro zvýšení produktivity, což s sebou přináší potřebu zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, aby se snížil nedostatek kvalifikovaných pracovníků. "Umělá inteligence vás nepřipraví o práci, ale někdo, kdo ji bude používat," řekl Richard Baldwin, profesor mezinárodní ekonomie na Graduate Institute of International and Development Studies v Ženevě. Letošní program WEF osvětlil města jako klíčovou hnací sílu globálního růstu. Odborníci hovořili o tom, že vytváření pracovních míst v dobře obsloužených městech povede ke snížení migrace a mobility. "V dynamice pandemie vidíme, že se města rychle digitalizují," řekla Erika Kraemer Mbula, profesorka ekonomie na univerzitě v Johannesburgu. "V afrických městech jsme zaznamenali zrychlení digitalizace, včetně elektronického obchodování a digitálních platebních řešení," řekla. "Obrovskou příležitostí je zaměření na základnu pyramidy." Na otázku ohledně transformace, kterou přinesla pandemie COVID-19, Rashed Al-Blooshi, náměstek ministra pro hospodářský rozvoj Abú Dhabí, uvedl, že Abú Dhabí je prvním městem na světě v oblasti optických vláken, což mu umožňuje okamžitě převést vzdělávání, obchod a služby do digitální sféry. Poukázal na to, proč je hlavní město SAE atraktivní investiční destinací, a zdůraznil, že mezi hlavní důvody, proč podnikatelé dávají přednost Abú Zabí, patří pravidla a předpisy. "V posledních dvou letech bylo zavedeno více než sto radikálních zákonů - pravidel (a) předpisů - na ochranu investorů," řekl. "Investoři přicházejí, chtějí kapitál. Mají různé kanály, jak kapitál získat." Zdroj: Getty Images Al-Blooshi dodal, že infrastruktura je také ideální pro investice. "Dnes je Abú Zabí v indexu snadnosti podnikání na devátém místě." Kromě toho uvedl, že život v Abú Zabí je také součástí toho, co činí emirát atraktivním: "Máme nejlepší školy, nejlepší prostředí, nejlepší budovy... to dělá život podnikatele s rodinou šťastnějším." Na letošním summitu WEF bylo představeno více než 20 iniciativ s vysokým dopadem, které se zaměřují především na vzdělávání, rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovní síly a zlepšování rovnosti. Jednou z těchto iniciativ byl první marocký vládní akcelerátor pracovních míst, který je součástí sítě více než 30 akcelerátorů spolupracujících se Světovým ekonomickým fórem. Cílem akcelerátorů zaměstnanosti je navázat a posílit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem s cílem zajistit budoucnost trhů práce, vytvářet kvalitní pracovní příležitosti a pomáhat lidem zvyšovat a zvyšovat kvalifikaci pro budoucí pracovní místa.