V posledních měsících se tu objevili například Tim Cook z Applu, Sundar Pichai z Googlu, Sam Altman z OpenAI, Patrick Gelsinger ze společnosti Intel nebo Warren Buffett. Pokud chcete hotelové apartmá pro vedoucí pracovníky, raději si ho rezervujte předem.
Japonsko je vyspělou ekonomikou, nikoli tygrem. Ředitelé firem si Japonsko oblíbili, protože je to země, která není Čínou.
Je to demokratická země, spojenec USA a bezpečné místo pro sdílení technologií. Výrobce paměťových čipů Micron Technology právě oznámil, že do svého japonského závodu vloží 3,6 miliardy dolarů, přičemž Tokio do něj vloží určitou část.
V pátek dosáhl akciový index Nikkei nejvyšší hodnoty od roku 1990. Růst v prvním čtvrtletí byl lepší než očekávaných 1,6 % ročně. Bank of Japan předpokládá, že v současném fiskálním roce končícím v březnu příštího roku vzroste produkce o 1,4 %, čímž překoná předloňské maximum.
Japonsko možná dokonce opouští svůj chronický cyklus stagnace až poklesu cen, známý jako deflace, slabých mezd a hromadění hotovosti v podnicích. Inflace se pohybuje mezi 3 a 4 %. Důležitější je, že růst mezd začíná dohánět, přičemž přední odborová federace po jarním vyjednávání o mzdách vykázala nárůst o 3,67 %, což je nejvyšší hodnota za posledních třicet let.
Jedním z důvodů je, že se opět zhoršil nedostatek pracovníků. V reakci na to se Japonsko chystá více otevřít kohoutek pro zahraniční pracovníky a dát většímu počtu z nich šanci žít v zemi trvale se svými rodinami.
Premiér Fumio Kišida je po přijetí prezidenta Bidena a dalších vedoucích představitelů skupiny sedmi zemí v rodném městě své rodiny Hirošimě plný elánu.

Snímky, na nichž Kišida v neděli v Hirošimě pozdravil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, by měly podpořit jeho popularitu a pomoci jeho vládnoucí Liberálnědemokratické straně vyhrát volby, které se očekávají již v červenci.
Japonská politika je sice nudná, ale pro investory a generální ředitele je to lepší než rtuťovité represe vedené autoritářským vůdcem Číny nebo hra o to, zda USA zaplatí své dluhy.
Další důvod, proč se podívat do Japonska: To je důvod, proč se vedoucí představitelé G-7 hlásí k „snižování rizika a diverzifikaci“ vůči Číně.
Japonští manažeři se většinou třásli na americko-čínské ochlazení nebo předstírali, že neexistuje. Náhlé zastavení vývozu do Číny by je tvrdě zasáhlo. Ale probíhající postupnější přechod, včetně tlaku Bidenovy administrativy a Evropské unie na budování výroby doma, v mnoha ohledech nahrává Japonsku.
Ačkoli svět dnes kupuje méně japonských značkových výrobků, chytré telefony, počítačové servery a elektromobily v sobě stále skrývají mnoho japonského. Když tchajwanská společnost investuje 40 miliard dolarů do továren na výrobu čipů v Arizoně, část z těchto miliard ve skutečnosti putuje do Japonska na nákup strojů a materiálů pro výrobu čipů.
Místní tisk si stěžuje na údajný pokles exportní výkonnosti, avšak japonský vývoz v jenech vzrostl za poslední dva roky o 43 % a v roce končícím v březnu dosáhl rekordní hodnoty více než 700 miliard dolarů.
Úředníci Bidenovy administrativy, kteří se snaží oživit americkou výrobu, mohou jen slintat nad kategoriemi, které dominují japonskému vývozu – polovodičové stroje, stavební stroje, železo a ocel atd.

Američany, kteří si pamatují kopírování vinylových hudebních alb na kazety TDK, možná překvapí, že tato společnost je nyní špičkovým výrobcem senzorů a dalších drobných zařízení do elektromobilů. Její tržby vzrostly v roce končícím v březnu o 14 % na rekordních téměř 17 miliard dolarů.
Ještě by se toho mohlo hodně pokazit. Vztahy s Čínou by se mohly rychleji zhoršit. Japonsko je velmi citlivé na růst cen fosilních paliv, která se téměř výhradně dovážejí. A Kišida stále nenašel trvalou odpověď na problém klesajícího počtu obyvatel Japonska a jeho nízké produktivity ve srovnání s USA.
Japonští politici si také často střílejí do vlastní nohy. V letech 1997, 2014 a 2019 zvýšili daně, čímž přerušili zelené výhonky hospodářského růstu. Kišida zvažuje další zvýšení, avšak až po svém znovuzvolení. Japonská centrální banka, která je na pokraji porážky deflace, stojí před složitým úkolem ukončit ultrastimulační měnovou politiku, aniž by došlo ke škodlivému zvýšení úrokových sazeb nebo k otřesům na trhu.
Vítr zatím vane na stranu Japonska. Společnost IBM právě oznámila, že vloží 100 milionů dolarů do partnerství s Tokijskou univerzitou a Chicagskou univerzitou s cílem vytvořit lepší kvantový počítač – což by v Číně nebylo možné.
„V Japonsku existuje mnohem větší kapacita v oblasti speciálních chemikálií a speciálních materiálů, než si lidé uvědomují,“ řekl generální ředitel IBM Arvind Krishna. „V Tokiu se nachází mnoho komerčních i akademických dovedností.“
Minulý týden, těsně předtím, než si sbalil kufry na služební cestu do Japonska, promluvil v rozhovoru.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky