Jeden z nejbohatších regionů největší evropské ekonomiky, kde sídlí Mercedes-Benz Group AG a Robert Bosch GmbH, přijal letos zákon, který staví udržitelné investice na roveň tradičním kritériím, jako je ziskovost a likvidita. Toto rozhodnutí může ovlivnit až pětinu státních podílů v hodnotě 17 miliard eur, protože se odkloní od zaostávajících podniků v oblasti ESG.
Když byl zákon přijat, málokdo mimo Německo mu věnoval pozornost. Ukázalo se však, že legislativa má mezinárodní důsledky. To proto, že nové environmentální a sociální filtry a filtry pro řádnou správu věcí veřejných vedly k tomu, že se americké státní pokladny ocitly na černé listině investorů, a to kvůli tomu, že Amerika neratifikovala řadu smluv v oblastech, jako jsou práva žen a kontroverzní zbraně. Mezi další země, které byly v rámci této politiky vyčleněny, patří Finsko, Lotyšsko a Řecko.
Většina vyloučení Bádenska-Württemberska se týká jeho portfolia akcií a podnikových dluhopisů. Zákon stanovuje jako základ pro budoucí investiční rozhodnutí Cíle udržitelného rozvoje OSN, nařízení Evropské unie o taxonomii a Pařížskou dohodu o změně klimatu.
Praktické investiční důsledky zákona jsou omezené, pokud jde o americké státní dluhopisy, protože držba německého státu nebyla zpočátku nijak významná. Ve skutečnosti německá držba amerických státních dluhopisů celkově představuje jen nepatrný zlomek trhu, podle posledních údajů pouhých 85 miliard dolarů z 24 bilionů dolarů nesplaceného dluhu. A nic nenasvědčuje tomu, že by úvahy investorů o ESG obecně zanechaly na trhu amerických státních dluhopisů nějakou stopu.
Zdroj: Getty Images
Spoléhat se na mezinárodní smlouvy při určování seznamů pro vyloučení z portfolia je „poněkud tupý přístup“, uvedl v rozhovoru Arnim Emrich, vedoucí oddělení správy financí a majetku Bádenska-Württemberska. „Je to však jediná náhrada, kterou máme k dispozici a která je jednoduchá a objektivní.“
Investiční přístup je v mnoha ohledech protikladem rámce, který se v USA v současnosti snaží vytvořit státy vedené republikány. Principy ESG jsou očerňovány vysoce postavenými členy GOP, včetně prezidentského kandidáta Rona DeSantise, který chce ESG a „probuzenou ideologii“, kterou podle něj představuje, vymýtit. V USA nyní banky a finanční firmy v tichosti pohřbívají používání této zkratky a více než tucet guvernérů amerických států chce zakázat používání ESG při všech investičních rozhodnutích.
„Rozdíl mezi tvůrci politik v EU a USA se stále zvětšuje,“ uvedla Maia Godemerová, výzkumná pracovnice pro udržitelné financování ve společnosti BloombergNEF. „Tvůrci politik v EU jsou nyní přesvědčeni, že rizika ESG jsou finančně významná, zatímco v USA se o takovém předpokladu stále živě diskutuje. Někteří američtí politici totiž považují investiční strategie ESG pouze za způsob, jak prosazovat liberální politickou agendu.“
V Německu mezitím přijaly podobné kroky další státy. Bádensko-Württembersko, jediná z 16 spolkových zemí, kde koaliční vládu vedou Zelení, se inspirovalo podobným zákonem v menší spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, kde se zákazy vztahují na americké státní dluhopisy i na společnosti vyrábějící fosilní paliva. A penzijní fondy Braniborska, Hesenska a nejbohatší německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska letos alokují až 11 miliard eur do akciových indexů přizpůsobených Paříži, které vedle Bádenska-Württemberska vylučují zaostávající země v oblasti ESG.
„Ukazujeme, jak jsou udržitelné investice možné a že veřejný sektor zde může a měl by být vzorem a hnací silou,“ uvedl v prohlášení k tomuto kroku Michael Boddenberg, ministr financí spolkové země Hesensko.
Zdroj: Unsplash
Andreas Hoepner, profesor na Smurfit Graduate Business School na University College Dublin, uvedl, že jeden z důvodů, proč je ESG v Evropě méně politizováno, může souviset s volebními systémy v jednotlivých zemích, které obecně podporují koalice a vytváření konsenzu. To je v kontrastu se systémem dvou stran, který formuje politiku v USA, řekl.
Podle Emricha z Bádenska-Württemberska méně polarizované prostředí umožňuje politikům vést odborné diskuse o konkrétních aspektech ESG, například o tom, zda jsou geneticky modifikované plodiny udržitelnou investicí.
„V Německu zatím nemáme jasný názor na investování do ESG,“ řekl. „Doufejme, že ji nikdy mít nebudeme, protože byste měli spíše vést debatu o různých otázkách v rámci ESG.“
Pro ilustraci toho, jak moc se debata o ESG v Evropě a USA liší, se podívejte do německé spolkové země Bádensko-Württembersko.
Jeden z nejbohatších regionů největší evropské ekonomiky, kde sídlí Mercedes-Benz Group AG a Robert Bosch GmbH, přijal letos zákon, který staví udržitelné investice na roveň tradičním kritériím, jako je ziskovost a likvidita. Toto rozhodnutí může ovlivnit až pětinu státních podílů v hodnotě 17 miliard eur, protože se odkloní od zaostávajících podniků v oblasti ESG.
Když byl zákon přijat, málokdo mimo Německo mu věnoval pozornost. Ukázalo se však, že legislativa má mezinárodní důsledky. To proto, že nové environmentální a sociální filtry a filtry pro řádnou správu věcí veřejných vedly k tomu, že se americké státní pokladny ocitly na černé listině investorů, a to kvůli tomu, že Amerika neratifikovala řadu smluv v oblastech, jako jsou práva žen a kontroverzní zbraně. Mezi další země, které byly v rámci této politiky vyčleněny, patří Finsko, Lotyšsko a Řecko.
Většina vyloučení Bádenska-Württemberska se týká jeho portfolia akcií a podnikových dluhopisů. Zákon stanovuje jako základ pro budoucí investiční rozhodnutí Cíle udržitelného rozvoje OSN, nařízení Evropské unie o taxonomii a Pařížskou dohodu o změně klimatu.
Praktické investiční důsledky zákona jsou omezené, pokud jde o americké státní dluhopisy, protože držba německého státu nebyla zpočátku nijak významná. Ve skutečnosti německá držba amerických státních dluhopisů celkově představuje jen nepatrný zlomek trhu, podle posledních údajů pouhých 85 miliard dolarů z 24 bilionů dolarů nesplaceného dluhu. A nic nenasvědčuje tomu, že by úvahy investorů o ESG obecně zanechaly na trhu amerických státních dluhopisů nějakou stopu.
Zdroj: Getty Images
Spoléhat se na mezinárodní smlouvy při určování seznamů pro vyloučení z portfolia je "poněkud tupý přístup", uvedl v rozhovoru Arnim Emrich, vedoucí oddělení správy financí a majetku Bádenska-Württemberska. "Je to však jediná náhrada, kterou máme k dispozici a která je jednoduchá a objektivní."
Investiční přístup je v mnoha ohledech protikladem rámce, který se v USA v současnosti snaží vytvořit státy vedené republikány. Principy ESG jsou očerňovány vysoce postavenými členy GOP, včetně prezidentského kandidáta Rona DeSantise, který chce ESG a "probuzenou ideologii", kterou podle něj představuje, vymýtit. V USA nyní banky a finanční firmy v tichosti pohřbívají používání této zkratky a více než tucet guvernérů amerických států chce zakázat používání ESG při všech investičních rozhodnutích.
"Rozdíl mezi tvůrci politik v EU a USA se stále zvětšuje," uvedla Maia Godemerová, výzkumná pracovnice pro udržitelné financování ve společnosti BloombergNEF. "Tvůrci politik v EU jsou nyní přesvědčeni, že rizika ESG jsou finančně významná, zatímco v USA se o takovém předpokladu stále živě diskutuje. Někteří američtí politici totiž považují investiční strategie ESG pouze za způsob, jak prosazovat liberální politickou agendu."
V Německu mezitím přijaly podobné kroky další státy. Bádensko-Württembersko, jediná z 16 spolkových zemí, kde koaliční vládu vedou Zelení, se inspirovalo podobným zákonem v menší spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, kde se zákazy vztahují na americké státní dluhopisy i na společnosti vyrábějící fosilní paliva. A penzijní fondy Braniborska, Hesenska a nejbohatší německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska letos alokují až 11 miliard eur do akciových indexů přizpůsobených Paříži, které vedle Bádenska-Württemberska vylučují zaostávající země v oblasti ESG.
"Ukazujeme, jak jsou udržitelné investice možné a že veřejný sektor zde může a měl by být vzorem a hnací silou," uvedl v prohlášení k tomuto kroku Michael Boddenberg, ministr financí spolkové země Hesensko.
Zdroj: Unsplash
Andreas Hoepner, profesor na Smurfit Graduate Business School na University College Dublin, uvedl, že jeden z důvodů, proč je ESG v Evropě méně politizováno, může souviset s volebními systémy v jednotlivých zemích, které obecně podporují koalice a vytváření konsenzu. To je v kontrastu se systémem dvou stran, který formuje politiku v USA, řekl.
Podle Emricha z Bádenska-Württemberska méně polarizované prostředí umožňuje politikům vést odborné diskuse o konkrétních aspektech ESG, například o tom, zda jsou geneticky modifikované plodiny udržitelnou investicí.
"V Německu zatím nemáme jasný názor na investování do ESG," řekl. "Doufejme, že ji nikdy mít nebudeme, protože byste měli spíše vést debatu o různých otázkách v rámci ESG."
