Pražská burza oslabila popáté v řadě – Schodek rozpočtu se prohloubil

Pražská burza oslabila popáté v řadě, dolů ji stáhly finanční tituly

Index PX dnes klesl o 0,26 procenta na 1293,32 bodu. Dolů ho stáhly zejména finanční tituly, především pak akcie pojišťovny VIG. Ztrátovou sérii naopak přerušila energetická společnost ČEZ. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

Cenné papíry VIG padají od začátku týdne. Dnes zlevnily o 2,07 procenta na 568 korun. Komerční banka si pohoršila o 0,38 procenta na 659 korun a Moneta Money Bank o 0,25 procenta na 79. Z finančního sektoru tak rostla pouze Erste Bank, jejíž akcie dnes přidaly 0,64 procenta na 726,60 koruny.

Akcie ČEZ se ve středu dostaly pod 1000 korun. „Dnes dále klesaly, ale asi v poslední třetině obchodování negativní vývoj otočily. Cena uzavřela přesně na magické úrovni 1000 Kč,“ uvedl analytik Komerční banky Bohumil Trampota. Nakonec tak titul zavřel se ziskem 0,15 procenta.

Za poslední tři týdny ČEZ odepsal 18,4 procenta. Výprodej akcií podle Trampoty způsobily zprávy o vládou schválené novele o přeměnách obchodních korporací, zejména rozdělení odštěpením se zánikem účasti všech menšinových akcionářů a rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem. „To působí na investory jako červený hadr na býka. Znamená to pro ně situaci, která je značně nepřehledná a nejistá. A kdo by v takové chvíli chtěl akcie nakupovat nebo držet,“ dodal Trampota. Navzdory oslabení v posledních týdnech jsou ale od začátku roku akcie ČEZ silnější téměř o 30 procent.

Koruna poprvé v tomto týdnu posílila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru oproti středečnímu závěru zpevnila o sedm haléřů na 23,68 Kč/EUR. Vůči dolaru si polepšila o 22 haléřů a okolo 17:00 se obchodovala v kurzu 22,06 Kč/USD.

Schodek rozpočtu se v květnu prohloubil na rekordních 271,4 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard korun, uvedlo dnes ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.

Stanjura řekl, že květen je z hlediska plnění rozpočtu tradičně slabší měsíc. „Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ uvedl ke květnovým výsledkům rozpočtu. Příští týden chce proto vládě navrhnout kroky, které sníží státní výdaje.

„Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku,“ řekl ministr. Vláda v květnu představila balíček ke konsolidaci veřejných financí, příští rok by měl snížit schodek o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil na to, že ve druhé polovině roku je výpůjční aktivita vlád obvykle slabší, saldo rozpočtu navíc zlepší dividenda ČEZ či mimořádné příjmy. „Ve druhé polovině roku bude nárůst deficitu pomalejší než v jeho první polovině, to ovšem stále znamená, že bude činit citelně více než 300 miliard korun,“ uvedl. Podle něj schodek překoná třísetmiliardovou hranici už v červnu, za celý rok bude zhruba 350 miliard korun.

Výsledek znovu potvrzuje, že veřejné finance jsou na neudržitelné trajektorii, řekl ČTK analytik Deloitte Václav Franče. S letošním rozpočtem toho vláda podle něj mnoho nesvede. Úspěch bude, pokud se podaří deficit stlačit pod 400 miliard korun. „Je pozitivní, že se vláda pustila do ozdravování veřejných financí. Sám o sobě její konsolidační balíček nebude stačit na vrácení našich veřejných financí na udržitelnou trajektorii, ale veřejným financím by se mohlo dýchat lépe,“ podotkl.

Rozpočtové příjmy ke konci května dosáhly 660,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 9,8 procenta. Výdaje za pět měsíců byly 932,1 miliardy korun, proti loňsku o 17,8 procenta víc.

K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 280,5 miliardy korun, o 9,6 procenta víc než loni. Příjem z daně z přidané hodnoty do rozpočtu byl 141,6 miliardy korun, meziročně vzrostl o 7,3 procenta. Ze spotřební daně stát inkasoval 56,3 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 7,3 procenta. Podle ministerstva se tak projevuje snížení spotřební daně z nafty a přechod uživatelů tabáku k alternativním tabákovým výrobkům. Daň z příjmu fyzických osob přinesla do rozpočtu 47,8 miliardy korun, o 29,1 procenta víc než loni. Výnos daně z příjmu právnických osob meziročně vzrostl o 21,1 procenta na 40,6 miliardy korun.

V mimořádných příjmových opatřeních vybral stát zatím 12,2 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso z daně z neočekávaného zisku, kterou jsou zatíženy energetické a petrochemické společnosti a některé banky, se zatím v rozpočtu neprojevilo, splatná je až později v letošním roce.

Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 357 miliard korun, o 16,5 procenta víc než před rokem. Důchody tvořily 279,5 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,4 procenta. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny dosáhly 69,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 135 procent. Náklady na obsluhu státního dluhu se proti loňsku zvýšily dvojnásobně na 37,4 miliardy korun.

Výrazný růst je u kapitálových výdajů, kde stát vyplatil 63,3 miliardy korun, o čtvrtinu víc než loni. Zhruba třetina této částky šla na financování dopravní infrastruktury.