Světová banka zlepšila výhled globálního růstu v letošním roce, zhoršila výhled na rok 2024

Podle úterní prognózy banka stále očekává zpomalení růstu ve druhé polovině letošního roku a tlumenou expanzi v roce příštím. Varovala, že přetrvávající vysoká inflace a zvyšování úrokových sazeb zatěžují ekonomickou aktivitu po celém světě, zejména v rozvojových zemích.

Banka nyní předpokládá, že světová ekonomika v letošním roce poroste o 2,1 %, zatímco v lednu předpovídala růst o 1,7 %. Nový odhad stále znamená zpomalení oproti loňské expanzi o 3,1 %.

„Světová ekonomika se nadále nachází v nejistém stavu,“ uvedl mnohostranný věřitel v posledním vydání své pololetní zprávy Global Economic Prospects. Banka upozornila na překrývající se negativní šoky způsobené pandemií, ruskou invazí na Ukrajinu a prudkým zpřísněním měnové politiky.

Na příští rok banka předpovídá růst o 2,4 %, což je oproti letošnímu roku zvýšení, ale ne o tolik, kolik činil její lednový odhad 2,7 %.

Poněkud lepší výhled na rok 2023 je v souladu s dalšími údaji, které ukazují, že USA a většina Evropy se zatím vyhnuly recesi, kterou mnozí prognostici očekávali v roce 2023.

Lepší než očekávané hospodářské výsledky na začátku roku přispěly k tomu, že inflace v mnoha vyspělých ekonomikách zůstala na vysoké úrovni. V důsledku toho politici ve Spojených státech a dalších bohatých zemích pokračovali ve zvyšování úrokových sazeb, aby inflaci zkrotili. Podle Světové banky je tento dopad citelný zejména v mnoha rozvojových zemích.

Podle banky vyšší sazby v mnoha zemích s nižšími příjmy omezují růst, zpomalují investice a zvyšují riziko finančních krizí.

„Možnost rozsáhlejších bankovních otřesů a přísnější měnové politiky by mohla vést k ještě slabšímu globálnímu růstu,“ uvedla Světová banka. Rychlé zvyšování sazeb v USA od počátku roku 2022 vytvořilo v jinak stabilním bankovním systému kapsu volatility, která přispěla k úpadkům Silicon Valley Bank, Signature Bank a First Republic Bank na počátku tohoto roku.

Brzda ekonomických aktivit v důsledku přísnější měnové politiky se stále výrazněji projevuje v sektorech citlivých na úrokové sazby, jako jsou investice do podnikání a bydlení.

Očekává se, že růst rozvíjejících se trhů a rozvojových ekonomik mimo Čínu letos zpomalí na 2,9 % z loňských 4,1 %.

„Mnoho zemí, které jsou sužovány vysokou inflací, napjatými podmínkami na světových trzích a rekordním zadlužením, jednoduše chudne,“ řekl Indermit Gill, hlavní ekonom Světové banky.

Některé z nejchudších zemí světa jsou obzvláště zranitelné. Mnohé z jejich vlád jsou nuceny vynakládat stále větší část svých omezených zdrojů na splácení vyšších úroků ze svých dluhů, čímž se jejich finance dostávají do nejisté situace a zvyšují riziko finančních výkyvů, uvedla Světová banka.

Průměrný poměr dluhu k hrubému domácímu produktu mezi 28 nejchudšími zeměmi, tedy zeměmi s příjmem na obyvatele nižším než 1 085 USD ročně, vzrostl z 36 % v roce 2011 na 67 %. Tyto země vynakládají na podporu svých nejchudších občanů pouhá 3 % svých příjmů.

Gill vyzval centrální banky, zejména ty z bohatých zemí, aby o svých záměrech informovaly co nejdříve a co nejjasněji, a vyhnuly se tak rušivému dopadu na globální finanční trhy. Měnoví představitelé z rozvíjejících se trhů budou podle něj možná muset zpřísnit vlastní politiku, aby omezili odliv kapitálu a znehodnocení měny, což by mohlo podpořit inflaci.

Světová banka je označení pro sdružení dvou specializovaných organizací Organizace spojených národů (OSN), které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě. Tvoří ji Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development – IBRD), která pomáhá středně bohatým a chudým (ale solventním) zemím v ekonomickém růstu, a Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association – IDA), která se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší země světa, obvykle formou grantů, bezúročných či nízkoúročných půjček.