Válka na Ukrajině oživila poptávku po vstupu do organizace NATO

1. Co se děje s ukrajinskou žádostí o vstup do NATO?

Ukrajina podala první žádost v roce 2008 těsně před summitem v Bukurešti, na kterém NATO prohlásilo, že by se Ukrajina a Gruzie mohly připojit, ale nestanovilo datum. Loni v září ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně požádal NATO, aby svůj slib splnilo. Někteří členové NATO, včetně Polska a pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy, naléhali na spojence, aby v žádosti pokročili. Zdá se, že Francie se přiklonila k myšlence poskytnout Ukrajině alespoň postupy, v níž by byly nastíněny etapy a postup, ale Německo je v diskusi o této záležitosti opatrnější. Jeden velký problém: Pokud se Ukrajina stane členem, mohl by článek 5 Smlouvy o NATO vtáhnout spojence do probíhající války, protože uvádí, že útok na jednoho člena NATO „se považuje za útok na všechny“. Krátce před udělením členství v nejbližší době se někteří členové NATO zabývají nabídkou bezpečnostních záruk – v podobě dlouhodobé finanční a vojenské podpory – s cílem posílit obranu Ukrajiny a zabránit Rusku v dalším útoku po skončení současné války. Tato opatření by také mohla usnadnit proces členství Ukrajiny, až nastane správný čas.

2. Kolik zemí je v NATO?

Přijetím Finska se počet členů NATO zvýšil z 12 na 31, což bylo v roce 1949, kdy bylo NATO založeno. Tento nárůst je odrazem vývoje NATO, které se během studené války změnilo z ochranného valu proti sovětskému útoku na široké partnerství mezi Severní Amerikou a Evropou založené na společných politických a ekonomických hodnotách.

3. Co je třeba udělat, abyste se mohli připojit?

Země NATO musí být při přijímání nového člena jednomyslné. Schválení je do značné míry politickým rozhodnutím, ačkoli NATO stanoví kritéria, která by potenciální noví členové měli splňovat. Mezi ně patří fungující demokracie založená na tržním hospodářství, spravedlivé zacházení s menšinami a závazek řešit konflikty mírovou cestou. Uchazeč musí být schopen a ochoten vojensky přispívat k operacím NATO – to jsou všechno body, které pomohly urychlit proces v případě Finska a Švédska, které již léta cvičí s aliancí a mají moderní zbraně a vybavení podle standardů NATO. NATO také jasně uvedlo, že proti přijetí do aliance hovoří „nevyřešené vnější územní spory“, což je pro Putina výhodou, protože ruské síly okupují mezinárodně uznané části Gruzie a Ukrajiny.

4. Bude se moci připojit i Švédsko?

Když Finsko i Švédsko v květnu 2022 oznámily, že se chtějí připojit k alianci, neočekávaly příliš velký odpor. Turecko – které může stejně jako všichni členové NATO vetovat přijetí nového člena – však vyjádřilo obavy z jejich vztahů s kurdskými skupinami, které turečtí představitelé vnímají jako teroristy. Finsko dokázalo obavy Ankary překonat. Švédsko musí ještě přesvědčit Turecko i Maďarsko, aby k jeho nabídce přistoupily. Švédsko a jeho spojenci naléhají na Turecko, aby podepsalo souhlas se švédským členstvím včas před červencovým summitem vedení NATO. Nový protiteroristický zákon vstoupil ve Švédsku v platnost 1. června a švédští představitelé doufají, že to ovlivní tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby nabídku schválil. Očekává se, že Maďarsko podpoří členství Švédska, jakmile Turecko naznačí, že tak hodlá učinit, stejně jako to udělalo v případě žádosti Finska.

5. Kdo další se přihlásil?

Gruzie také doufá, že se bude moci připojit, ale čelí podobnému problému jako Ukrajina: Ruské síly v současné době okupují Abcházii a Jižní Osetii, mezinárodně uznané části země. O členství požádala také Bosna a Hercegovina, ale její vyhlídky jsou v blízké budoucnosti kvůli vnitřním rozporům malé.

Chcete využít této příležitosti?

6. Jaké jsou obavy Ruska?

Zdroj: Pixabay

Putin a jeho vláda vidí, že NATO expanduje do oblasti, kterou považuje za svou sféru vlivu, která se po studené válce zmenšila a kterou chce Putin obnovit. Estonsko, Lotyšsko a Litva, tři bývalé sovětské republiky, jsou nyní členy NATO; Rusko s odkazem na vlastní bezpečnost trvá na tom, že NATO nikdy nesmí nechat vstoupit další bývalé sovětské státy, jako je Ukrajina a Gruzie. Rusko také odmítá tvrzení NATO, že jde o obrannou alianci, a obviňuje blok ze snahy zadržovat Moskvu a zasévat nestabilitu intervencemi v místech, jako je Blízký východ a Balkán. Po vstupu Finska do aliance Kreml prohlásil, že rozšiřování NATO je „zásahem do naší bezpečnosti“, a dodal, že „přijmeme protiopatření“, aniž by upřesnil, jaká.

7. Co říká NATO?

NATO tvrdí, že jeho „politika otevřených dveří“ v oblasti rozšiřování pomohla zvýšit stabilitu a prosperitu v Evropě. Od rozpadu Sovětského svazu se jeho role rozšířila o bombardování srbských sil během válek v Bosně a Kosovu v 90. letech, prosazování zbrojního embarga na Libyi v roce 2011, pomoc Evropě při zvládání přílivu uprchlíků z Blízkého východu, který začal v roce 2015, posílení kybernetické obrany – a od roku 2014 nasazení mnohonárodních bojových skupin ve východní Evropě v reakci na ruský vpád na Ukrajinu. NATO se také snaží definovat svou roli při řešení rostoucího vlivu Číny. Na summitu v roce 2019 byla rozšířena působnost NATO tak, aby se vesmír stal „operační doménou“ spolu se vzdušným, pozemním, námořním a kybernetickým prostorem.

Místo toho, aby ruská válka využila napětí uvnitř aliance, spíše ji posílila a rozšířila. Finsko, přímý soused Ruska, vstoupilo do NATO v dubnu. Švédsko ho může brzy následovat. Také Ukrajina usiluje o přijetí, přestože pokračuje v boji proti ruským jednotkám na svých hranicích.1. Co se děje s ukrajinskou žádostí o vstup do NATO?Ukrajina podala první žádost v roce 2008 těsně před summitem v Bukurešti, na kterém NATO prohlásilo, že by se Ukrajina a Gruzie mohly připojit, ale nestanovilo datum. Loni v září ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně požádal NATO, aby svůj slib splnilo. Někteří členové NATO, včetně Polska a pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy, naléhali na spojence, aby v žádosti pokročili. Zdá se, že Francie se přiklonila k myšlence poskytnout Ukrajině alespoň postupy, v níž by byly nastíněny etapy a postup, ale Německo je v diskusi o této záležitosti opatrnější. Jeden velký problém: Pokud se Ukrajina stane členem, mohl by článek 5 Smlouvy o NATO vtáhnout spojence do probíhající války, protože uvádí, že útok na jednoho člena NATO „se považuje za útok na všechny“. Krátce před udělením členství v nejbližší době se někteří členové NATO zabývají nabídkou bezpečnostních záruk – v podobě dlouhodobé finanční a vojenské podpory – s cílem posílit obranu Ukrajiny a zabránit Rusku v dalším útoku po skončení současné války. Tato opatření by také mohla usnadnit proces členství Ukrajiny, až nastane správný čas.2. Kolik zemí je v NATO?Přijetím Finska se počet členů NATO zvýšil z 12 na 31, což bylo v roce 1949, kdy bylo NATO založeno. Tento nárůst je odrazem vývoje NATO, které se během studené války změnilo z ochranného valu proti sovětskému útoku na široké partnerství mezi Severní Amerikou a Evropou založené na společných politických a ekonomických hodnotách.3. Co je třeba udělat, abyste se mohli připojit?Země NATO musí být při přijímání nového člena jednomyslné. Schválení je do značné míry politickým rozhodnutím, ačkoli NATO stanoví kritéria, která by potenciální noví členové měli splňovat. Mezi ně patří fungující demokracie založená na tržním hospodářství, spravedlivé zacházení s menšinami a závazek řešit konflikty mírovou cestou. Uchazeč musí být schopen a ochoten vojensky přispívat k operacím NATO – to jsou všechno body, které pomohly urychlit proces v případě Finska a Švédska, které již léta cvičí s aliancí a mají moderní zbraně a vybavení podle standardů NATO. NATO také jasně uvedlo, že proti přijetí do aliance hovoří „nevyřešené vnější územní spory“, což je pro Putina výhodou, protože ruské síly okupují mezinárodně uznané části Gruzie a Ukrajiny.4. Bude se moci připojit i Švédsko?Když Finsko i Švédsko v květnu 2022 oznámily, že se chtějí připojit k alianci, neočekávaly příliš velký odpor. Turecko – které může stejně jako všichni členové NATO vetovat přijetí nového člena – však vyjádřilo obavy z jejich vztahů s kurdskými skupinami, které turečtí představitelé vnímají jako teroristy. Finsko dokázalo obavy Ankary překonat. Švédsko musí ještě přesvědčit Turecko i Maďarsko, aby k jeho nabídce přistoupily. Švédsko a jeho spojenci naléhají na Turecko, aby podepsalo souhlas se švédským členstvím včas před červencovým summitem vedení NATO. Nový protiteroristický zákon vstoupil ve Švédsku v platnost 1. června a švédští představitelé doufají, že to ovlivní tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby nabídku schválil. Očekává se, že Maďarsko podpoří členství Švédska, jakmile Turecko naznačí, že tak hodlá učinit, stejně jako to udělalo v případě žádosti Finska.5. Kdo další se přihlásil?Gruzie také doufá, že se bude moci připojit, ale čelí podobnému problému jako Ukrajina: Ruské síly v současné době okupují Abcházii a Jižní Osetii, mezinárodně uznané části země. O členství požádala také Bosna a Hercegovina, ale její vyhlídky jsou v blízké budoucnosti kvůli vnitřním rozporům malé. Chcete využít této příležitosti?6. Jaké jsou obavy Ruska?Putin a jeho vláda vidí, že NATO expanduje do oblasti, kterou považuje za svou sféru vlivu, která se po studené válce zmenšila a kterou chce Putin obnovit. Estonsko, Lotyšsko a Litva, tři bývalé sovětské republiky, jsou nyní členy NATO; Rusko s odkazem na vlastní bezpečnost trvá na tom, že NATO nikdy nesmí nechat vstoupit další bývalé sovětské státy, jako je Ukrajina a Gruzie. Rusko také odmítá tvrzení NATO, že jde o obrannou alianci, a obviňuje blok ze snahy zadržovat Moskvu a zasévat nestabilitu intervencemi v místech, jako je Blízký východ a Balkán. Po vstupu Finska do aliance Kreml prohlásil, že rozšiřování NATO je „zásahem do naší bezpečnosti“, a dodal, že „přijmeme protiopatření“, aniž by upřesnil, jaká.7. Co říká NATO?NATO tvrdí, že jeho „politika otevřených dveří“ v oblasti rozšiřování pomohla zvýšit stabilitu a prosperitu v Evropě. Od rozpadu Sovětského svazu se jeho role rozšířila o bombardování srbských sil během válek v Bosně a Kosovu v 90. letech, prosazování zbrojního embarga na Libyi v roce 2011, pomoc Evropě při zvládání přílivu uprchlíků z Blízkého východu, který začal v roce 2015, posílení kybernetické obrany – a od roku 2014 nasazení mnohonárodních bojových skupin ve východní Evropě v reakci na ruský vpád na Ukrajinu. NATO se také snaží definovat svou roli při řešení rostoucího vlivu Číny. Na summitu v roce 2019 byla rozšířena působnost NATO tak, aby se vesmír stal „operační doménou“ spolu se vzdušným, pozemním, námořním a kybernetickým prostorem.