Evropské akcie v obranném sektoru se v úterý dostaly pod výrazný tlak, když trhy začaly zohledňovat rostoucí pravděpodobnost, že by se konflikt na Ukrajině mohl v dohledné době posunout směrem k mírové dohodě. Zatímco širší evropský akciový index STOXX Europe 600 rostl o 0,4 %, americký ETF Select STOXX Europe Aerospace & Defense, který sleduje evropské zbrojní společnosti, v předobchodní fázi oslabil o více než 2 %. Tento fond přitom letos vykázal impozantní nárůst o 78 %, což ukazuje, jak silně investoři v posledních letech sázejí na sektor obrany a bezpečnosti. Právě naděje na příměří nyní tento trend zpochybňují. Politická jednání přinášejí signály naděje Impulzem k přehodnocení očekávání na trzích byla především série jednání na nejvyšší úrovni. Minulý týden se americký prezident Donald Trump setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zatímco v pondělí hostil v Bílém domě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolu s klíčovými evropskými lídry. Tyto schůzky podle investorů naznačují, že diplomatická cesta k ukončení bojů zůstává otevřená. Významný nárůst optimismu potvrzuje i tržní ukazatel: sázková kancelář Polymarket zvýšila odhad pravděpodobnosti obnovení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou během roku 2025 z 21 % na začátku srpna na 41 % v úterý ráno. „Je úleva, že rozhovory mezi Trumpem, Zelenským a evropskými lídry se zdají být na dobré cestě,“ uvedla Susannah Streeterová, vedoucí oddělení peněz a trhů ve společnosti Hargreaves Lansdown. Zároveň však dodala, že pro zbrojní průmysl může takový vývoj znamenat zpomalení růstu, protože okamžitá poptávka po vojenském vybavení by se v případě zastavení bojů snížila. Evropa mezi mírem a závazky vůči USA I kdyby došlo k omezení bojů, nelze předpokládat, že by evropský obranný průmysl přišel o všechny nové zakázky. Většina evropských států deklarovala po ruské invazi v roce 2022 dlouhodobý závazek posílit své armády, což znamená, že obranné rozpočty zůstanou nadále robustní. Přesto se na trzích objevují obavy, že zisky z těchto investic mohou částečně směřovat mimo Evropu. Prezident Zelenskyj totiž během své návštěvy ve Washingtonu slíbil, že Ukrajina nakoupí americké zbraně v hodnotě 100 miliard dolarů. Tento nákup má být financován především evropskými spojenci Kyjeva, což v praxi znamená, že část prostředků, které by jinak mohla získat evropská výroba, poputuje americkým dodavatelům. „Trump získal od evropských lídrů závazky k nákupu více amerického vojenského vybavení, což dává americkým dodavatelům výhodu,“ vysvětlila Streeterová. Tento posun by mohl být pro evropské společnosti citelný, protože Spojené státy disponují nejen technologickou převahou, ale také kapacitami, které jim umožňují dodávat vybavení v krátkých termínech. Evropští výrobci by tak mohli zůstat v druhé řadě, i když poptávka po vojenské technice bude dlouhodobě přetrvávat. Silný růst zbrojařů dostává trhliny Reakce investorů na možné příměří a změnu alokace zakázek byla okamžitá. Akcie německého výrobce zbraní Rheinmetall, které za poslední tři roky zaznamenaly více než desetinásobný růst, klesly během úterý o více než 4 %. Podobný scénář se odehrál i u britské společnosti BAE Systems, jejíž akcie za stejné období vzrostly o více než 200 %, ale nyní oslabily téměř o 4 %. Francouzská společnost Thales a italská Leonardo, jejichž akcie letos dosahovaly rekordních maxim, ztratily 4 %, respektive 9 %. Tyto propady ukazují, že i silně rostoucí segment, který těžil z obav o bezpečnost Evropy, může být velmi citlivý na politické signály a diplomatické vyhlídky. Krátké pozice a role hedgeových fondů Na obranný sektor se negativně dívají také někteří profesionální investoři. Zpráva banky Morgan Stanley ukázala, že její přední makléřské společnosti během posledních seancí otevíraly krátké pozice na evropské zbrojní akcie. To znamená, že část hedgeových fondů očekává pokles cen v důsledku změny geopolitické situace. Morgan Stanley však zároveň dodal, že aktivita nebyla natolik masivní, aby snížila čistou expozici pod desetileté maximum. Obranný sektor je totiž stále považován za jeden z nejperspektivnějších v dlouhodobém horizontu, protože státy NATO pokračují v navyšování vojenských rozpočtů a modernizaci výzbroje. Je tedy možné, že současný pokles bude spíše krátkodobou korekcí po mimořádně silném růstu. Výhled do budoucna Z pohledu investorů se tak nyní hraje o to, zda budou diplomatická jednání pokračovat v pozitivním duchu, nebo zda se konflikt znovu vyostří. Pokud by došlo k míru, krátkodobá poptávka po zbraních by klesla, ale dlouhodobé programy modernizace evropských armád by zůstaly zachovány. Naopak při obnovení bojů by obranné společnosti mohly pokračovat ve své růstové trajektorii. V každém případě se potvrzuje, že evropské zbrojní akcie jsou silně závislé na politickém a geopolitickém vývoji. To z nich činí segment s vysokým potenciálem, ale zároveň i s vysokou mírou rizika, které může investory překvapit rychlými obraty nálady.