Francouzský prezident Emmanuel Macron i britský premiér Rishi Sunak učinili v posledních týdnech odvážná prohlášení o umělé inteligenci, protože se každý z nich snaží získat podíl na tomto vysoce propagovaném trhu.
„Myslím, že jsme [v oblasti AI] v kontinentální Evropě jedničkou a musíme zrychlit,“ řekl Macron 18. června Karen Tso z televizní stanice CNBC na každoroční francouzské technologické konferenci Viva Tech, zatímco Sunak 12. června na konferenci London Tech Week představil Velkou Británii jako „geografický domov globální regulace bezpečnosti AI“.
Umělá inteligence je považována za revoluční, a proto má pro vlády po celém světě strategický význam.
Hype kolem této technologie částečně vyvolala virální povaha aplikace ChatGPT, kterou podporuje společnost OpenAI podporovaná Microsoftem. Stala se také zdrojem technologického napětí mezi USA a Čínou, protože země po celém světě se snaží využít potenciál nejkritičtějších technologií.
Zdroj: Getty Images
Kdo tedy vede v závodě o evropskou korunu umělé inteligence?
Na penězích záleží Na veletrhu VivaTech v Paříži Macron oznámil nové financování ve výši 500 milionů eur (562 milionů dolarů) na vytvoření nových „šampionů“ v oblasti AI. Doplňuje tak předchozí závazky vlády, včetně slibu napumpovat do roku 2022 do umělé inteligence 1,5 miliardy eur ve snaze dohnat americký a čínský trh.
„Budeme investovat jako šílení do školení a výzkumu,“ řekl Macron v rozhovoru pro CNBC a dodal, že Francie má v oblasti umělé inteligence dobrou pozici díky přístupu k talentům a startupům vznikajícím kolem této technologie.
V březnu britská vláda přislíbila 1 miliardu liber (1,3 miliardy USD) na superpočítače a výzkum AI, protože se chce stát „vědecko-technickou velmocí“.
V rámci této strategie vláda uvedla, že chce vynaložit přibližně 900 milionů liber na vybudování „exascale“ počítače schopného vytvořit vlastní „BritGPT“, který by konkuroval generativnímu chatbotu AI společnosti OpenAI.
Někteří úředníci však tento příslib financování kritizovali s tím, že není dostatečný na to, aby pomohl Británii konkurovat titánům, jako jsou USA a Čína.
„Zní to skvěle, ale není to zdaleka tam, kde bychom měli být,“ řekl Sajid Javid, bývalý ministr vlády v kabinetu bývalého premiéra Borise Johnsona, v diskusi u ohně na London Tech Week.
Zdroj: Getty Images
Zneužívání umělé inteligence policií Jedním z velkých rozdílů mezi Velkou Británií a Francií je způsob, jakým se jednotlivé země rozhodly regulovat umělou inteligenci, a již platné zákony, které se této rychle se rozvíjející technologie týkají.
Evropská unie má svůj zákon o umělé inteligenci, který má být prvním komplexním souborem zákonů zaměřených na umělou inteligenci na Západě. Legislativu schválili zákonodárci v Evropském parlamentu v červnu.
Posuzuje různé aplikace umělé inteligence na základě rizik – například biometrická identifikace v reálném čase a systémy sociálního bodování jsou považovány za systémy představující „nepřijatelné riziko“, a proto jsou podle nařízení zakázány.
Podle Mineshe Tanny, globálního vedoucího AI v mezinárodní advokátní kanceláři Simmons & Simmons, bude Francie spadat pod přímou jurisdikci zákona o AI a nebylo by „překvapivé“, kdyby příslušný francouzský regulační orgán, buď CNIL, nebo nový, pro AI specifický regulační orgán, zaujal „agresivní přístup“ k jeho prosazování.
Ve Velké Británii vláda namísto vydání zákonů specifických pro AI vydala bílou knihu, v níž různým průmyslovým regulátorům radí, jak by měli prosazovat stávající pravidla pro svá odvětví. Bílá kniha zaujímá k regulaci AI přístup založený na principech.
Vláda tento rámec označila za „flexibilní“ přístup k regulaci, který Tanna popsal jako více „proinovační“ než francouzskou metodu.
„Přístup Spojeného království je ve světě po brexitu veden snahou podpořit investice do AI,“ dodal, což dává Británii větší „svobodu a flexibilitu při nastavování regulace na vhodnou úroveň, aby podpořila investice,“ uvedl v e-mailu pro CNBC.
Zdroj: Getty Images
Naproti tomu zákon EU o umělé inteligenci by mohl učinit Francii „méně atraktivní“ pro investice do umělé inteligence vzhledem k tomu, že stanoví „zatěžující regulační režim“ pro umělou inteligenci, uvedl Tanna.
Kdo zvítězí? „Francie má rozhodně šanci stát se lídrem v Evropě, ale čelí silné konkurenci ze strany Německa a Velké Británie,“ uvedl pro CNBC e-mailem Anton Dahbura, spoluředitel Institutu Johna Hopkinse pro zajištěnou autonomii.
Alexandre Lebrun, generální ředitel společnosti Nabla, „kopilota“ umělé inteligence pro lékaře, uvedl, že Velká Británie a Francie jsou „pravděpodobně vyrovnané“, pokud jde o atraktivitu pro založení společnosti s umělou inteligencí.
„Je zde dobrá základna talentů, bašty jako výzkumná centra AI společností Google a Facebook a rozumný místní trh,“ řekl pro CNBC, ale varoval, že zákon EU o umělé inteligenci „znemožní“ startupům budovat AI v EU.
„Pokud zároveň Velká Británie přijme chytřejší zákon, určitě proti EU a Francii zvítězí,“ dodal Lebrun.
Londýn byl zároveň zdrojem mnoha špatných zpráv z některých koutů průmyslu, které zemi kritizovaly za to, že je pro technologické podnikatele neatraktivním místem.
Keir Starmer, předseda opoziční labouristické strany, řekl účastníkům London Tech Week, že řada politických krizí v zemi zhoršila náladu investorů v oblasti technologií obecně.
„Mnoho investorů mi říká, že nyní ve Spojeném království neinvestujeme, protože nevidíme podmínky politické jistoty, které potřebujeme, abychom mohli investovat,“ řekl Starmer.
Zdroj: Getty Images
Claire Trachetová, finanční ředitelka francouzského technologického startupu YesWeHack, uvedla, že jak Velká Británie, tak Francie mají potenciál zpochybnit dominanci amerických gigantů v oblasti umělé inteligence – jde však stejně tak o spolupráci napříč Evropou jako o konkurenci mezi jednotlivými centry.
„Vyžadovalo by to společné a koordinované úsilí evropských technologických velmocí,“ řekla. „Aby měly skutečně významný dopad, musí využít své společné zdroje, podporovat spolupráci a investovat do péče o robustní ekosystém.“
„Spojení silných stránek – zejména se zapojením Německa – by jim mohlo umožnit vytvořit v příštích 10-15 letech přesvědčivou alternativu, která naruší prostředí umělé inteligence, ale opět by to vyžadovalo silně strategickou vizi a společný přístup,“ dodala Trachetová.
Francouzský prezident Emmanuel Macron i britský premiér Rishi Sunak učinili v posledních týdnech odvážná prohlášení o umělé inteligenci, protože se každý z nich snaží získat podíl na tomto vysoce propagovaném trhu.„Myslím, že jsme [v oblasti AI] v kontinentální Evropě jedničkou a musíme zrychlit,“ řekl Macron 18. června Karen Tso z televizní stanice CNBC na každoroční francouzské technologické konferenci Viva Tech, zatímco Sunak 12. června na konferenci London Tech Week představil Velkou Británii jako „geografický domov globální regulace bezpečnosti AI“.Umělá inteligence je považována za revoluční, a proto má pro vlády po celém světě strategický význam.Hype kolem této technologie částečně vyvolala virální povaha aplikace ChatGPT, kterou podporuje společnost OpenAI podporovaná Microsoftem. Stala se také zdrojem technologického napětí mezi USA a Čínou, protože země po celém světě se snaží využít potenciál nejkritičtějších technologií.Kdo tedy vede v závodě o evropskou korunu umělé inteligence?Na penězích záležíNa veletrhu VivaTech v Paříži Macron oznámil nové financování ve výši 500 milionů eur na vytvoření nových „šampionů“ v oblasti AI. Doplňuje tak předchozí závazky vlády, včetně slibu napumpovat do roku 2022 do umělé inteligence 1,5 miliardy eur ve snaze dohnat americký a čínský trh.Chcete využít této příležitosti?„Budeme investovat jako šílení do školení a výzkumu,“ řekl Macron v rozhovoru pro CNBC a dodal, že Francie má v oblasti umělé inteligence dobrou pozici díky přístupu k talentům a startupům vznikajícím kolem této technologie.V březnu britská vláda přislíbila 1 miliardu liber na superpočítače a výzkum AI, protože se chce stát „vědecko-technickou velmocí“.V rámci této strategie vláda uvedla, že chce vynaložit přibližně 900 milionů liber na vybudování „exascale“ počítače schopného vytvořit vlastní „BritGPT“, který by konkuroval generativnímu chatbotu AI společnosti OpenAI.Někteří úředníci však tento příslib financování kritizovali s tím, že není dostatečný na to, aby pomohl Británii konkurovat titánům, jako jsou USA a Čína.„Zní to skvěle, ale není to zdaleka tam, kde bychom měli být,“ řekl Sajid Javid, bývalý ministr vlády v kabinetu bývalého premiéra Borise Johnsona, v diskusi u ohně na London Tech Week.Zneužívání umělé inteligence policiíJedním z velkých rozdílů mezi Velkou Británií a Francií je způsob, jakým se jednotlivé země rozhodly regulovat umělou inteligenci, a již platné zákony, které se této rychle se rozvíjející technologie týkají.Evropská unie má svůj zákon o umělé inteligenci, který má být prvním komplexním souborem zákonů zaměřených na umělou inteligenci na Západě. Legislativu schválili zákonodárci v Evropském parlamentu v červnu.Posuzuje různé aplikace umělé inteligence na základě rizik – například biometrická identifikace v reálném čase a systémy sociálního bodování jsou považovány za systémy představující „nepřijatelné riziko“, a proto jsou podle nařízení zakázány.Podle Mineshe Tanny, globálního vedoucího AI v mezinárodní advokátní kanceláři Simmons & Simmons, bude Francie spadat pod přímou jurisdikci zákona o AI a nebylo by „překvapivé“, kdyby příslušný francouzský regulační orgán, buď CNIL, nebo nový, pro AI specifický regulační orgán, zaujal „agresivní přístup“ k jeho prosazování.Ve Velké Británii vláda namísto vydání zákonů specifických pro AI vydala bílou knihu, v níž různým průmyslovým regulátorům radí, jak by měli prosazovat stávající pravidla pro svá odvětví. Bílá kniha zaujímá k regulaci AI přístup založený na principech.Vláda tento rámec označila za „flexibilní“ přístup k regulaci, který Tanna popsal jako více „proinovační“ než francouzskou metodu.„Přístup Spojeného království je ve světě po brexitu veden snahou podpořit investice do AI,“ dodal, což dává Británii větší „svobodu a flexibilitu při nastavování regulace na vhodnou úroveň, aby podpořila investice,“ uvedl v e-mailu pro CNBC.Naproti tomu zákon EU o umělé inteligenci by mohl učinit Francii „méně atraktivní“ pro investice do umělé inteligence vzhledem k tomu, že stanoví „zatěžující regulační režim“ pro umělou inteligenci, uvedl Tanna.Kdo zvítězí?„Francie má rozhodně šanci stát se lídrem v Evropě, ale čelí silné konkurenci ze strany Německa a Velké Británie,“ uvedl pro CNBC e-mailem Anton Dahbura, spoluředitel Institutu Johna Hopkinse pro zajištěnou autonomii.Alexandre Lebrun, generální ředitel společnosti Nabla, „kopilota“ umělé inteligence pro lékaře, uvedl, že Velká Británie a Francie jsou „pravděpodobně vyrovnané“, pokud jde o atraktivitu pro založení společnosti s umělou inteligencí.„Je zde dobrá základna talentů, bašty jako výzkumná centra AI společností Google a Facebook a rozumný místní trh,“ řekl pro CNBC, ale varoval, že zákon EU o umělé inteligenci „znemožní“ startupům budovat AI v EU.„Pokud zároveň Velká Británie přijme chytřejší zákon, určitě proti EU a Francii zvítězí,“ dodal Lebrun.Londýn byl zároveň zdrojem mnoha špatných zpráv z některých koutů průmyslu, které zemi kritizovaly za to, že je pro technologické podnikatele neatraktivním místem.Keir Starmer, předseda opoziční labouristické strany, řekl účastníkům London Tech Week, že řada politických krizí v zemi zhoršila náladu investorů v oblasti technologií obecně.„Mnoho investorů mi říká, že nyní ve Spojeném království neinvestujeme, protože nevidíme podmínky politické jistoty, které potřebujeme, abychom mohli investovat,“ řekl Starmer.Claire Trachetová, finanční ředitelka francouzského technologického startupu YesWeHack, uvedla, že jak Velká Británie, tak Francie mají potenciál zpochybnit dominanci amerických gigantů v oblasti umělé inteligence – jde však stejně tak o spolupráci napříč Evropou jako o konkurenci mezi jednotlivými centry.„Vyžadovalo by to společné a koordinované úsilí evropských technologických velmocí,“ řekla. „Aby měly skutečně významný dopad, musí využít své společné zdroje, podporovat spolupráci a investovat do péče o robustní ekosystém.“„Spojení silných stránek – zejména se zapojením Německa – by jim mohlo umožnit vytvořit v příštích 10-15 letech přesvědčivou alternativu, která naruší prostředí umělé inteligence, ale opět by to vyžadovalo silně strategickou vizi a společný přístup,“ dodala Trachetová.
