„Příjemná“ kultura na pracovišti může být toxičtější, než si myslíte

Od té doby se však některé společnosti posunuly k druhému extrému, ke “kultuře laskavosti”, což může být stejně škodlivé jako toxicita, uvedl jeden sociální psycholog.

“V poslední době se hodně prosazuje pohoda a příjemnost v práci, laskavost, empatie a starostlivost, což jsou samozřejmě dobré vlastnosti,” řekla televizi CNBC Make It Tessa Westová, která je zároveň profesorkou psychologie na Newyorské univerzitě.

“Ale nakonec se stane, že nějakým způsobem postavíme laskavost proti jasné komunikaci a konfrontaci, i když je to nutné.”

Většina lidí se shodne na tom, že pracoviště je toxické, pokud je neuctivé, neinkluzivní, neetické, kruté nebo zneužívající. Opakem toxicity však není duha a sluníčko, ale bezpečný prostor pro kritickou zpětnou vazbu a rozhovory, řekla Westová.

Dodala, že znalost přijímání a poskytování upřímné zpětné vazby je “naprosto zásadním prvkem” pro kariérní rozvoj.

“Existuje falešná dichotomie: Pokud jste kritičtí, znamená to, že jste toxičtí. Pozitivní zpětná vazba? To je to, co lidé chtějí,” řekla Westová.

“Ale hezké není vždycky lepší. Někdy je milé jen výmluva.”

Chcete využít této příležitosti?

Poznávací znamení

Podle Westové je největším příznakem “příliš milého” pracoviště hojnost “přátelských předeher”.

“Přátelské nadbíhání, které je velmi obecné a dá se použít na kohokoli, jako třeba: ‘Jsou krásní.’ Skvěle se s nimi pracuje. Ve skutečnosti nic neříkají,” vysvětlila.

“To je největší varovný signál pro kulturu příjemnosti, kde lidé necítí psychologické bezpečí mluvit o silných a slabých stránkách.”

To může také vést k průměrnosti, kterou autor bestsellerů a psycholog z Whartonské univerzity Adam Grant považuje za jeden ze čtyř smrtelných pracovních hříchů. V podcastu vysvětlil, že průměrnost se projevuje tam, kde jednotlivci upřednostňují vztahy před výsledky.

“Neexistuje žádná odpovědnost. Lidé mají takovou starost o to, aby se s nimi dobře vycházelo, že nakonec zahodí dobrou práci,” dodal Grant.

“V průměrnosti, i když odvádíte hroznou práci, se můžete prosadit, pokud vás mají lidé rádi.”

Westová dodala, že kultura laskavosti se může projevovat i pasivní agresivitou, kdy se špatné úmysly maskují úsměvem.

Nebo ještě hůře, pokud je váš manažer zvyklý na přátelské nadbíhání, bude jakákoli kritická zpětná vazba, kterou dostane od vedení, “působit jako lavina negativity”.

“Protože tito střední manažeři na to nejsou vůbec zvyklí a nevědí, jak to překousnout, sníží to jejich psychickou jistotu v práci, vyděsí je to,” řekl West.

“Dělají mikromanagement, buldozerují, dělají všechny ty blbosti, o kterých víme, že jsou ve skutečnosti špatným chováním v práci. Budou nejhoršími verzemi sebe sama.”

Začněte s malými požadavky

V konečném důsledku vytváří kultura příjemnosti nejistotu, protože nikdo a žádné pracoviště “není ve skutečnosti tak pozitivní”, řekla Westová.

“Paradoxně největší způsob, jak zničit psychologické bezpečí, je kultura laskavosti, protože nevíte, co si kdo ve skutečnosti myslí,” dodala.

Westová to přirovnává k toxické pozitivitě, což je přesvědčení, že lidé by měli být vždy pozitivně naladěni, a to i ve špatné situaci.

Příliš milé pracoviště nejenže poškozuje psychickou bezpečnost, ale může mít negativní vliv i na vaši kariéru.

“Bez kritické zpětné vazby se nakonec nikdo z nás nezlepší – nezlepšíte se ve své práci a nenaučíte se lépe řídit lidi,” vysvětlila Westová.

“Kritická zpětná vazba není: ‘Nelíbí se mi, co jsi udělal, je to špatné.’ Kritická zpětná vazba je: ’Takhle jsi to udělal. Pojďme si promluvit o tom, jak to můžeš udělat lépe.”

Pokud se chcete vymanit z kultury líbivosti, můžete podle Westové začít tím, že si sami řeknete o upřímnou a konstruktivní zpětnou vazbu.

“Ptejte se na věci, které lidem nepřipadají ohrožující, které opravdu neporušují normu slušnosti. Obsahově to může být téměř neutrální – mám udělat pozadí svého slajdu v PowerPointu červené, nebo modré?”.

“Začněte s malými žádostmi a pak se propracujte k věcem, které jsou trochu kritičtějšího charakteru.”

Od té doby se však některé společnosti posunuly k druhému extrému, ke “kultuře laskavosti”, což může být stejně škodlivé jako toxicita, uvedl jeden sociální psycholog.“V poslední době se hodně prosazuje pohoda a příjemnost v práci, laskavost, empatie a starostlivost, což jsou samozřejmě dobré vlastnosti,” řekla televizi CNBC Make It Tessa Westová, která je zároveň profesorkou psychologie na Newyorské univerzitě.“Ale nakonec se stane, že nějakým způsobem postavíme laskavost proti jasné komunikaci a konfrontaci, i když je to nutné.”Většina lidí se shodne na tom, že pracoviště je toxické, pokud je neuctivé, neinkluzivní, neetické, kruté nebo zneužívající. Opakem toxicity však není duha a sluníčko, ale bezpečný prostor pro kritickou zpětnou vazbu a rozhovory, řekla Westová.Dodala, že znalost přijímání a poskytování upřímné zpětné vazby je “naprosto zásadním prvkem” pro kariérní rozvoj.“Existuje falešná dichotomie: Pokud jste kritičtí, znamená to, že jste toxičtí. Pozitivní zpětná vazba? To je to, co lidé chtějí,” řekla Westová.“Ale hezké není vždycky lepší. Někdy je milé jen výmluva.” Chcete využít této příležitosti?Poznávací znameníPodle Westové je největším příznakem “příliš milého” pracoviště hojnost “přátelských předeher”.“Přátelské nadbíhání, které je velmi obecné a dá se použít na kohokoli, jako třeba: ‘Jsou krásní.’ Skvěle se s nimi pracuje. Ve skutečnosti nic neříkají,” vysvětlila.“To je největší varovný signál pro kulturu příjemnosti, kde lidé necítí psychologické bezpečí mluvit o silných a slabých stránkách.”To může také vést k průměrnosti, kterou autor bestsellerů a psycholog z Whartonské univerzity Adam Grant považuje za jeden ze čtyř smrtelných pracovních hříchů. V podcastu vysvětlil, že průměrnost se projevuje tam, kde jednotlivci upřednostňují vztahy před výsledky.“Neexistuje žádná odpovědnost. Lidé mají takovou starost o to, aby se s nimi dobře vycházelo, že nakonec zahodí dobrou práci,” dodal Grant.“V průměrnosti, i když odvádíte hroznou práci, se můžete prosadit, pokud vás mají lidé rádi.”Westová dodala, že kultura laskavosti se může projevovat i pasivní agresivitou, kdy se špatné úmysly maskují úsměvem.Nebo ještě hůře, pokud je váš manažer zvyklý na přátelské nadbíhání, bude jakákoli kritická zpětná vazba, kterou dostane od vedení, “působit jako lavina negativity”.“Protože tito střední manažeři na to nejsou vůbec zvyklí a nevědí, jak to překousnout, sníží to jejich psychickou jistotu v práci, vyděsí je to,” řekl West.“Dělají mikromanagement, buldozerují, dělají všechny ty blbosti, o kterých víme, že jsou ve skutečnosti špatným chováním v práci. Budou nejhoršími verzemi sebe sama.”Začněte s malými požadavkyV konečném důsledku vytváří kultura příjemnosti nejistotu, protože nikdo a žádné pracoviště “není ve skutečnosti tak pozitivní”, řekla Westová.“Paradoxně největší způsob, jak zničit psychologické bezpečí, je kultura laskavosti, protože nevíte, co si kdo ve skutečnosti myslí,” dodala.Westová to přirovnává k toxické pozitivitě, což je přesvědčení, že lidé by měli být vždy pozitivně naladěni, a to i ve špatné situaci.Příliš milé pracoviště nejenže poškozuje psychickou bezpečnost, ale může mít negativní vliv i na vaši kariéru.“Bez kritické zpětné vazby se nakonec nikdo z nás nezlepší – nezlepšíte se ve své práci a nenaučíte se lépe řídit lidi,” vysvětlila Westová.“Kritická zpětná vazba není: ‘Nelíbí se mi, co jsi udělal, je to špatné.’ Kritická zpětná vazba je: ’Takhle jsi to udělal. Pojďme si promluvit o tom, jak to můžeš udělat lépe.”Pokud se chcete vymanit z kultury líbivosti, můžete podle Westové začít tím, že si sami řeknete o upřímnou a konstruktivní zpětnou vazbu.“Ptejte se na věci, které lidem nepřipadají ohrožující, které opravdu neporušují normu slušnosti. Obsahově to může být téměř neutrální – mám udělat pozadí svého slajdu v PowerPointu červené, nebo modré?”.“Začněte s malými žádostmi a pak se propracujte k věcem, které jsou trochu kritičtějšího charakteru.”