Dluhy českých domácností u bank v červenci přesáhly 2,21 bilionu

Dluhy českých domácností u bank v červenci přesáhly 2,21 bilionu korun, meziměsíčně stouply o 5,2 miliardy korun. Zadlužení firem vzrostlo o 22,1 miliardy na 1,32 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 104 miliard korun a u firem o 58 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016. Výjimkou byl loňský duben, kdy se meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard na 2,067 bilionu korun. Podle ČNB ale tehdejší statistiku ovlivnilo odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Letošní dubnovou statistiku naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Poslední dubnový víkend přešli úvěroví klienti Sberbank CZ podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny. Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010. Úroveň 1,5 bilionu přesáhlo v září 2017 a v říjnu 2021 se dostalo nad dva biliony korun. Téměř čtyři pětiny objemu dluhů domácností u bank představují úvěry na bydlení. V červenci se podle ČNB meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta na 1,719 bilionu korun. “Letní okurková sezona se poněkud projevila i v tempu celkového zadlužení domácností. To platí především pro úvěry na bydlení, silněji ovlivněné výší úrokových sazeb. Ovšem u spotřebitelských úvěrů vidíme stabilní růst," řekl ČTK finanční analytik poskytovatele půjček Provident Financial Petr Javůrek. Potvrzuje se tak podle něj silná poptávka domácností po financování svých potřeb a nenadálých výdajů. "Aktuálně u zákazníků pozorujeme meziročně vyšší poptávku o pětinu," dodal. Zadlužení firem dlouhodobě kolísá. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V červenci jejich objem dosáhl 715 miliard korun, což je 54 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru, uvedla banka. Zdroj: Canva Nezaměstnanost v EU zůstala na 5,9 procenta, v Česku na 2,7 procenta Míra nezaměstnanosti v Evropské unii zůstala v červenci na 5,9 procenta, kde se nachází od května. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. V České republice byla nezaměstnanost druhá nejnižší a stejně jako v červnu činila 2,7 procenta. Ani v eurozóně se míra nezaměstnanosti ve srovnání s předchozím měsícem nezměnila, zůstala na 6,4 procenta. V meziročním srovnání ale v eurozóně i v EU míra nezaměstnanosti klesla. V zemích platících eurem loni v červenci činila 6,7 procenta a v celé unii 6,1 procenta. Eurostat odhadl, že v červenci bylo v celé EU bez práce 12,928 milionu lidí, z toho 10,944 milionu v eurozóně. Proti červnu se počet nezaměstnaných v EU zvýšil o 35.000 a v eurozóně o 73.000. Nejnižší nezaměstnanost měla v červenci Malta, a sice 2,5 procenta, po ní následovalo Česko. Pod třemi procenty byla nezaměstnanost ještě v Polsku a Německu. Naopak nejvyšší byla míra nezaměstnanosti ve Španělsku (11,6 procenta) a Řecku (10,8 procenta). V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v červenci proti předchozímu měsíci vzrostla o 0,1 procentního bodu na 3,5 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání. Zpráva Eurostatu také ukázala, že v červenci se v Česku výrazně snížila míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, a to na 9,8 procenta z červnových 13,6 procenta. Stále však zůstává vysoká ve srovnání s loňským červencem, kdy činila 6,5 procenta. V celé EU se míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let snížila o 0,3 procentního bodu 13,9 procenta. Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V červenci byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 45 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB. Zdroj: Canva