Čistý zisk bank v 1. pololetí stoupl o 1,1 miliardy na 55,7 miliardy Kč

Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci června 9,982 bilionu korun, což je o 1,076 bilionu více než na konci roku 2022.

Šestice největších tuzemských bank, které mají za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala podle jejich výsledků v prvním pololetí 2023 celkem 37,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 39,6 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení zisku o 2,5 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank. Mohlo k tomu přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.

Této šestice bank se od letoška týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler míní, že windfall tax při poklesu zisku velkých bank sehrála určitou roli. V reakci na ni sáhly podle něj větší finanční domy k atraktivnějšímu úročení úložek, což vedlo k meziročnímu snížení čistých úrokových výnosů. Naproti tomu menší finanční domy zvedaly úroky průběžně s cílem přilákat nové klienty, proto u nich není tak patrný meziroční nárůst úrokových nákladů. Zejména menší banky mají v tuzemsku rozpůjčovanou menší část bilancí a větší část aktiv udržují u ČNB, což pro znamená ‚bezpracnou‘ cestu k výnosům a pohodlnou marži, dodal.

„Nižší úrokové výnosy se výrazně zasadí o pokles daňového základu na windfall tax, což způsobí nižší příjmy do státního rozpočtu,“ doplnil analytik XTB Tomáš Cverna. V optimalizaci tohoto daňového základu byla podle něj bankám nápomocná i ČNB, která s platností od 5. října ruší úročení povinných minimálních rezerv. Do následujícího čtvrtletí očekává další poklesy čistých úrokových marží bank kvůli stále vysokým úrokům, které jsou nabízeny klientům.

Z vyjádření představitelů některých velkých bank pro dnešní E15 však vyplývá, že na windfall tax za letošek odvedou státu naprosté minimum v řádu jednotek milionů Kč nebo dokonce vůbec nic.

Zadluženost Čechů je desátá nejnižší v EU, půjčku má v ČR 46 procent lidí

Chcete využít této příležitosti?

Češi zaujímají mírou zadluženosti ve srovnání s ostatními státy EU desátou nejnižší pozici, půjčku má v ČR 46 procent lidí. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR, který jejich zástupci představili novinářům.

Ve srovnání s členskými státy EU si podle indexu Češi půjčují spíše méně. Z dat Eurostatu vyplývá, že celkový dluh domácností v roce 2021 představoval 34 procent HDP, průměr EU dosahoval 58 procent, uvedl analytik Evropy v datech Milan Mařík.

Nejčastějšími půjčkami jsou podle červnového průzkumu agentury Ipsos mezi 2000 respondenty hypotéky a spotřebitelské úvěry. Problém se splácením měla v posledním roce čtyři procenta dlužníků, třetina z nich řešila situaci novou půjčkou. Hypotéku má 40 procent dlužníků a spotřebitelský úvěr 36 procent. Téměř čtvrtina Čechů má tři a více dluhů.

S exekucí v domácnosti se setkala pětina Čechů. U lidí, kteří mají půjčky, jde o 26 procent. Za vysokým podílem lidí, kteří mají zkušenost s exekucí, stojí především legislativa, jež byla v Česku dříve problematická, míní zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

Mezi rizikové faktory patří vedle nevěrohodných poskytovatelů půjček zejména výše splátek. Ta by podle expertů neměla překročit hranici třetiny příjmu. „O půjčce by měl klient vždy uvažovat v kontextu jeho domácího rozpočtu a přihlédnout k tomu, jak ho splátka půjčky zatíží. Za bezpečnou míru považujeme pokud splátky nepřesáhnou 30 procent měsíčních výdajů a zůstanou v kategorii zbytných výdajů,“ uvedl šéf nezajištěných úvěrů ve spořitelně Lukáš Kulhavý.

Splátkami půjček a úvěrů přesahujícími 30 procent měsíčního příjmu je zatížena téměř čtvrtina českých domácností, které mají nějaký úvěr nebo půjčku. Každá čtvrtá domácnost ze zadlužených má obtíže vyjít se svým příjmem nebo je ve zpoždění s pravidelnými měsíčními platbami, vyplývá z analýzy Sociologického ústavu AV ČR.

Zatímco na začátku roku mírně klesl podíl Čechů s finančními problémy, od března opět narůstá. „V dubnu i v červnu vzrostl podíl Čechů, kteří vycházejí se svým příjmem s obtížemi. Klesl také podíl lidí, kteří jsou schopni na konci měsíce něco ušetřit, a naopak narostl podíl těch, kteří musejí sahat do úspor,“ podotkla Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR. Nyní s penězi nevychází 60 procent Čechů, což je o pět procentních bodů více než v březnu, dodala.

Ohledně své finanční situace jsou lidé podle autorů indexu nicméně optimističtější. Zatímco v dubnu 35 procent Čechů předpokládalo, že se jejich ekonomická situace zhorší, v červnu tento podíl klesl na 29 procent. Naopak mírně narostl počet těch, kteří vyhlížejí zlepšení. Na tom má v 80 procentech případů vidina zvýšení příjmů. Pětina z těch, kteří očekávají zlepšení, pak v dohledné době splatí úvěr či hypotéku, což jim pomůže zlepšit současnou finanční situaci.

Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci června 9,982 bilionu korun, což je o 1,076 bilionu více než na konci roku 2022.Šestice největších tuzemských bank, které mají za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala podle jejich výsledků v prvním pololetí 2023 celkem 37,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 39,6 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení zisku o 2,5 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank. Mohlo k tomu přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.Této šestice bank se od letoška týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler míní, že windfall tax při poklesu zisku velkých bank sehrála určitou roli. V reakci na ni sáhly podle něj větší finanční domy k atraktivnějšímu úročení úložek, což vedlo k meziročnímu snížení čistých úrokových výnosů. Naproti tomu menší finanční domy zvedaly úroky průběžně s cílem přilákat nové klienty, proto u nich není tak patrný meziroční nárůst úrokových nákladů. Zejména menší banky mají v tuzemsku rozpůjčovanou menší část bilancí a větší část aktiv udržují u ČNB, což pro znamená ‚bezpracnou‘ cestu k výnosům a pohodlnou marži, dodal.„Nižší úrokové výnosy se výrazně zasadí o pokles daňového základu na windfall tax, což způsobí nižší příjmy do státního rozpočtu,“ doplnil analytik XTB Tomáš Cverna. V optimalizaci tohoto daňového základu byla podle něj bankám nápomocná i ČNB, která s platností od 5. října ruší úročení povinných minimálních rezerv. Do následujícího čtvrtletí očekává další poklesy čistých úrokových marží bank kvůli stále vysokým úrokům, které jsou nabízeny klientům.Z vyjádření představitelů některých velkých bank pro dnešní E15 však vyplývá, že na windfall tax za letošek odvedou státu naprosté minimum v řádu jednotek milionů Kč nebo dokonce vůbec nic.Chcete využít této příležitosti?Češi zaujímají mírou zadluženosti ve srovnání s ostatními státy EU desátou nejnižší pozici, půjčku má v ČR 46 procent lidí. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR, který jejich zástupci představili novinářům.Ve srovnání s členskými státy EU si podle indexu Češi půjčují spíše méně. Z dat Eurostatu vyplývá, že celkový dluh domácností v roce 2021 představoval 34 procent HDP, průměr EU dosahoval 58 procent, uvedl analytik Evropy v datech Milan Mařík.Nejčastějšími půjčkami jsou podle červnového průzkumu agentury Ipsos mezi 2000 respondenty hypotéky a spotřebitelské úvěry. Problém se splácením měla v posledním roce čtyři procenta dlužníků, třetina z nich řešila situaci novou půjčkou. Hypotéku má 40 procent dlužníků a spotřebitelský úvěr 36 procent. Téměř čtvrtina Čechů má tři a více dluhů.S exekucí v domácnosti se setkala pětina Čechů. U lidí, kteří mají půjčky, jde o 26 procent. Za vysokým podílem lidí, kteří mají zkušenost s exekucí, stojí především legislativa, jež byla v Česku dříve problematická, míní zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.Mezi rizikové faktory patří vedle nevěrohodných poskytovatelů půjček zejména výše splátek. Ta by podle expertů neměla překročit hranici třetiny příjmu. „O půjčce by měl klient vždy uvažovat v kontextu jeho domácího rozpočtu a přihlédnout k tomu, jak ho splátka půjčky zatíží. Za bezpečnou míru považujeme pokud splátky nepřesáhnou 30 procent měsíčních výdajů a zůstanou v kategorii zbytných výdajů,“ uvedl šéf nezajištěných úvěrů ve spořitelně Lukáš Kulhavý.Splátkami půjček a úvěrů přesahujícími 30 procent měsíčního příjmu je zatížena téměř čtvrtina českých domácností, které mají nějaký úvěr nebo půjčku. Každá čtvrtá domácnost ze zadlužených má obtíže vyjít se svým příjmem nebo je ve zpoždění s pravidelnými měsíčními platbami, vyplývá z analýzy Sociologického ústavu AV ČR.Zatímco na začátku roku mírně klesl podíl Čechů s finančními problémy, od března opět narůstá. „V dubnu i v červnu vzrostl podíl Čechů, kteří vycházejí se svým příjmem s obtížemi. Klesl také podíl lidí, kteří jsou schopni na konci měsíce něco ušetřit, a naopak narostl podíl těch, kteří musejí sahat do úspor,“ podotkla Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR. Nyní s penězi nevychází 60 procent Čechů, což je o pět procentních bodů více než v březnu, dodala.Ohledně své finanční situace jsou lidé podle autorů indexu nicméně optimističtější. Zatímco v dubnu 35 procent Čechů předpokládalo, že se jejich ekonomická situace zhorší, v červnu tento podíl klesl na 29 procent. Naopak mírně narostl počet těch, kteří vyhlížejí zlepšení. Na tom má v 80 procentech případů vidina zvýšení příjmů. Pětina z těch, kteří očekávají zlepšení, pak v dohledné době splatí úvěr či hypotéku, což jim pomůže zlepšit současnou finanční situaci.