Katolická církev ve Varšavě poprvé uspořádala obřad blahořečení devítičlenné polské rodiny včetně novorozence, kterou za druhé světové války zavraždili nacističtí Němci za to, že poskytla útočiště židovské rodině. Bohoslužba, které se zúčastnili polský prezident a premiér spolu s dalšími hosty, oslavila život Jozefa a Wiktorie Ulmových a jejich sedmi dětí, kteří žili v jihovýchodním městě Markowa. Kardinál Marcello Semeraro přečetl dopis papeže Františka, který rodině za její neohroženou oběť udělil titul “blahoslavený”. Po jejich blahořečení byla vystavena umělecká díla a relikviář s jejich ostatky. Papež František charakterizoval rodinu Ulmových jako zářný vzor humanity uprostřed temných událostí druhé světové války. Oznámení přichází uprostřed citlivého historického dialogu v Polsku. Zatímco vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) vyzdvihuje tisíce Poláků, kteří pomáhali Židům během holocaustu, čelí toto vyprávění kritice za podceňování role polských kolaborantů.
Katolická církev ve Varšavě poprvé uspořádala obřad blahořečení devítičlenné polské rodiny včetně novorozence, kterou za druhé světové války zavraždili nacističtí Němci za to, že poskytla útočiště židovské rodině. Bohoslužba, které se zúčastnili polský prezident a premiér spolu s dalšími hosty, oslavila život Jozefa a Wiktorie Ulmových a jejich sedmi dětí, kteří žili v jihovýchodním městě Markowa. Kardinál Marcello Semeraro přečetl dopis papeže Františka, který rodině za její neohroženou oběť udělil titul “blahoslavený”. Po jejich blahořečení byla vystavena umělecká díla a relikviář s jejich ostatky. Papež František charakterizoval rodinu Ulmových jako zářný vzor humanity uprostřed temných událostí druhé světové války. Oznámení přichází uprostřed citlivého historického dialogu v Polsku. Zatímco vláda strany Právo a spravedlnost vyzdvihuje tisíce Poláků, kteří pomáhali Židům během holocaustu, čelí toto vyprávění kritice za podceňování role polských kolaborantů.
