Na jedné straně si Rusko stále drží „zděděné“ role s velkou mírou respektu a odpovědnosti, jako je například pozice jednoho z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a člena skupiny G20.
Na druhé straně se však stalo těsným spojencem zemí, které jsou všeobecně považovány za mezinárodní „zločinecké státy“ – jako je Severní Korea, Írán, Bělorusko a Sýrie – a projevuje podobné povahové rysy tím, že doma drtí politické oponenty a vyhrožuje Západu jadernými zbraněmi, ačkoli invaze na sousední Ukrajinu v roce 2022 zašla ještě o krok dál než ostatní „darebáci“.
Příklon Ruska k takzvaným „zločineckým státům“ – volně definovaným jako těm, které porušují mezinárodní zákony, sponzorují terorismus a představují hrozbu pro bezpečnost ostatních zemí a celosvětový mír – se urychlil od invaze na Ukrajinu na začátku roku 2022, kdy byla zavedena řada mezinárodních sankcí proti ruskému průmyslu a jednotlivcům spojeným s konfliktem, čímž se Moskva dostala na globální scéně do značné izolace.
To ji fakticky donutilo spoléhat na to, že země jako Čína a Indie budou kupovat její export ropy, a obracet se na spojenecké „zločinecké státy“ jako na zdroj potenciálního vojenského vybavení a podpory.
Někteří blízcí stoupenci Ruska se domnívají, že Moskva, která operuje mimo rámec mezinárodního práva, se sama stále více chová jako „zločinecký stát“, zejména pokud jde o její snahu zpochybnit a rozvrátit dominanci Západu v globálních záležitostech.
Návštěva severokorejského vůdce Kim Čong-una v Rusku tento týden – při níž se obě země zavázaly prohloubit vojenské a hospodářské vazby navzdory obavám států, jako jsou USA a Jižní Korea – ukázala, že Moskva se stále více snaží jak rozbít světový řád, tak z tohoto rozkolu těžit.
„Rusko je stále více zločineckým státem: Jeho hlavní vztahy jsou se zeměmi mimo globální řád založený na pravidlech: Ian Bremmer, prezident a zakladatel skupiny Eurasia Group, řekl v pondělí televizi CNBC: „Rusko je stále více v kontaktu se zeměmi, které jsou v rozporu s pravidly mezinárodního pořádku, jako jsou Bělorusko, Írán, Sýrie a Severní Korea.
„Jedná se o země, které nelze účinně potrestat hrozbou dalších sankcí ze strany Spojených států a NATO. Jsou to již plně oddaní nepřátelé. To omezuje množství další podpory, se kterou může Rusko počítat, ale také to znamená, že Američané nemohou reagovat jinak než rozzlobenými prohlášeními,“ dodal.
Bremmer uvedl, že Kimova návštěva v Rusku a příslib prohloubení bilaterálních vazeb a výměny vojenských technologií pro satelitní program Pchjongjangu ukazují, že Rusko začíná „více akceptovat riziko a je ochotno se zapojit do asymetrické války proti svým nepřátelům v širším měřítku“.
Nepřítel mého nepřítele
Staré přísloví říká, že „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“, a to lze aplikovat i na „zločinecké státy“, z nichž všechny mají se Západem bouřlivé a hluboce problematické vztahy.
Zločinecké státy jsou do značné míry svázány společným postavením psance, které do značné míry zhoršují mezinárodní sankce omezující obchod a transakce, a společným ideologickým nepřátelstvím vůči západním hodnotám, jako je demokracie a svoboda.
Vztahy mezi zločineckými státy jsou podle analytiků často transakční, přičemž vztahy Ruska se Severní Koreou se zřejmě neliší: Západní zpravodajské služby naznačují, že Moskva je ochotna nabídnout Pchjongjangu potraviny, finanční pomoc a vojenskou technologii výměnou za zbraně, které může použít například proti Ukrajině, ačkoli Moskva a Severní Korea popírají, že by k obchodům se zbraněmi došlo.
„Současná globální geopolitická situace je situací polarizovaného mezinárodního uspořádání,“ uvedl pro CNBC Edward Howell, přednášející politologii na Oxfordské univerzitě a odborník na severokorejskou domácí a zahraniční politiku.
„Severní Korea od ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku nadále využívá roztříštěného mezinárodního řádu – zejména Rady bezpečnosti OSN,“ dodal.
„Pchjongjang ví, že Moskva a Peking budou proti jakýmkoli rezolucím Rady bezpečnosti OSN o sankcích vůči KLDR [Korejská lidově demokratická republika, oficiální název Severní Koreje], ať už za porušování lidských práv, nebo za pokračující raketový a jaderný vývoj. Rusko zároveň ví, že se může spolehnout na materiální pomoc svého klienta z dob studené války, a to v době, kdy má jen málo globálních spojenců,“ uvedl.
Přátelé s výhodami
Ruský politolog Anton Barbašin však odmítl nálepku „zločineckého státu“ pro Rusko s tím, že Moskva si nadále udržuje moc a vliv v globálnější geopolitické sféře. Moskva například stále počítá se zeměmi jako Čína, Indie a Turecko jako se spojenci.
„Rusko lze jen stěží označit za darebácký stát – vzhledem k jeho postavení v RB OSN, G20, do jisté míry BRICS – schopnosti ovlivňovat energetický trh prostřednictvím OPEC+ [aliance s ostatními producenty ropy v OPEC] a celkovému rozsahu obchodu a spolupráce s Čínou, Indií a dokonce i Tureckem.“
„Ale samotný fakt, že Rusko potřebuje Kima, je známkou značného poklesu ruských možností,“ uvedl Barbashin v komentáři zaslaném e-mailem CNBC.
Přátelství Ruska se Severní Koreou vnímal spíše jako sňatek z rozumu vzhledem k potřebám Ruska na bojišti na Ukrajině.
„Putin potřebuje Severní Koreu kvůli dvěma věcem: nábojům a lidem. I když si myslím, že je přitažené za vlasy očekávat, že Severní Korea pošle na Ukrajinu vojáky, její lidé mohou být využiti jako levná pracovní síla na okupovaných územích Ukrajiny a samotného Ruska,“ uvedl.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
