Česká pošta chce v následujících letech prodat nemovitosti za 4,5 miliardy

Nemovitosti v hodnotě 11 miliard korun si naopak ponechá pro další provoz státního podniku nebo Balíkovny, která se má při transformaci od pošty oddělit. Na dnešním semináři k transformaci pošty v Poslanecké sněmovně to uvedl ředitel divize sdílených služeb Ondřej Škorpil.

V minulém roce pošta prodala 50 nemovitostí za 1,2 miliardy korun a letos očekává prodej 28 pozemků a budov za 625 milionů korun. Z prodávaných budov jich bude 12 využito pro další provoz pošty Partner. Loni to bylo 14 nemovitostí.

Získané peníze z prodeje podnik podle Škorpila využívá na stabilizaci a investice.

Ještě letos plánuje pošta prodej nemovitostí v ulici Na Strži v Praze 4 pražskému magistrátu za 425 milionů korun a nabídla k prodeji v aukci dopravní areál s rozsáhlým pozemkem v Satalicích na okraji Prahy za vyvolávací cenu 133,5 milionu korun.

Pošta také nedávno vypsala výběrové řízení na prodej budovy hlavní pošty na rohu ulice Politických vězňů a Jindřišské ulice v Praze. Vyvolávací cena je 1,538 miliardy korun bez DPH. Tendru předcházela nabídka objektu státním institucím, kterou nikdo nevyužil. Budovu, ve které v současnosti mimo jiné sídlí management podniku, Česká pošta prodává dohromady s domem v Moravské ulici, kde je cena 62,39 milionu korun.

Česká pošta loni vykázala ztrátu 1,73 miliardy korun, letos očekává miliardovou ztrátu.

Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. U plynu bude navýšení regulované části ceny mírnější. Vyplývá to z návrhu úřadu, ke kterému nyní spustil veřejný konzultační proces. Konečné rozhodnutí úřad vydá na konci listopadu.

Zatímco u domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.

Důvodem vysokého nárůstu je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok. Oproti roku 2021, který byl posledním nedotovaným rokem, bude zdražení asi o 800 Kč za MWh.

Navýšení regulované složky by se mělo projevit individuálně, výraznější však bude u elektřiny. Její regulovaná část v příštím roce vzroste podle návrhu na všech úrovních.

U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení asi o 125 Kč za MWh plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta, v přepočtu asi 63 Kč za MWh.

U plynu je navýšení mírnější zejména kvůli jeho nižšímu podílu na konečné ceně. V případě plynu se také do cen nepromítají platby za POZE.

I přes letošní zlevňování dodavatelů tak bude elektřina v příštím roce zřejmě dražší. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dříve připustil, že zdražení u elektřiny může být zhruba do deseti procent. U plynu by ceny měly spíš mírně klesat.

Návrh už okomentoval místopředseda opozičního hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle něhož jde o debakl současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). „Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Proto jsme také navrhovali scénář, který by tomuto vývoji předešel. Neposlouchají, a že to odnesou lidé a firmy je jim jedno. Takhle se fakt hospodářství nenastartuje,“ uvedl na sociální síti X.