Nemovitosti v hodnotě 11 miliard korun si naopak ponechá pro další provoz státního podniku nebo Balíkovny, která se má při transformaci od pošty oddělit. Na dnešním semináři k transformaci pošty v Poslanecké sněmovně to uvedl ředitel divize sdílených služeb Ondřej Škorpil.
V minulém roce pošta prodala 50 nemovitostí za 1,2 miliardy korun a letos očekává prodej 28 pozemků a budov za 625 milionů korun. Z prodávaných budov jich bude 12 využito pro další provoz pošty Partner. Loni to bylo 14 nemovitostí.
Získané peníze z prodeje podnik podle Škorpila využívá na stabilizaci a investice.
Ještě letos plánuje pošta prodej nemovitostí v ulici Na Strži v Praze 4 pražskému magistrátu za 425 milionů korun a nabídla k prodeji v aukci dopravní areál s rozsáhlým pozemkem v Satalicích na okraji Prahy za vyvolávací cenu 133,5 milionu korun.
Pošta také nedávno vypsala výběrové řízení na prodej budovy hlavní pošty na rohu ulice Politických vězňů a Jindřišské ulice v Praze. Vyvolávací cena je 1,538 miliardy korun bez DPH. Tendru předcházela nabídka objektu státním institucím, kterou nikdo nevyužil. Budovu, ve které v současnosti mimo jiné sídlí management podniku, Česká pošta prodává dohromady s domem v Moravské ulici, kde je cena 62,39 milionu korun.
Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. U plynu bude navýšení regulované části ceny mírnější. Vyplývá to z návrhu úřadu, ke kterému nyní spustil veřejný konzultační proces. Konečné rozhodnutí úřad vydá na konci listopadu.
Zatímco u domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.
Důvodem vysokého nárůstu je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok. Oproti roku 2021, který byl posledním nedotovaným rokem, bude zdražení asi o 800 Kč za MWh.
Navýšení regulované složky by se mělo projevit individuálně, výraznější však bude u elektřiny. Její regulovaná část v příštím roce vzroste podle návrhu na všech úrovních.
U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení asi o 125 Kč za MWh plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta, v přepočtu asi 63 Kč za MWh.
U plynu je navýšení mírnější zejména kvůli jeho nižšímu podílu na konečné ceně. V případě plynu se také do cen nepromítají platby za POZE.
I přes letošní zlevňování dodavatelů tak bude elektřina v příštím roce zřejmě dražší. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dříve připustil, že zdražení u elektřiny může být zhruba do deseti procent. U plynu by ceny měly spíš mírně klesat.
Návrh už okomentoval místopředseda opozičního hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle něhož jde o debakl současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). „Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Proto jsme také navrhovali scénář, který by tomuto vývoji předešel. Neposlouchají, a že to odnesou lidé a firmy je jim jedno. Takhle se fakt hospodářství nenastartuje,“ uvedl na sociální síti X.
Zdroj: Getty Images
Česká pošta v příštích letech předpokládá prodej zbytného nemovitého majetku v hodnotě 4,5 miliardy korun. Nemovitosti v hodnotě 11 miliard korun si naopak ponechá pro další provoz státního podniku nebo Balíkovny, která se má při transformaci od pošty oddělit. Na dnešním semináři k transformaci pošty v Poslanecké sněmovně to uvedl ředitel divize sdílených služeb Ondřej Škorpil.
V minulém roce pošta prodala 50 nemovitostí za 1,2 miliardy korun a letos očekává prodej 28 pozemků a budov za 625 milionů korun. Z prodávaných budov jich bude 12 využito pro další provoz pošty Partner. Loni to bylo 14 nemovitostí.
Získané peníze z prodeje podnik podle Škorpila využívá na stabilizaci a investice.
Ještě letos plánuje pošta prodej nemovitostí v ulici Na Strži v Praze 4 pražskému magistrátu za 425 milionů korun a nabídla k prodeji v aukci dopravní areál s rozsáhlým pozemkem v Satalicích na okraji Prahy za vyvolávací cenu 133,5 milionu korun.
Pošta také nedávno vypsala výběrové řízení na prodej budovy hlavní pošty na rohu ulice Politických vězňů a Jindřišské ulice v Praze. Vyvolávací cena je 1,538 miliardy korun bez DPH. Tendru předcházela nabídka objektu státním institucím, kterou nikdo nevyužil. Budovu, ve které v současnosti mimo jiné sídlí management podniku, Česká pošta prodává dohromady s domem v Moravské ulici, kde je cena 62,39 milionu korun.
Česká pošta loni vykázala ztrátu 1,73 miliardy korun, letos očekává miliardovou ztrátu.
Zdroj: Canva
Regulovaná část elektřiny vzroste pro domácnosti meziročně o 71 %, navrhl ERÚ
Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. U plynu bude navýšení regulované části ceny mírnější. Vyplývá to z návrhu úřadu, ke kterému nyní spustil veřejný konzultační proces. Konečné rozhodnutí úřad vydá na konci listopadu.
Zatímco u domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.
Důvodem vysokého nárůstu je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok. Oproti roku 2021, který byl posledním nedotovaným rokem, bude zdražení asi o 800 Kč za MWh.
Navýšení regulované složky by se mělo projevit individuálně, výraznější však bude u elektřiny. Její regulovaná část v příštím roce vzroste podle návrhu na všech úrovních.
U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení asi o 125 Kč za MWh plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta, v přepočtu asi 63 Kč za MWh.
U plynu je navýšení mírnější zejména kvůli jeho nižšímu podílu na konečné ceně. V případě plynu se také do cen nepromítají platby za POZE.
I přes letošní zlevňování dodavatelů tak bude elektřina v příštím roce zřejmě dražší. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dříve připustil, že zdražení u elektřiny může být zhruba do deseti procent. U plynu by ceny měly spíš mírně klesat.
Návrh už okomentoval místopředseda opozičního hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle něhož jde o debakl současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). "Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Proto jsme také navrhovali scénář, který by tomuto vývoji předešel. Neposlouchají, a že to odnesou lidé a firmy je jim jedno. Takhle se fakt hospodářství nenastartuje," uvedl na sociální síti X.
Zdroj: Getty Images
