České domácnosti měly v 1. pololetí nejdražší plyn a elektřinu ve V4

Elektřina českým domácnostem meziročně zdražila o více než čtvrtinu a plyn o více než polovinu. Vyplývá to z údajů, které dnes na svých internetových stránkách zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v ČR se podle Eurostatu v pololetí meziročně zvýšila o 26 procent na 0,3212 eura (zhruba 7,9 Kč) za kilowatthodinu (kWh). Na Slovensku přitom domácnosti za jednu kilowatthodinu platily pouze 0,1892 eura, v Polsku 0,1769 eura a v Maďarsku jen 0,1161 eura, plyne z údajů Eurostatu.

Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v celé Evropské unii podle Eurostatu v pololetí činila 0,289 eura za kWh. Nejvyšší byla v Nizozemsku, kde meziročně stoupla o 953 procent a dosáhla 0,475 eura za kWh. Za jejím prudkým růstem stálo několik faktorů včetně ukončení daňových úlev. Nejméně naopak platily domácnosti v Bulharsku, a to 0,1137 eura za kWh.

Průměrná cena plynu pro domácnosti v Česku podle údajů Eurostatu v prvním pololetí meziročně vzrostla o 57 procent na 0,1138 eura (zhruba 2,8 Kč) za kWh. V Polsku domácnosti platily 0,0683 eura za kWh a na Slovensku 0,0571 eur za kWh. V Maďarsku cena činila pouze 0,0337 eur za kWh, takže byla nejnižší v celé EU.

Nejvyšší cenu za plyn v EU platily stejně jako v případě elektřiny domácnosti v Nizozemsku, a to 0,2481 eur za kWh. Průměrná cena plynu pro domácnosti v celé EU v pololetí činila 0,1187 eura za kWh, uvedl Eurostat.

V dubnu Eurostat zveřejnil údaje o cenách plynu a elektřiny, podle kterých se ceny plynu pro domácnosti v České republice loni ve druhém pololetí meziročně zvýšily nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Český premiér Petr Fiala však tehdy tato čísla označil za mylná a odborníci uvedli, že čísla vycházela z cenových nabídek dodavatelů, takže neodpovídala reálným platbám zákazníků.

Eurostat tehdy uvedl, že zveřejněná čísla získal od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Předseda ČSÚ Marek Rojíček v září oznámil, že úřad bude průměrné nabídkové ceny energií i nadále publikovat, za primární data ale bude do budoucna označovat realizované ceny, které také bude poskytovat Eurostatu pro mezinárodní srovnání.

Čistý zisk Monety Money Bank za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o 3,7 procenta na čtyři miliardy korun. Provozní výnosy dosáhly 9,1 miliardy korun, meziročně se téměř nezměnily. Na podobné úrovni zůstaly i provozní náklady, také letos do září činily 4,2 miliardy korun. Banka to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Oznámila rovněž, že za celý letošní rok cílí na čistý zisk převyšující pět miliard korun, což je o 300 milionů korun více než ve výhledu zveřejněném v červenci.

Čistý úrokový výnos za první tři čtvrtletí meziročně klesl o 11,3 procenta na 6,4 miliardy korun, podle banky je to zejména kvůli přetrvávajícímu tlaku nákladů na financování. „Z čtvrtletního pohledu nicméně čistý úrokový výnos nadále rostl, a to o 1,4 procenta v porovnání s druhým čtvrtletím roku 2023. K tomu přispěly jak dodatečné zdroje likvidity, na kterých realizujeme ziskovou marži, tak i vyšší výnosnost úvěrového portfolia,“ sdělila banka. Čistý výnos z poplatků a provizí se meziročně zvýšil o 22,3 procenta na dvě miliardy korun, a to díky provizím z prodeje produktů třetích stran, jako jsou pojistné produkty a smlouvy o penzijním pojištění, které dohromady přispěly částkou 0,9 miliardy korun.

Provozní výnosy za tři čtvrtletí podle banky představují stabilní výsledek v porovnání se stejným obdobím roku 2022. V mezičtvrtletním srovnání se provozní výnosy zvýšily o pět procent na 3,2 miliardy korun, a to díky kombinaci lepších úrokových výnosů a silných výnosů z poplatků a provizí.

„Moneta vykázala za třetí čtvrtletí pozitivní výsledky. K překonání odhadů došlo u výnosů i čistého zisku,“ řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Výhled čistého zisku managementu na celý letošní rok hodnotí jako reálný.

Provozní náklady banka navzdory inflačním tlakům a vyšším povinným příspěvkům do regulatorních fondů z letošního prvního pololetí udržela na stejné úrovni. Regulatorní poplatky meziročně vzrostly o 34,1 procenta na 307 milionů korun.

Bilanční suma Monety dosáhla ke konci září 449 miliard korun, meziročně stoupla o 20,9 procenta. Podle banky je za tím zejména nárůst klientských vkladů o 22,7 procenta na 393 miliard korun. Retailové vklady vzrostly o 22,3 procenta a komerční vklady o 23,9 procenta.

Portfolio výkonných úvěrů v hrubé výši zůstalo na 270 miliardách korun. Retailové úvěry meziročně klesly o 2,5 procenta na 181,6 miliardy korun, podle banky zejména díky zpomalení v oblasti hypotečních úvěrů. Portfolio komerčních úvěrů vzrostlo o 5,3 procenta na 88,5 miliardy korun. „Objemy nových hypotečních úvěrů klesly meziročně o 70,1 procenta, což je v souladu s celým hypotečním trhem. Objemy spotřebitelských úvěrů rovněž klesly o 16 procent a nové komerční úvěry se meziročně propadly o 26,8 procenta,“ uvedla banka.

Celkový počet klientů nadále rostl, dosáhl 1,6 milionu, meziročně přibylo 154.000 nových klientů.

Moneta Money Bank je jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze. Největším akcionářem Monety je finanční skupina PPF. Usilovala o spojení Monety se svou skupinou Air Bank. Plán ale loni na jaře padl.