Sergio Nicoletti Altimari, vedoucí ekonomického a statistického oddělení italské centrální banky, vyzval během parlamentního slyšení vládu k fiskální obezřetnosti. Altimariho výzva vychází z obav z vysokých výpůjčních nákladů Itálie a její křehké ekonomiky, která by mohla být dále zatížena neudržitelnými finančními kroky. Úředník varoval před potenciálem zhoršení podmínek financování, pokud nebude dodržována fiskální pečlivost, a zdůraznil vysoký poměr italského dluhu k HDP, který se pro roky 2023 a 2024 předpokládá ve výši 140 %. To, jak poznamenal, by mohlo podnítit napětí na finančních trzích. Navzdory plánům na snížení italského deficitu pod limit EU do roku 2026 zdůraznil, že řešením ekonomických problémů Itálie jsou spíše strukturální ekonomické reformy než pomalejší růst. Se srovnatelnými fiskálními problémy se potýkají i další země eurozóny včetně Francie a Španělska, u nichž se v letošním roce předpokládá deficit 4,7 %, resp. 4,1 %.
Sergio Nicoletti Altimari, vedoucí ekonomického a statistického oddělení italské centrální banky, vyzval během parlamentního slyšení vládu k fiskální obezřetnosti. Altimariho výzva vychází z obav z vysokých výpůjčních nákladů Itálie a její křehké ekonomiky, která by mohla být dále zatížena neudržitelnými finančními kroky. Úředník varoval před potenciálem zhoršení podmínek financování, pokud nebude dodržována fiskální pečlivost, a zdůraznil vysoký poměr italského dluhu k HDP, který se pro roky 2023 a 2024 předpokládá ve výši 140 %. To, jak poznamenal, by mohlo podnítit napětí na finančních trzích. Navzdory plánům na snížení italského deficitu pod limit EU do roku 2026 zdůraznil, že řešením ekonomických problémů Itálie jsou spíše strukturální ekonomické reformy než pomalejší růst. Se srovnatelnými fiskálními problémy se potýkají i další země eurozóny včetně Francie a Španělska, u nichž se v letošním roce předpokládá deficit 4,7 %, resp. 4,1 %.
