Údaje Federálního rezervního systému ukazují, že rekordní nárůst bohatství v letech 2019 až 2022 zvýraznil finanční odolnost amerických rodin. Tento boom byl podpořen rostoucími akciovými indexy, cenami domů a četnými vládními balíčky pomoci, včetně výplat souvisejících s pandemií. Navzdory inflačním tlakům zaznamenal průzkum spotřebitelských financí Fedu v letech 2018 až 2021 37% nárůst mediánu čistého jmění a 3% zvýšení mediánu rodinných příjmů. Tento vývoj související s prosperitou, zahrnující posílení úspor, snížení zůstatků na kreditních kartách a rozšíření penzijních účtů, byl patrný u většiny demografických skupin. Ztráty pracovních míst spojené s pandemií byly kompenzovány balíčky vládní pomoci spolu s příjmově pozitivními vlivy prosperujícího trhu práce, pro který je typická nízká nezaměstnanost a rychle rostoucí mzdy. Nicméně finanční rozdíly přetrvávají, neboť se zvýšila nerovnost v příjmech a majetku, z čehož těží zejména bohatší demografické skupiny. Jinde byl sledován rekordní nárůst přímého vlastnictví akcií, pravděpodobně ovlivněný popularitou “meme stocks”. Navzdory pomalejšímu pokroku v příjmech zaznamenaly černošské a hispánské rodiny výrazný procentuální nárůst čistého jmění. Asijské rodiny, které se v této zprávě objevily poprvé, měly nejvyšší medián čistého jmění mezi rasovými nebo etnickými skupinami. Zjevná finanční odolnost amerických rodin, které opouštějí pandemii, podporuje optimismus ohledně scénáře “měkkého přistání” ekonomiky.
Údaje Federálního rezervního systému ukazují, že rekordní nárůst bohatství v letech 2019 až 2022 zvýraznil finanční odolnost amerických rodin. Tento boom byl podpořen rostoucími akciovými indexy, cenami domů a četnými vládními balíčky pomoci, včetně výplat souvisejících s pandemií. Navzdory inflačním tlakům zaznamenal průzkum spotřebitelských financí Fedu v letech 2018 až 2021 37% nárůst mediánu čistého jmění a 3% zvýšení mediánu rodinných příjmů. Tento vývoj související s prosperitou, zahrnující posílení úspor, snížení zůstatků na kreditních kartách a rozšíření penzijních účtů, byl patrný u většiny demografických skupin. Ztráty pracovních míst spojené s pandemií byly kompenzovány balíčky vládní pomoci spolu s příjmově pozitivními vlivy prosperujícího trhu práce, pro který je typická nízká nezaměstnanost a rychle rostoucí mzdy. Nicméně finanční rozdíly přetrvávají, neboť se zvýšila nerovnost v příjmech a majetku, z čehož těží zejména bohatší demografické skupiny. Jinde byl sledován rekordní nárůst přímého vlastnictví akcií, pravděpodobně ovlivněný popularitou “meme stocks”. Navzdory pomalejšímu pokroku v příjmech zaznamenaly černošské a hispánské rodiny výrazný procentuální nárůst čistého jmění. Asijské rodiny, které se v této zprávě objevily poprvé, měly nejvyšší medián čistého jmění mezi rasovými nebo etnickými skupinami. Zjevná finanční odolnost amerických rodin, které opouštějí pandemii, podporuje optimismus ohledně scénáře “měkkého přistání” ekonomiky.
