Kdo stojí za prvními technickými analýzami používanými k obchodování?

Některé investiční styly nepoužívají nic jiného než technickou analýzu, přičemž jejich vyznavači často tvrdí, že o základech akcií nic nevědí, protože vše, co potřebují, mají v grafech. Tento segment investování nevznikl z ničeho. V tomto článku se podíváme na muže, kteří byli průkopníky technické analýzy.

Charles Dow zaujímá v historii financí významné místo. Založil The Wall Street Journal – měřítko, podle kterého se poměřují všechny finanční noviny – a co je pro náš účel důležitější, vytvořil Dow Jonesův průmyslový index. Tím Dow otevřel dveře technické analýze. Dow denně, týdně a měsíčně zaznamenával maxima a minima svého průměru a koreloval tyto vzorce s přílivem a odlivem trhu. Poté psal články, vždy až dodatečně, ve kterých poukazoval na to, jak určité vzorce vysvětlují a předpovídají předchozí tržní události.

Dow si však nemůže připsat všechny – nebo dokonce většinu – zásluhy za teorii nesoucí jeho jméno. Nebýt Williama P. Hamiltona, Dowova teorie by fungovala pouze jako zpětné potvrzení volných principů.

Teorie Dow byla souborem tržních trendů, které byly silně propojeny s metaforami oceánu. Základní, dlouhodobý trend trvající čtyři a více let představoval příliv a odliv trhu – buď rostoucí (býčí), nebo klesající (medvědí). Po něm následovaly kratší vlny, které trvaly týden až měsíc. A nakonec tu byly šplouchance a drobné vlnky rozbouřené vody bezvýznamných každodenních výkyvů.

Hamilton používal tato měřítka vedle několika pravidel – například železniční průměr a průmyslový průměr si navzájem potvrzovaly směr – k tomu, aby s chvályhodnou přesností určoval býčí a medvědí trhy. Přestože krach v roce 1929 předpověděl příliš brzy (1927, 1928), poslední apel učinil 21. října 1929, tři dny před krachem a pouhý týden před svou smrtí ve věku 63 let.

Robert Rhea převzal Dowovu teorii a proměnil ji v praktický ukazatel pro dlouhé nebo krátké pozice na trhu. Doslova napsal knihu na toto téma: „The Dow Theory“ (1932). Rhea byl úspěšný v používání teorie k určování vrcholů a dna – a dokázal na těchto určováních dostatečně vydělat. Velmi brzy po zvládnutí Dowovy teorie Rhea nepotřeboval se svými znalostmi obchodovat. Stačilo mu je pouze zapsat.

Poté, co v roce 1932 odhadl dno trhu a v roce 1937 vrchol, přineslo bohatství předplatitelům Rheova investičního dopisu Dow Theory Comments další tisíce předplatitelů. Stejně jako u Hamiltona byl však Rheův život tržního prognostika krátký – zemřel v roce 1939.

Snad nejpřesnější prognostik s nejdelší historií, Edson Gould, ještě do roku 1983, kdy mu bylo 81 let, předpovídal vývoj. Gould také většinu peněz vydělal spíše psaním zpravodajů než investováním, když v roce 1930 prodával předplatné za 500 dolarů. Zachytil všechny hlavní body býčího i medvědího trhu a učinil několik až děsivě přesných předpovědí, například že Dow vzroste o 400 bodů během 20 let býčího trhu, že Dow dosáhne v roce 1973 hodnoty 1 040 bodů atd.

Gould používal grafy, psychologii trhu a ukazatele včetně Senti-metru – indexu DJIA vyděleného dividendami na akcii společností. Gould byl ve svém oboru tak dobrý, že pokračoval v přesných odhadech i ze záhrobí. Gould zemřel v roce 1987, ale v roce 1991 Dow dosáhl hodnoty 3 000, jak předpověděl. V době jeho předpovědi v roce 1979 Dow ještě nepřekonal hranici 1 000 bodů.

John Magee napsal bibli technické analýzy „Technical Analysis of Stock Trends“ (1948). Magee byl jedním z prvních, kdo obchodoval výhradně na základě ceny akcií a jejího vzorce na historických grafech. Magee zaznamenával do grafů vše: jednotlivé akcie, průměry, objemy obchodů – v podstatě vše, co se dalo zakreslit do grafu. Tyto grafy pak proléval, aby identifikoval široké vzory a specifické tvary, jako jsou slabé trojúhelníky, vlajky, tělesa, ramena atd.

Naneštěstí pro Mageeho se zpočátku lépe staral o své klienty než o své vlastní portfolio a často prodával ve svém vlastním portfoliu na základě vnitřních pocitů navzdory silným signálům držení z grafů. Od svých 40 let až do své smrti ve věku 86 let však byl Magee jedním z nejdisciplinovanějších technických analytiků, který odmítal číst i aktuální noviny, aby nenarušily signály z jeho grafů.

U takového seznamu se jistě objeví nějaká kontroverze. Kde je nechvalně proslulý Jesse Livermore, obchodník, jehož instinktivní volání na základě cenových tiků jsou pravděpodobně prvními úspěšnými technickými obchody? A co R. N. Elliott? A co WD Gann?

No, Livermore toho v oblasti teoretizování moc neudělal a zemřel na mizině. Elliott vylepšil technickou analýzu vlastní hypotézou, ale jeho teorie se obtížně testují a ještě hůře obchodují – zahrnují něco mystiky navršené na čísla. Podobně Gannovy linie, ačkoli se zdají být v konceptu užitečné, jsou natolik citlivé na chyby, že jejich praktická použitelnost je sporná. Oba tito muži údajně vydělali jmění obchodováním se svými teoriemi, ale neexistují žádné solidní záznamy, které by to potvrzovaly, jako je tomu u Livermora. Ani jeden z nich po sobě nezanechal mnohamilionový majetek.