Měnová politika byla slabší, než by si centrální banky přály

Na Česko-Slovenském ekonomickém fóru v Praze to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Poukázala přitom na podobnou výši inflace v obou zemích, přestože měly odlišnou měnovou politiku, když Slovensko je na rozdíl od Česka členem eurozóny.Zamrazilová poukázala na to, že obě země jsou si podobné z hlediska makroekonomické struktury. Jsou vysoce otevřené ekonomiky, pro obě je hlavní partner v zahraničním obchodu Německo, obě mají vysoký podíl firem pod zahraniční kontrolou. „Co je mezi námi zásadně rozdílné, je měna,“ uvedla.Tato skutečnost podle Zamrazilové nabízí jedinečnou laboratorní zkušenost toho, jak se budou dvě podobné ekonomiky s obdobnými výchozími podmínkami vyvíjet v rozdílném měnovém prostředí. Viceguvernérka ale upozornila, že i přes výrazně přísnější měnovou politiku v Česku než v eurozóně byl nynější inflační vývoj podobný.Podle dat Eurostatu byla v srpnu v Česku inflace 10,1 procenta, na Slovensku 9,6 procenta. Jádrová inflace, která je očištěná o sezonní vlivy, vliv změn regulovaných cen, vliv daňových úprav a jiná administrativní opatření, byla v Česku 8,3 procenta, na Slovensku 8,6 procenta.„Jak je to možné, když naše měnová politika byla o tolik přísnější?“ reagovala Zamrazilová. „Je velice dobře možné, že účinnost měnové politiky byla v této epizodě vysoké inflace podstatně slabší, než bychom si jako centrální bankéři přáli,“ dodala.Česko začalo úrokové sazby zvyšovat ve druhé polovině roku 2021, vrcholu dosáhly v červnu 2022 na sedmi procentech a nyní se debatuje o začátku jejich snižování. Evropská centrální banka začala se zvyšováním úroků později, zatím posledním rozhodnutím byl růst o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta v polovině září. Analytici nicméně předpokládají, že zářijové zvýšení sazeb v eurozóně bylo už poslední.Chcete využít této příležitosti?V budově ČNB se dnes uskuteční Česko-Slovenské ekonomické fórum, které se bude věnovat rozdělení společné měny i aktuálním ekonomickým otázkám. Fórum je jednou z akcí, které ČNB pořádá u příležitosti 30. výročí vzniku samostatného Česka. Letos takto například uspořádala výstavu o měnové odluce nebo vydala speciální tisícikorunovou bankovku s přetiskem s logem ČNB ke 30 letům existence a motivem dobového kolku z doby měnové odluky.První panel fóra se bude věnovat česko-slovenské měnové odluce. Vystoupí na něm viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, bývalý pověřený guvernér ČNB Pavel Kysilka a bývalá viceguvernérka Národní banky Slovenska Elena Kohútiková. Odluka se uskutečnila v únoru 1993 a rozdělila se při ní československá měna, která přežila společný stát o šest týdnů.Zbývající části fóra jsou zaměřeny na aktuální ekonomická témata. Viceguvernér ČNB Jan Frait, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer a slovenský ministr financí Michal Horváth budou hovořit o problematice globalizace a deglobalizace. V závěrečném bloku se budou zástupci ČNB a NBS zabývat otázkou digitálních měn centrálních bank.Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 procenta z červencových šesti procent. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. V České republice míra nezaměstnanosti klesla na 2,5 procenta z červencových 2,7 procenta, byla tak nejnižší v EU, vyplývá z údajů Eurostatu.V eurozóně se míra nezaměstnanosti v srpnu snížila na 6,4 procenta z červencových 6,5 procenta. Eurostat v dnešní zprávě rovněž odhadl, že v EU bylo v srpnu bez práce 12,837 milionu lidí, z toho 10,856 milionu v eurozóně. Proti červenci se počet nezaměstnaných v EU snížil o 112.000 a v eurozóně o 107.000.Zpráva Eurostatu také ukázala, že v Česku se v srpnu opět snížila míra nezaměstnanosti ve věkové kategorii do 25 let, a to na 8,5 procenta z červencových 9,6 procenta. V celé EU míra nezaměstnanosti v této věkové kategorii zůstala na 14 procentech.Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce . Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu , které se liší od dat Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v srpnu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 3,6 procenta, zvýšila se tak druhý měsíc za sebou. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.