Někteří analytici také očekávají další drobné změny v její politice řízení výnosové křivky. Tyto úpravy by mohly trh překvapit – stejně jako dříve učinila centrální banka se svým ultraagresivním měnovým přístupem, ačkoli chce zabránit potenciálnímu ohrožení nedávno začínajícího zlepšení.
V uplynulých 12 měsících BOJ dvakrát překvapila investory úpravami své měnové politiky, kterými v prosinci a znovu v červenci uvolnila své držení výnosů desetiletých japonských státních dluhopisů, čímž otřásla finančními trhy. V důsledku toho investoři vyhlíželi známky naznačující další krok japonské centrální banky směrem k normalizaci úrokových sazeb.
Osmkrát ročně se scházejí tvůrci měnové politiky, aby formulovali rozhodnutí související s měnovou politikou banky, přičemž jejich fiskální analýzy se aktualizují každé náhradní zasedání. Politická rozhodnutí určují interakce s peněžním trhem včetně poskytování finančních prostředků finančním subjektům prostřednictvím úvěrů zajištěných kolaterálem. Jako protiváhu a stahování finančních prostředků BOJ vydává a prodává dluhopisy.
Zdroj: Getty Images
Japonská centrální banka dodržuje složitou měnovou politiku zahrnující různě operativní nástroje kvantitativního uvolňování, které se v posledních 30 letech používají ke stimulaci třetí největší světové ekonomiky. Jako jediná centrální banka, která udržuje mimořádně uvolněnou politiku v době, kdy ostatní významné banky zvyšují sazby kvůli úporně vysoké inflaci, její měnová politika vyniká. Tato politická divergence částečně vedla k různorodým tlakům na japonskou měnu a státní dluhopisy.
BOJ se svým jediným mandátem cenové stability je na rozdíl od ostatních centrálních bank s dvojím mandátem, včetně optimalizace zaměstnanosti. Jejím cílem je udržet zhruba 2% inflaci, což je cíl, který komplikuje neochvějné uplatňování superuvolněné politiky navzdory tomu, že jádrová inflace – definovaná jako inflace bez cen potravin – překračuje svůj cíl již 18 měsíců po sobě. Jádrová inflace (bez cen potravin a energií) překračuje svůj cíl již rok po sobě.
BOJ usiluje o inflaci taženou domácí poptávkou, protože vede k udržitelnému a stabilnímu hospodářskému růstu. Banka věří, že zvyšování mezd povede ke zvýšení spotřebitelských výdajů. Toto přesvědčení se potvrzuje, protože největší japonský odborový svaz Rengo požaduje při jarním vyjednávání o mzdách v příštím roce zvýšení mezd nejméně o 5 %.
V rámci své strategie reflace ekonomiky BOJ jako první přijala v únoru 2016 záporné úrokové sazby. To znamená, že BOJ účtuje komerčním bankám poplatky za vklady. Centrální banka hodlá u záporných sazeb zůstat i nadále, přestože někteří ekonomové vyjadřují pochybnosti o možných budoucích překážkách, které představuje rozsáhlá bilance banky.
Nejnovější údaje naznačují, že rozvaha BOJ se téměř rovná japonskému HDP, který činí přibližně 4,9 bilionu USD. Panují obavy, že s růstem úrokových sazeb bude muset BOJ po svém enormním úsilí o nákup dluhopisů platit více úroků ze své obrovské rozvahy, což vytvoří další fiskální tlaky.
Zdroj: Shutterstock
Měnová politika BOJ zahrnuje také výrazný prvek – řízení výnosové křivky (yield curve control – YCC), kdy BOJ cílí na dlouhodobější úrokové sazby prostřednictvím konkrétních státních dluhopisů. V závislosti na cíli japonská centrální banka nakupuje a prodává dluhopisy.
V poslední době se objevily kritické hlasy ohledně zavedených limitů výnosů JGB, které narušují trh, snižují zájem o obchodování s dluhopisy a dusí zisky japonských bank. Pozorovatelé předpovídají, že BOJ by mohla dále rozšířit fluktuační limity pro desetileté výnosy JGB nebo YCC úplně zrušit.
Uvolnění kontroly nad výnosy JGB znovu oživilo zájem o investice, ale také vyvolalo obavy, že japonští investoři mohou začít likvidovat zahraniční investice, pokud budou výnosy na domácím trhu konkurenceschopnější.
Bob Michele, globální ředitel oddělení fixních výnosů ve společnosti JP Morgan Asset Management, vyjádřil obavy z možné repatriace dlouhodobých aktiv a prohlásil: “To je jediné riziko, kterého se obávám.” Výsledek zasedání BOJ a případné následné změny její měnové politiky by skutečně mohly změnit globální pravidla hry.
Někteří analytici také očekávají další drobné změny v její politice řízení výnosové křivky. Tyto úpravy by mohly trh překvapit – stejně jako dříve učinila centrální banka se svým ultraagresivním měnovým přístupem, ačkoli chce zabránit potenciálnímu ohrožení nedávno začínajícího zlepšení.V uplynulých 12 měsících BOJ dvakrát překvapila investory úpravami své měnové politiky, kterými v prosinci a znovu v červenci uvolnila své držení výnosů desetiletých japonských státních dluhopisů, čímž otřásla finančními trhy. V důsledku toho investoři vyhlíželi známky naznačující další krok japonské centrální banky směrem k normalizaci úrokových sazeb.Osmkrát ročně se scházejí tvůrci měnové politiky, aby formulovali rozhodnutí související s měnovou politikou banky, přičemž jejich fiskální analýzy se aktualizují každé náhradní zasedání. Politická rozhodnutí určují interakce s peněžním trhem včetně poskytování finančních prostředků finančním subjektům prostřednictvím úvěrů zajištěných kolaterálem. Jako protiváhu a stahování finančních prostředků BOJ vydává a prodává dluhopisy.Japonská centrální banka dodržuje složitou měnovou politiku zahrnující různě operativní nástroje kvantitativního uvolňování, které se v posledních 30 letech používají ke stimulaci třetí největší světové ekonomiky. Jako jediná centrální banka, která udržuje mimořádně uvolněnou politiku v době, kdy ostatní významné banky zvyšují sazby kvůli úporně vysoké inflaci, její měnová politika vyniká. Tato politická divergence částečně vedla k různorodým tlakům na japonskou měnu a státní dluhopisy.BOJ se svým jediným mandátem cenové stability je na rozdíl od ostatních centrálních bank s dvojím mandátem, včetně optimalizace zaměstnanosti. Jejím cílem je udržet zhruba 2% inflaci, což je cíl, který komplikuje neochvějné uplatňování superuvolněné politiky navzdory tomu, že jádrová inflace – definovaná jako inflace bez cen potravin – překračuje svůj cíl již 18 měsíců po sobě. Jádrová inflace překračuje svůj cíl již rok po sobě.BOJ usiluje o inflaci taženou domácí poptávkou, protože vede k udržitelnému a stabilnímu hospodářskému růstu. Banka věří, že zvyšování mezd povede ke zvýšení spotřebitelských výdajů. Toto přesvědčení se potvrzuje, protože největší japonský odborový svaz Rengo požaduje při jarním vyjednávání o mzdách v příštím roce zvýšení mezd nejméně o 5 %.V rámci své strategie reflace ekonomiky BOJ jako první přijala v únoru 2016 záporné úrokové sazby. To znamená, že BOJ účtuje komerčním bankám poplatky za vklady. Centrální banka hodlá u záporných sazeb zůstat i nadále, přestože někteří ekonomové vyjadřují pochybnosti o možných budoucích překážkách, které představuje rozsáhlá bilance banky.Nejnovější údaje naznačují, že rozvaha BOJ se téměř rovná japonskému HDP, který činí přibližně 4,9 bilionu USD. Panují obavy, že s růstem úrokových sazeb bude muset BOJ po svém enormním úsilí o nákup dluhopisů platit více úroků ze své obrovské rozvahy, což vytvoří další fiskální tlaky.Měnová politika BOJ zahrnuje také výrazný prvek – řízení výnosové křivky , kdy BOJ cílí na dlouhodobější úrokové sazby prostřednictvím konkrétních státních dluhopisů. V závislosti na cíli japonská centrální banka nakupuje a prodává dluhopisy.V poslední době se objevily kritické hlasy ohledně zavedených limitů výnosů JGB, které narušují trh, snižují zájem o obchodování s dluhopisy a dusí zisky japonských bank. Pozorovatelé předpovídají, že BOJ by mohla dále rozšířit fluktuační limity pro desetileté výnosy JGB nebo YCC úplně zrušit.Uvolnění kontroly nad výnosy JGB znovu oživilo zájem o investice, ale také vyvolalo obavy, že japonští investoři mohou začít likvidovat zahraniční investice, pokud budou výnosy na domácím trhu konkurenceschopnější.Bob Michele, globální ředitel oddělení fixních výnosů ve společnosti JP Morgan Asset Management, vyjádřil obavy z možné repatriace dlouhodobých aktiv a prohlásil: “To je jediné riziko, kterého se obávám.” Výsledek zasedání BOJ a případné následné změny její měnové politiky by skutečně mohly změnit globální pravidla hry.
