Odbyt se oproti loňsku zvyšoval ve všech kalendářních měsících. Naposledy v září registrace stouply o více než 15,5 procenta na 17.208 automobilů. Prodeje letos rostou po celé Evropě. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Jedničkou je stále Škoda Auto, která zvýšila prodej o 35,2 procenta na 58.943 vozů, druhý Hyundai rostl o 9,3 procenta na 15.619 aut a Volkswagen zvýšil odbyt o 8,8 procenta na 14.632 vozů. Následují Toyota s téměř osmiprocentním růstem a Kia, která rostla o více než pět procent. Nejprodávanějšími modely jsou Škoda Octavia (16.978), Škoda Fabia (7837) a Škoda Scala (7271). Modely Škoda jsou i na dalších třech pozicích prodejnosti, po nich následuje Hyundai Tucson.
Zastropování energií letos vyjde asi na 50 mld. Kč, polovinu původních odhadů
Náklady na zastropování cen energií v letošním roce vyjdou podle současných odhadů přibližně na 50 miliard korun. To je zhruba polovina částky, kterou vláda při zavádění cenových stropů původně předpokládala. ČTK to řekl David Hluštík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Ke snížení nákladů pomohl zejména pokles cen energií na trhu. Cenové stropy platí po celý letošní rok. O jejich platnosti pro příští rok vláda dosud definitivně nerozhodla, předpokládá se však, že budou zrušeny.
Vláda zavedla cenové stropy na elektřinu a plyn pro letošní rok kvůli prudkému zdražení komodit na trhu během loňské energetické krize. Stropy byly stanoveny na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stropy platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku.
„Podle současného odhadu nákladů na zastropování silové složky cen energií v roce 2023 dosáhnou celkové náklady částky okolo 50 miliard korun,“ řekl Hluštík.
Zdroj: Canva
Státní rozpočet pro letošní rok původně počítal s náklady na zastropování ve výši 100 miliard korun. Některé další scénáře, se kterými vláda pracovala, předpovídaly náklady ještě výrazně vyšší. Během letošního roku však náklady klesaly díky poklesu cen energií na trhu.
Na začátku roku využívali ve svých cenících vládní stropy na energie téměř všichni tuzemští dodavatelé. Bez zastropování by podle nich byly ceny elektřiny a plynu ještě výrazně vyšší. Na začátku roku proto vláda schválila kompenzační mechanismus pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů, který měl pokrýt náklady energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů. Během roku však dodavatelé v reakci na pokles velkoobchodních cen energií začali zákazníkům nabízet dodávky pod úrovní cenového stropu. Tím se snížilo i čerpání kompenzací od státu.
Ceny paliv v ČR v uplynulém týdnu po čtyřech měsících zdražování klesly
Několikaměsíční zdražování pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu zastavilo. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil od minulé středy v průměru o sedm haléřů na 40,51 koruny za litr a nafta o dva haléře na 40,41 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Mírné zlevňování paliv by podle analytiků mělo pokračovat i v dalších dnech.
Ceny paliv stoupaly vytrvale od konce letošního května až do konce září. Za tu dobu průměrná cena benzinu v Česku stoupla o více než čtyři koruny, a cena nafty dokonce zhruba o 9,5 koruny.
Zastavení zdražování je podle analytiků výsledkem poměrně příznivé situace z pohledu motoristů na trhu. Analytik XTB Jiří Tyleček upozornil na klesající ceny ropy brent, jejíž hodnota oproti zářijovým maximům ztratila kolem osmi procent. Ještě výraznější pokles hodnoty pak nastal v palivech na burze v Rotterdamu. „Cena dieselu jen za poslední týden přišla o desetinu, a ztráty na benzinu dokonce atakují 14 procent. Jedná se o dlouho nevídané poklesy obou nejběžnějších typů paliv,“ podotkl Tyleček, podle něhož výraznějšímu zlevňování zatím brání oslabující koruna.
„Zlevňování by mělo na našich čerpacích stanicích pokračovat i v následujících dnech, předpokládá analytik Purple Trading Petr Lajsek. Podle něj se na trhu s ropou postupně šíří obavy z hospodářské recese, zároveň výrazně posiluje americký dolar. „Ceny pohonných hmot by se tak mohly postupně začít vracet pod úroveň 40 Kč za litr jak u nafty, tak i benzinu,“ řekl Lajsek.Stabilizaci cen paliv očekává také šéf společnosti 4Trans Jaroslav Ton. „To je dobrá zpráva pro logistické společnosti, pro které výkyvy cen představují fluktuaci jedné z hlavních nákladových položek,“ připomněl. Zároveň upozornil, že v nafta je v Česku ve srovnání s okolními zeměmi od jara stále druhá nejlevnější, což by neměly změnit ani následující týdny.
Navzdory výraznému nárůstu v posledních čtyřech měsících je cena nafty nižší než ve stejnou dobu loni. Před rokem, kdy ceny paliv rostly kvůli válce na Ukrajině, motoristé platili za naftu o 2,51 koruny na litru více. Benzin je nyní o 1,89 koruny na litru dražší než loni ve stejnou dobu.
Nejlevněji paliva v současnosti natankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde litr benzinu stojí v průměru 39,91 koruny a litr nafty 40,05 koruny. Nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu motoristé koupí za 41,62 koruny a litr nafty za 41,43 koruny.
Zdroj: Canva
Odbyt se oproti loňsku zvyšoval ve všech kalendářních měsících. Naposledy v září registrace stouply o více než 15,5 procenta na 17.208 automobilů. Prodeje letos rostou po celé Evropě. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.Jedničkou je stále Škoda Auto, která zvýšila prodej o 35,2 procenta na 58.943 vozů, druhý Hyundai rostl o 9,3 procenta na 15.619 aut a Volkswagen zvýšil odbyt o 8,8 procenta na 14.632 vozů. Následují Toyota s téměř osmiprocentním růstem a Kia, která rostla o více než pět procent. Nejprodávanějšími modely jsou Škoda Octavia , Škoda Fabia a Škoda Scala . Modely Škoda jsou i na dalších třech pozicích prodejnosti, po nich následuje Hyundai Tucson.Náklady na zastropování cen energií v letošním roce vyjdou podle současných odhadů přibližně na 50 miliard korun. To je zhruba polovina částky, kterou vláda při zavádění cenových stropů původně předpokládala. ČTK to řekl David Hluštík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu . Ke snížení nákladů pomohl zejména pokles cen energií na trhu. Cenové stropy platí po celý letošní rok. O jejich platnosti pro příští rok vláda dosud definitivně nerozhodla, předpokládá se však, že budou zrušeny.Vláda zavedla cenové stropy na elektřinu a plyn pro letošní rok kvůli prudkému zdražení komodit na trhu během loňské energetické krize. Stropy byly stanoveny na 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stropy platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku.„Podle současného odhadu nákladů na zastropování silové složky cen energií v roce 2023 dosáhnou celkové náklady částky okolo 50 miliard korun,“ řekl Hluštík.Státní rozpočet pro letošní rok původně počítal s náklady na zastropování ve výši 100 miliard korun. Některé další scénáře, se kterými vláda pracovala, předpovídaly náklady ještě výrazně vyšší. Během letošního roku však náklady klesaly díky poklesu cen energií na trhu.Na začátku roku využívali ve svých cenících vládní stropy na energie téměř všichni tuzemští dodavatelé. Bez zastropování by podle nich byly ceny elektřiny a plynu ještě výrazně vyšší. Na začátku roku proto vláda schválila kompenzační mechanismus pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů, který měl pokrýt náklady energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů. Během roku však dodavatelé v reakci na pokles velkoobchodních cen energií začali zákazníkům nabízet dodávky pod úrovní cenového stropu. Tím se snížilo i čerpání kompenzací od státu.Několikaměsíční zdražování pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu zastavilo. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil od minulé středy v průměru o sedm haléřů na 40,51 koruny za litr a nafta o dva haléře na 40,41 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Mírné zlevňování paliv by podle analytiků mělo pokračovat i v dalších dnech.Ceny paliv stoupaly vytrvale od konce letošního května až do konce září. Za tu dobu průměrná cena benzinu v Česku stoupla o více než čtyři koruny, a cena nafty dokonce zhruba o 9,5 koruny.Zastavení zdražování je podle analytiků výsledkem poměrně příznivé situace z pohledu motoristů na trhu. Analytik XTB Jiří Tyleček upozornil na klesající ceny ropy brent, jejíž hodnota oproti zářijovým maximům ztratila kolem osmi procent. Ještě výraznější pokles hodnoty pak nastal v palivech na burze v Rotterdamu. „Cena dieselu jen za poslední týden přišla o desetinu, a ztráty na benzinu dokonce atakují 14 procent. Jedná se o dlouho nevídané poklesy obou nejběžnějších typů paliv,“ podotkl Tyleček, podle něhož výraznějšímu zlevňování zatím brání oslabující koruna.„Zlevňování by mělo na našich čerpacích stanicích pokračovat i v následujících dnech, předpokládá analytik Purple Trading Petr Lajsek. Podle něj se na trhu s ropou postupně šíří obavy z hospodářské recese, zároveň výrazně posiluje americký dolar. „Ceny pohonných hmot by se tak mohly postupně začít vracet pod úroveň 40 Kč za litr jak u nafty, tak i benzinu,“ řekl Lajsek.Stabilizaci cen paliv očekává také šéf společnosti 4Trans Jaroslav Ton. „To je dobrá zpráva pro logistické společnosti, pro které výkyvy cen představují fluktuaci jedné z hlavních nákladových položek,“ připomněl. Zároveň upozornil, že v nafta je v Česku ve srovnání s okolními zeměmi od jara stále druhá nejlevnější, což by neměly změnit ani následující týdny.Navzdory výraznému nárůstu v posledních čtyřech měsících je cena nafty nižší než ve stejnou dobu loni. Před rokem, kdy ceny paliv rostly kvůli válce na Ukrajině, motoristé platili za naftu o 2,51 koruny na litru více. Benzin je nyní o 1,89 koruny na litru dražší než loni ve stejnou dobu.Nejlevněji paliva v současnosti natankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde litr benzinu stojí v průměru 39,91 koruny a litr nafty 40,05 koruny. Nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu motoristé koupí za 41,62 koruny a litr nafty za 41,43 koruny.
